Nová metoda odhalí riziko budoucí rakoviny
- Kategorie: Zdraví
- Vytvořeno 4. 3. 2011 10:29
Úspěšnost léčby rakoviny závisí na včasném odhalení, není však možné monitorovat celou populaci. Důležité proto je vytipovat rizikové osoby. Američtí vědci nyní vyvinuli novou metodu, jak pomocí analýzy DNA zjistit osoby s dědičnými sklony k vypuknutí choroby. K předpovědi, zda dotyčná osoba v budoucnosti může onemocnět rakovinou využívá sledování přítomnosti tzv. mikrosatelitů v genetické informaci
Indiskrétní mikrosatelity
"V analýze mikrosatelitů jsme získali nový účinný nástroj, který nám řekne, jak velká je pravděpodobnost, že testovaná osoba v budoucnu onemocní rakovinou," říká Harold Garner z VBI. "Je to jen část našeho úsilí, při němž se snažíme porozumět úloze mikrosatelitů v genomu a využít tyto poznatky pro klinickou praxi. Výsledkem je technologie, která umožní rychle a velmi levně získat informace pro vyhodnocení rizika rakoviny u sledované osoby."
Nová metoda předpovídání vzniku rakoviny spočívá v analýze takzvaných mikrosatelitů DNA, která je nositelem genetické informace v buňce. Ta je tu zakódovaná pomocí posloupnosti čtyř nukleotidů (A, G, C, T) - a mikrosatelity jsou krátké a často se opakující sekvence těchto nukleotidů. Málokdy se vyskytují přímo v genech, zato jsou časté v těch oblastech DNA, které podle současných poznatků nenesou žádnou konkrétní informaci. Právě v těchto oblastech dochází často k mutacím, mohou proto genetikům na nositele ledacos prozradit. Používají se tedy v kriminalistice, při určování otcovství, jejich výzkum ale umožnil také na naše předky prozradit jejich intimní vztahy s neandrtálci.
Proti rakovině prsu
Genetikové už nějaký čas předpokládají, že mikrosatelity mohou prozradit i mnohem víc. Postupně se podařilo zjistit, že charakteristické změny v jejich výskytu provázejí některé choroby, například tzv. Huntingtonovu chorobu postihující nervovou soustavu.
Další výzkum se zaměřil na anylýzu rozdílů uspořádání mikrosatelitů mezi zdravými osobami a pacientkami s rakovinou prsu. Jejich dlouhodobé vyhodnocování ukázalo, že mohou sloužit i pro předvídání budoucích rizik - slouží tedy jako tzv. biomarkery. Badatelé zjistili, že prozrazují celkový genetický stav organismu i sklon k zhoubným mutacím. Další výzkum se zaměřuje na zjišťování, zda a jak to platí i u dalších typů onemocnění.
"Teď máme k dispozici zařízení, které nám potřebné informace dodá prakticky okamžitě a s malými náklady," vysvětluje Harold Garner. Výsledky výzkumu budou publikované v příštím čísleodborného periodika Genes, Chromosomes and Cancer.
Jan A. Novák