Novákoviny

"Voda prosycená troskami, automobily, lod?mi a zbytky budov se valila zemí jako láva," popisovalo vlnu tsunami v Japonsku zpravodajství CNN. A p?ipomn?lo, že ji spustilo zem?t?esení skoro stejné síly, které vyvolalo ni?ivou vlnu tsunami na pob?eží ostrova Honšu v ?íjnu 1707. Ta tehdy zabila 5000 lidí - a n?kte?í v?dci se domnívají, že tento ot?es stiskl spouš? jev?, na jejichž konci byla exploze sopky Fuji o 49 dní pozd?ji. Další zem?t?esení s magnitudo v?tší než 7, které p?išlo 7. dubna, tedy nem?lo p?ekvapit - a je možné, že ani tím se ni?ivé síly podzemí nevy?erpaly.

Někteří politikové požadují vědu, která se dá "mazat na chleba", tedy potlačení základního výzkumu ve prospěch výstupů přinášejících bezprostřední zisk. Typickým příkladem smutných konců, k nimž to vede, je americká kosmická agentura NASA. Mazání na chleba rozhodně nezanedbala: zabývá se klimatem, materiálovým výzkumem, počasím, deštnými pralesy, kybernetikou, léky, oceánem, vývojem letadel, alternativními energiemi... Dokonce můžeme občas slyšet argument, že kosmický výzkum je dobrý, protože při něm vznikla například i teflonová pánev. Jenže NASA to s praktickými aplikacemi vzala tak vážně, že jí nějak nezbylo na pilotovanou loď, ani na velké meziplanetární sondy. Cestou k mazání vědy na chleba se někde vytratil základní smysl její existence a to, co na ní fascinovalo nejvíc: kolumbovské dobrodružství cesty do neznáma. Je hezké, že teflonová pánev dobře peče - ale kvůli tomu NASA nevznikla. A kvalitní kuchyňské nádobí jako  důvod její další existence asi pochopí jen málokdo.Věda bez základního výzkumu si odřezává kořeny z nichž žije, a v dlouhodobější perspektivě ztrácí smysl. To ostatně neplatí jen pro výzkum vesmíru.

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny

Poslední den v březnu oznámil geolog Radek Mikuláš nález stopy dinosaura na neobvyklém místě: byla na lomovém kameni v dlažbě pražské botanické zahrady. Objev vzbudil pozornost nejen proto, že dinosauři jsou díky jistým filmům velmi populární, ale také proto, že naše geologické vrstvy jimi příliš neoplývají.

Jak to tedy vlastně je s českými dinosaury?

Přes 6 kilometrů hluboký vrt pod mořským dnem by měl proniknout zemskou kůrou a dosáhnout svrchního pláště - oblasti, která má zásadní vliv na pohyby zemské kůry."Pokud se nám podaří získat vzorky materiálu svrchního pláště, bude to pro nás představovat stejný vědecký poklad, jako byly horniny, které z Měsíce přivezly výpravy Apollo," uvedl Damon Teagle z University of Southampton, jeden z vedoucích pracovníků projektu. "Pomůže nám to objasnit nejen historii vývoje naší planety, ale také vztahy mezi jednotlivými vrstvami i samotnou podstatu pláště."