Novákoviny

    Tak jsem se konečně dostal do Národního muzea na výstavu Příběh planety Země a bylo to dobré: sopky soptily, meteory padaly, dinosauři jen se pohnout. Zbytek budovy ovšem nabízí jinou podívanou. Když velkoryse přehlédnete úlety typu výstavy medailí Václava Havla, pak nejspíš dostanete pocit, že jste se ocitli ve stroji času. Nekonečné řady neosvětlených minerálů mají cedulky zjevně pamatující hraběte Kašpara Šternberka. "Původ těchto skleněných povětroňů není dosud uznán za vesmírový" tvrdí o kus dál zažloutlý papírek ve vitríně s vltavíny. Z časů obrozenců do socialismu vás přenese archeologická expozice: ledabyle popsané objekty, uklízečka s hučícím vysavačem, tu a tam prázdné místo a cedule "Exponát zapůjčen ke studijním účelům". Zatímco přírodovědecká muzea jinde žijí ve věku interaktivity a multimédií, u nás je Příběh planety Země jen dočasnou výjimkou v několika málo sálech. Ve zbytku rozlehlé budovy pak už jen mimoděk hledáte pantofle u kanape opatřeného textem "Jára Cimrman ležící, spící". Já vím, je to hlavně o penězích. V 19. století si Češi postavili Národní divadlo. Nešlo by se ve století jedenadvacátém složit třeba na důstojný stánek vědy?

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

• generic ventolin online
• buy azithromycin online
• buy tramadol cheap
• order vyvanse online
• cheap generic finasteride
• flagyl generic
• buy cipro cheap

    V každém okamžiku se na naší planetě odehrává asi 1800 bouří, každou vteřinu se rozzáří přibližně stovka blesků. Prakticky neustále se přitom uvolňuje ničivá energie srovnatelná s menší jadernou válkou. Letošní léto sice moc teplé není, ale bouřek je i tak dost.  

    Psal se 17. květen 1906. Obyvatelé obce Kožakov u Českého Těšína se při mši v místním evangelickém kostele naposledy loučili s rolníkem Michalem Farnem. Venku se mezitím schylovalo k bouři a začal prudký liják. Do kostela se proto nahrnul celý pohřební průvod. Uvnitř nebylo hnutí a vzduch rychle houstl. Učitel Jan Siwy si uvědomil, že věž kostela stojícího na vyvýšeném místě nemá hromosvod a snažil se ostatní přimět k opuštění budovy. Ale už bylo pozdě.

    Před několika dny oběhla svět senzační zpráva tvrdící, že vědci stvořili umělý organismus. Na první pohled největší událost od časů vzniku života na Zemi (nebo chcete-li od okamžiku Stvoření popisovaného v knize Genesis) rychle splaskne, když si ty články přečtete pořádně: bombastické titulky vůbec neodpovídají pravdě. Vědci vedení Craigem Venterem pouze do obyčejné přírodní buňky vložili umělý genom. Od stvoření života se to liší asi tak, jak daleko má přehrání vlastnoručně vypáleného cédéčka k vynálezu a stavbě celého přehrávače. Craig Venter už dřív dokázal, že kromě vědce je i zdatný mediální manipulátor - koneckonců, ten výzkum ho stál hodně peněz, které potřebuje nějak získat nazpět. S podivem ovšem je, že mu na to skočí sdělovací prostředky. Titulek "V Praze vybuchla sopka" by u článku popisujícího havárii vodovodu asi neprošel. Jak to, že při psaní o vědě to jde?

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny