Novákoviny

Východočeský Kuks se proslavil především svým špitálem, který představuje ojedinělou galerii děl barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna pod širým nebem. Byl ale zřejmě něčíím mnohem víc: jeho majitel hrabě František Antonín Špork objekt pojal nejen jako lázně, ale také jako sídlo moudrosti, věd a magie. Včetně tajných učení, kterým doba nepřála, a které jsou dodnes opředeny mnoha záhadami.

O tom, že uhlí se u nás ve velkém těží nebo těžilo na Ostravsku, v Pokrušnohoří a na Kladensku, se učí děti už v základní škole. Málokdo ale ví, že dolování této významné suroviny probíhalo také v Praze. A i když těžba málokdy splnila očekávání investorů, uhlí se tu opravdu vyskytovalo a na některých lokalitách možná někde dodnes vyskytuje.

Bezedné propasti se zdánlivě vyskytují jen v pohádkách nebo literárních příměrech - jedna taková ale existuje doopravdy. A dokonce nikoliv na druhé straně zeměkoule, jak bývá u rarit zvykem, ale u nás. Konkrétně nedaleko města Hranice u řeky Bečvy. Říká se jí nejčastěji Hranická propast, dřív ji nazývali prostě Propast nebo také Gewatterloch (Kmotrova díra).

Krajina v okolí Štěchovické přehrady jižně od Prahy je romantická sama o sobě - ještě tajemnější nádech jí ale dodávají legendy o skrytých nacistických pokladech. A že na nich něco bude, o tom svědčí i skutečnost, že tu pátrala také komunistická StB a že pozdější hledači tu ve svých pokusech utratili milióny, jejichž původ patří k dalším záhadám mýtu známého jako štěchovický poklad. A že už v únoru 1946 se tu našel zakopaný archiv státního sekretáře pro Protektorát Čechy a Morava Karla H. Franka. Hledači ale věří, že mnohem víc toho v zemi ještě zůstalo.