Novákoviny

"Co je české, to je hezké" - národovecký slogan, jemuž sice současná realita moc neodpovídá, jehož duch přesto sílí od restaurací nejnižších kategorií až po Hrad. Opravdu by nám ale ve světě propojeném digitálními komunikacemi mohlo být bez Evropy i jiných cizáků lépe?

Inu, jak komu.

Na první pohled jsme národ jako všechny jiné: i v Čechách má skoro každý jedinec jednu hlavu a v ní mozek a dýchá kyslík - prostě příslušník druhu Homo sapiens, tedy člověk moudrý. Kdyby ale nějaký mimozemšťan nahlédl do tuzemských internetových diskusí a na základě toho vytvořil portrét Internetového Čecha, spatřili bychom nejspíš něco jiného.

Ob?as se rozho?í spor, zda jsou spole?enské v?dy stejn? exaktní, obtížné a významné jako v?dy p?írodní. Tvrzení, že by mohly být dokonce obtížn?jší a významn?jší vypadá na pohled ujet? - vždy? mají pov?st úto?išt? lidí, kte?í na techniku nebo p?írodní v?dy nesta?í. A p?ece: p?írodov?dec zkoumá sv?t, jehož principy jsou dané, což mnohé usnad?uje. A i když ho Darwin p?edem správn? varoval, že "p?íroda nám lže do o?í" a Einstein vtipn? poznamenal, že "B?h je po?ouchlý", jeden velký problém mu odpadá: pozitrony, molekuly, nebo minerály nemají touhy ani pot?eby, což o lidských bytostech zkoumaných spole?enskými v?dami ?íci nelze.