Novákoviny

Starých satelitů, jejich trosek, posledních stupňů nosných raket a dalšího orbitálního smetí dramaticky přibývá. Odborníci odhadují, že kolem Země nyní obíhá přibližně 15 000 trosek nejrůznějších velikostí, které představují čím dál větší hrozbu pro kosmické lodě i funkční satelity. Zde je video, které velmi názorně ukazuje nárůst počtu těchto nebezpečných objektů.

O Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se nějak přestalo mluvit, pořád ale funguje. Připomenout si to můžete na těchto úchvatných záběrech noční tváře planety Země pořízených z její paluby: osvětlená velkoměsta, záblesky bouří, polární záře, svítání... Trochu nadhledu nikdy neuškodí - a tenhle je navíc i krásný.

Měsíc, nejbližší svět, inspirace básníků, náhradní světlo pozemských nocí... Žádná jiná ze známých planet pozemského typu nemá průvodce, který by byl tak velký - ale kde se tady vzdal? Teorií, jak jsme k Měsíci přišli, je mnoho, a nové stále přibývají.

Nejvážnějším kandidátem na přítomnost mimozemského života je sice Mars a Europa, někteří vědci ale soudí, že ani Venuše není bez šance. A to i navzdory tomu, že podmínky na jejím povrchu se podobají peklu.

V říjnu letošního roku vyslala evropská sonda Venus Express překvapující zprávu: Venuše má ozónovou vrstvu podobné té, která chrání život na Zemi před nepříznivými účinky ultrafialového záření. Někteří astrobiologové donedávna soudili, že přítomnost mocné ozónové vrstvy může být indikátorem života, protože ozón nejčastěji vzniká z kyslíku, který produkují rostliny. Ochranná obálka Venuše má sice skoro určitě jiný původ (je mnohem tenčí a nachází se ve větší výšce), přesto znovu oživila úvahy o možnostech existence života na této planetě.