Novákoviny

Třeba to je největší vědecký objev všech dob: astrobiolog Richard Howard pracující pro NASA začátkem března oznámil, že v meteoritu známém pod jménem Orgueil našel zkamenělou bakterii. Jestli se objev potvrdí, znamenalo by to, že život přišel na naši planetu už "hotový" z vesmíru. Šlo by o důkaz pravdivosti staré teorie známé pod označením panspermie – a vyplývalo by z toho, že vesmír je plný života.

V sobotu bude úplňkový Měsíc nejblíže Zemi od roku 1993. Některá média už přišla se zprávou, že díky tomu můžeme tento den čekat další velké zemětřesení nebo jiné pohromy.

Je to pravda?

Pokud bude v sobotu jasno, pak může Měsíc na obloze představovat zajímavou podívanou. Nastane totiž ne právě častá shoda dvou událostí: menší bratr Země bude v úplňku a současně přitom projde nejnižším bodem své dráhy, tzv. perigeem (přízemím). Proto se může jevit až o 30 procent jasnější a o 12 procent větší, než když úplněk nastane v nejvzdálenějším bodě dráhy (tzv. apogeu). V sobotu Měsíc vychází v 18:20.

Vědce dlouho zajímalo, kam zmizela většina kysličníku uhličitého z atmosféry Marsu. Nyní už to vědí: podobně jako na Zemi se proměnil v karbonátové horniny. S největší pravděpodobností se tak stalo v prostředí velkých vodních nádrží.

"Poštěstilo se nám na snímcích najít na Marsu místo, kde bylo možné nahlédnout hodně hluboko pod povrch," komentoval James Wray z Cornell University záběry sondy Mars Reconnaissance Orbiter. V kráteru Huygens na jižní polokouli planety se ukázaly vrstvy vymrštěné z hlubších poloh po dopadu kosmického tělesa. Palubní přístroj CRISM pak podle spektra odraženého světla rozpoznal, že jde o karbonátové horniny.

Přistáním šťastně skončila mise STS-133 - a především kariéra raketoplánu Discovery.