Cesty za záhadamiNa Sněžku za tajemstvími dávných kultů
Sněžka je nepochybně nejvelkolepější české hora - a to i navzdory tomu, že ve skutečnosti výlučně česká nebyla v minulosti nikdy a česko-polská je jen něco málo přes půl století. Jde prakticky o jediný skutečně vysokohorský štít, kterým se naše země může pochlubit. Její bezprostřední okolí umí v zimě nabídnout dokonalou představu toho, co je Arktida. Jak při sněhových bouřích, kdy se země ztratí v proudu ledových krystalů hnaných větrem, laviny se řítí do kotlů a jde opravdu o život, tak v nádherných dnech, kdy hory září jak diamanty a tyrkysově modrý vesmír je skoro na dosah... Je to zkrátka úžasný kus krajiny - úplně jiný, než zbytek Čech, Moravy i Slezska. A pověsti i tajemství, které jej obklopují, mají tomu odpovídající sílu.
Číst dál: Na Sněžku za tajemstvími dávných kultů 4 komentáře
Na tajemné Trosky
Zdaleka viditelná dvojice věží vyrůstajících ze strmých skal - to jsou Trosky, asi nejmalebnější a nejfotogeničtější zřícenina u nás. Snad žádná publikace o Českém ráji - a obvykle ani žádná reprezentační kniha o Česku - se neobejde bez typické siluety jejích věží Baba a Panna. Proto ani nepřekvapí, že je to jeden z nejnavštěvovanějších hradů u nás. Je to také hrad, který si oprávněně může říkat "nedobytný", což je v zemi, kde desítky let řádili husité, titul těžce zasloužený. Takové sídlo se nemůže obejít bez tajemných pověstí.
Závist: Keltské Athény nad Vltavou
Na trosky keltského oppida Závist u Zbraslavi se určitě jděte podívat - ale pečlivě si ohlídejte datum výletu. Prý není dobré chodit tam ve dnech rovnodennosti. Proč? Protože to už má místo ke svým mejdanům zamluvená jiná parta. Podle pověstí se tu totiž odehrávají reje kostlivců, kteří nemají rádi společnost obyčejných smrtelníků. V jiném podání má jít o rusalky, nebo o tajemné postavy uctívající oheň, který v oněch dnech tryská ze skal.
Tajemství žulových válců
Nedaleko od Prahy uprostřed překvapivě zachovalých lesních masivů Jevanska leží v korytě Zvánovického potoka velké množství podivných balvanů z hrubozrnné žuly – jsou opracované do tvaru válců o průměru přibližně jednoho metru. O jejich účelu a původním poslání existuje několik hypotéz, žádná z nich však zatím tuto záhadu nerozluštila definitivně.
Za záhadami Malého Kola
Na území České republiky prokazatelně žili pravěcí lidé už před milionem let – ve středním Povltaví se ale trvalejší osídlení začalo objevovat až když lidé poznali možnost zpracování a využívání kovů. Tehdy naopak začala být zdejší krajina mimořádně atraktivní. Nejen díky nalezištím zlata a dalších kovů ale také díky Vltavě, která představovala dopravní tepnu vhodnou pro dálkový obchod s těmito produkty.
Další články... |
Ze stejného soudku |