Novákoviny

Návrat z oběžné dráhy na Zemi je jednou z nejkritičtějších fází kosmického letu - právě během něj zahynulo nejvíc astronautů a kosmonautů.Patřila k nim i posádka raketoplánu Columbia, jejíž stroj se rozpadl při návratu do atmosféry roku 2003. Právě v těchto chvílích manévr naposledy provádí raketoplán Atlantis.

I když raketoplán přistává na letištní ploše jako obyčejné letadlo, operace, které musí cestou z vesmíru uskutečnit, jsou mnohem složitější. Nejen proto, že letová hladina, v níž manévr začíná, se nachází mnohem výš. Jedním z dalších nezanedbatelných rozdílů spočívá v tom, že stroj musí sestup a přesné navedení na přistávací dráhu zvládnout bez motorů, a tedy s minimální možností oprav případných chyb. Ano, raketoplány Space Shuttle přistávají jako kluzáky. Průlet atmosférou proto probíhá za vydatné asistence palubních počítačů a další elektroniky i pozemního řídícího střediska.

Letem raketoplánu Atlantis končí dominantní postavení Spojených států ve vesmíru, bylo by tedy divné, kdyby k tomu nezaujal stanovisko americký prezident. Obama tak učinil na twitteru a způsobem sobě vlastním. "Pořád dokola používáme technologii starou 30 nebo 40 let z dob programu Apollo...Je čas prolomit hranice, najít nové horizonty... Pojme letět na Mars a zastavit se cestou na nějakém asteroidu! " Působivé - pokud ovšem neznáme fakta.

Program amerických raketoplánů Space Shuttle má dlouhou a spletitou historii. Jeho kořeny sahají až do 50. let minulého století, kdy projekt Dyna Soar - malého kosmického letadla vynášeného na oběžnou dráhu raketou - měl velkou šanci dopravit do vesmíru prvního amerického astronauta. Pod dojmem ruských úspěchů však Spojené státy raketoplány opustily a začaly s urychleným vývojem kosmických kabin a jejich nosičů.

Pokud vše půjde dobře, tak dnešek vstupuje do historie astronautiky: právě zahájenou misí STS-135 raketoplánu Atlantis definitivně končí program Space Shuttle. Vlastní lodí se Američané do vesmíru nepodívají několik dalších let, kromě toho ale (na rozdíl od Ruska a ESA) nebudou mít v nejbližší době ani automatický prostředek pro dopravu zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů na Mezinárodní kosmickou stanici.

USA tak v podstatě ztrácejí vedoucí postavení ve vesmíru. Zatím ještě věří, že jen dočasně, protože know-how a obrovský technologický náskok před Ruskem i Čínou jim stále zůstává. Ve skutečnosti je ale kosmická budoucnost Ameriky nejistá.