VědaSociální revoluce zažili už pralidé
Revoluce usilující o "volnost, rovnost, bratrství" možná nejsou novodobým vynálezem a byly tu už dávno p?ed Robespierrem, Marxem a Leninem. Alespo? podle n?kterých antropolog?, kte?í soudí, že podobný proces musela prod?lat už spole?nost pralidí ve starších ?tvrtohorách (pleistocénu). K modelování "Velké pleistocénní revoluce" si nyní vzali na pomoc i matematické metody a po?íta?e.
Číst dál: Sociální revoluce zažili už pralidé Přidat komentář
Mimozemšťané z křemíku - třeba na Titanu
Hledání mimozemského života patří asi k jednomu z největších cílů současné vědy. Potíž je v tom, že vědci pořád ještě přesně nevědí, co vlastně mají hledat. Zatím známe jen jeden možný vzor života: ten náš. Co když ale jinde ve vesmíru je založen na úplně odlišných principech? Nejčastěji se vyskytují názory, že takový model by mohl vypadat třeba tak, že by se uhlík v organických molekulách nahradil křemíkem.
Nesmrtelná sláva dinosaurů
Dinosauři jsou hrdiny hollywoodských trháků, oblíbené dětské hračky, magnety putovních výstav i náměty uměleckých děl - leckterá současná celebrita jim jejich slávu může jen závidět. Po celebritě ovšem už za pár let neštěkne ani pes, zatímco vládce druhohor jejich sláva přežila o úctyhodných 65 milionů let. Těžko říci, čím si to zasloužili, když neuměli zpívat, nechodili po rautech, neměli tučná konta a netropili skandály. Ještě zajímavější ale je otázka, jestli se stejné slávy dočká náš druh Homo sapiens. Zatím to na to moc nevypadá: dinosauři vydrželi na scéně evoluce více než 160 milionů let, celý rod Homo zatím jen několik málo milionů... Nobelovy ceny za chemii
Psáno pro Hospodářské noviny, 7. 10. 2009
Poslední ze tří Nobelových udělovaných přírodovědcům náleží chemii - i když v letošním roce je to tak trochu na hraně. Venkatraman Ramakrishnan, Thomas A. Steitz a Ada E. Yonathová si totiž rovným dílem rozdělí 10 milionů švédských korun za přínos pro výzkum struktury a fungování ribozomů, což jsou buněčné organely odpovědné za syntézu bílkovin. A to je oblast, která patří nejen biochemii, ale i biologii a do značné míry také medicíně. Nobelova cena za fyziku: zkrocení světla
Psáno pro Hospodářské noviny, 6. 10. 2009: Získat Nobelovu cenu z oblasti přírodních věd se podaří málokomu - získat ji v roce 2009 celou, je zřejmě nemožné. Po medicíně se to opět potvrdilo při včerejším vyhlašování laureátů za fyziku: polovinu dostal Charles K. Kao za poznatky týkající se přenosu světla optickými vlákny, o zbývající dvě čtvrtiny se podělí Willard S. Boyle a George E. Smith za objevy související s optickými zobrazovacími čipy CCD. Navzdory většině tipů tedy nejprestižnější cena nemíří do oblasti teoretické fyziky a kosmologie, ale tam kde je dnes fyzika nejvíc na očích: do oborů souvisejících s telekomunikacemi a digitálním obrazem. Další články... |
Ze stejného soudku |