Novákoviny

Vědců opravdu světové úrovně v malé České republice tradičně není mnoho – a od neděle jich je ještě o jednoho méně. Když po dlouhé těžké nemoci zemřel teoretický fyzik Jiří Niederle, odešel v něm mimo jiné významný spojovací článek mezi zdejším jaderným výzkumem a špičkovými světovými pracovišti nukleární fyziky, především evropským střediskem CERN, v níž nějaký čas působil i ve funkci viceprezidenta. Kromě vlastní vědecké činnosti je proto spojován především s budováním mostů mezi českou a světovou vědou. „Ministr zahraničí akademie věd“ se mu také říkalo – a nebylo to ani moc přehnané.

    "Tento způsob léta zdá se mi býti poněkud nešťastným," komentuje deštivé počasí Antonín Dúra ve Vančurově románu Rozmarné léto. Když intenzívní deště vedou k povodním, je to už nešťastné hodně. Přinejmenším stejně nešťastné ale je také časté tvrzení, že jde o nový jev. Několikaletá období častých povodní jsou totiž v našich podmínkách běžná.  Laik si to uvědomí sotva, pokud ale o výjimečnosti současných povodní mluví odborníci, pak buď s jejich odborností něco není v pořádku, nebo účelově lžou.    

    Staré námo?nické legendy se ob?ími lidožravými hlavonožci jen hemží, v?da je ale dlouho nebrala vážn?. D?kaz? o jejich existenci ale postupn? p?ibývalo. P?esto o nich dnes stále nevíme o moc víc, než to, že v hlubinách oceánu tito d?siví predáto?i opravdu žijí.

    "Je to, jako kdyby na vás úto?ila výv?va," popisuje st?et ?lov?ka s velkou chobotnicí romanopisec Victor Hugo v knize D?lníci mo?e. "Zápasíte s prázdnotou, která se pohybuje... Zví?e na vás spo?ívá tisícerými ohavnými ústy, netvor se spojuje s ?lov?kem, ?lov?k splývá s netvorem. Ztrácíte se v tomto p?ízraku. Tygr vás m?že jen pohltit, chobotnice - strašná p?edstava - vás vst?ebává. Táhne vás k sob? a do sebe a vy, spoutáni, p?ilepeni, bezmocní, cítíte, jak jste zvolna vyprazd?ováni do toho p?íšerného pytle, který je t?lem netvora. Být zaživa sežrán je hrozné, ale být zaživa vypit - n?co tak strašlivého nelze v?bec slovy vylí?it."

    Gregor Mendel se za svého života jako vědec velkého uznání nedočkal i přesto, že odhalil mechanismus díky kterému funguje Darwinova evoluční teorie. Teď by mohl mít radost: o originál rukopisu jeho přednášky se přetahuje mnišský řád augustiniánů, vzdálení příbuzní a český stát. Právní aspekt sporu jistě nejlépe posoudí odborníci, tím spíše, že nepůjde o právníky české. Z lidského hlediska je ale pozoruhodný náhlý zájem českých poslanců o historický spis. Vztah Čechů k Mendelovi totiž dost je rozpačitý - a nejen v 50. letech, kdy se o něm nesmělo mluvit vůbec. Ještě i roku 2005 v anketě Největší Čech tento patrně druhý nejvýznamnější biolog všech dob zaujal 54. místo hluboko pod Karlem Gotem, Jaromírem Jágrem a Danielem Landou. A do současné ankety 7 divů Česka nebyl pro jistotu nominovaný vůbec, přestože tu nechybí třeba vynálezce mikrovlnné trouby.... Důvod je nevyslovený, ale zřejmý: německá národnost - a není to jen případ Mendela, ale i Freuda a mnoha dalších, kteří (ať už si to přiznáme nebo ne) spoluvytvářeli duchovní i fyzickou tvář této země. Dobrá, k historickým mindrákům vůči Němcům (i těm, kteří s nacismem neměli nic společného) mohou být nějaké důvody a jejich překonání asi ještě chvíli potrvá. Ovšem nárokovat si za těchto okolností dědictví po zapřeném rodákovi je tak trochu trapné.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny