| VesmírSonda Deep Impact u komety Hartley 2
 
 "Astronomové si dlouho mysleli, že všechna kosmická tělesa mají tvar koule," říká Don Yoemans, ředitel programu výzkumu těles blízkých Zemi v americké kosmické agentuře NASA. "Čím dál víc se ale ukazuje, že ve vesmíru se můžeme setkat s jakýmikoliv tvary, včetně buráku. Matka příroda zase jednou ukázala, že její fantazie je větší než předpoklady vědců." 
 Číst dál: Sonda Deep Impact u komety Hartley 2 Přidat komentář  Mimozemšťané v Praze, aneb IAC 2010, den třetí
 
 Astronautický kongres - den první
 
 V Praze začíná Mezinárodní astronautický kongres IAC 2010
 
 Dánští amatéři staví kosmickou loď
 
 Další články... | 
 
  Americká kosmická sonda Deep Impact se ve vzdálenosti přibližně 23 milionů kilometr? od Zem? přiblížila ke kometě Hartley 2 a vyslala odtud její první zdařilé snímky. Je na nich vidět jádro komety ve tvaru burského ořechu, které je 1,5 kilometru dlouhé. Snímky také zřetelně ukazují, jak z něj na sluncem ozářené straně unikají plyny tvořící ohon komety.
Americká kosmická sonda Deep Impact se ve vzdálenosti přibližně 23 milionů kilometr? od Zem? přiblížila ke kometě Hartley 2 a vyslala odtud její první zdařilé snímky. Je na nich vidět jádro komety ve tvaru burského ořechu, které je 1,5 kilometru dlouhé. Snímky také zřetelně ukazují, jak z něj na sluncem ozářené straně unikají plyny tvořící ohon komety.
 První den Mezinárodního astronautického kongresu v Praze se nesl především ve znamení oficialit. Slavnostní zahájení, proslov pražského primátora, folklorní soubor a podobné kosmické radovánky jsem si nechal bez výčitek svědomí ujít, plenární zasedání s šéfy kosmických agentur už ale ne. Žádné velké překvapení tam nezaznělo, několik zajímavostí však ano - vrátím se k nim podrobněji v zítřejším článku. Odpoledne byla také tiskovka na stánku Evropské kosmické agentury (ESA), kde ale její ředitel v podstatě zopakoval mnohé z toho, co řekl už na plenárním zasedání (viz dál).
První den Mezinárodního astronautického kongresu v Praze se nesl především ve znamení oficialit. Slavnostní zahájení, proslov pražského primátora, folklorní soubor a podobné kosmické radovánky jsem si nechal bez výčitek svědomí ujít, plenární zasedání s šéfy kosmických agentur už ale ne. Žádné velké překvapení tam nezaznělo, několik zajímavostí však ano - vrátím se k nim podrobněji v zítřejším článku. Odpoledne byla také tiskovka na stánku Evropské kosmické agentury (ESA), kde ale její ředitel v podstatě zopakoval mnohé z toho, co řekl už na plenárním zasedání (viz dál).   Praha se konečně dočkala a po více než 30 letech se zde bude opět konat Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který uvítá na 2000 špičkových vědců z celého světa a celkově se očekává více než 3000 návštěvníků. Kongres bude probíhat ve dnech 27. září až 1. října 2010 v Kongresovém centru Praha. V pátek 1. října se doprovodná výstava otevře široké veřejnosti zdarma. Kongresu se zúčastní také vrcholní představitelé národních a mezinárodních kosmických agentur NASA, ESA, CNSA, JAXA nebo ROSKOSMOS.
Praha se konečně dočkala a po více než 30 letech se zde bude opět konat Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který uvítá na 2000 špičkových vědců z celého světa a celkově se očekává více než 3000 návštěvníků. Kongres bude probíhat ve dnech 27. září až 1. října 2010 v Kongresovém centru Praha. V pátek 1. října se doprovodná výstava otevře široké veřejnosti zdarma. Kongresu se zúčastní také vrcholní představitelé národních a mezinárodních kosmických agentur NASA, ESA, CNSA, JAXA nebo ROSKOSMOS. Domácí kutilové jsou různí, málokterý ale má tak vysoké ambice, jako dánští nadšenci Peter Madsen a Kristian von Bengston. Vysoké doslova, protože se nespokojují jen s poličkami nebo natíráním plotu, ale chtějí z Dánska udělat čtvrtou zemi, která dostane člověka do vesmíru. Jejich raketa výmluvně pojmenovaná Tycho Brahe už má za sebou první pokus o start, který se uskutečnil 30. srpna. Sice nedopadl zrovna nejlépe, ale i kosmické supervelmoci začínaly haváriemi a explozemi na rampě. Z tohoto pohledu byla skupina dánských amatérů nazývající se Copenhagen Suborbitals vlastně úspěšná: u trupu rakety se objevil malý oblak dýmu, pak zase zmizel - a stroj zůstal nepoškozený pro další pokusy.
Domácí kutilové jsou různí, málokterý ale má tak vysoké ambice, jako dánští nadšenci Peter Madsen a Kristian von Bengston. Vysoké doslova, protože se nespokojují jen s poličkami nebo natíráním plotu, ale chtějí z Dánska udělat čtvrtou zemi, která dostane člověka do vesmíru. Jejich raketa výmluvně pojmenovaná Tycho Brahe už má za sebou první pokus o start, který se uskutečnil 30. srpna. Sice nedopadl zrovna nejlépe, ale i kosmické supervelmoci začínaly haváriemi a explozemi na rampě. Z tohoto pohledu byla skupina dánských amatérů nazývající se Copenhagen Suborbitals vlastně úspěšná: u trupu rakety se objevil malý oblak dýmu, pak zase zmizel - a stroj zůstal nepoškozený pro další pokusy.