HistorieSERIÁL: Dům pekelného doktora (5)
Faustův dům za svou pověst vděčí dlouhé řadě alchymistů a podivínů, kteří v něm bydleli - a nebo je to naopak? Mnohé nasvědčuje tomu, že místo odedávna přitahovalo čaroděje všeho druhu. A podivné události se mu nevyhnuly ani v moderní době. Ďábel se znovu vrátil roku 1945, kdy bomba svržená ze spojeneckého bombardéru opět otevřela otvor, kterým tento svět opustil doktor Faust…
Číst dál: SERIÁL: Dům pekelného doktora (5) Přidat komentář
VÝROČÍ: Před 185 lety se narodil Jules Verne
Spisovatele Julese Verna asi není potřeba moc představovat - jeho romány ukazovaly vynálezy, které se teprve měly narodit. Možná proto, že viděl dopředu, nebo možná proto, že formovaly generace přemýšlivých dětí, včetně těch, které pak v dospělosti Vernovy nápady uskutečnily. V pátek 8. února uplyne přesně 185 let od narození tohoto spisovatele.
SERIÁL: Dům pekelného doktora (4)
Velký podíl na ďábelské pověsti Faustova domu má známý alchymista a šarlatán Edward Kelly, který v Praze působil na dvoře císaře Rudolfa II. Z jeho časů zřejmě pocházejí i renesanční fresky s alchymistickou tématikou, o nichž jsme mluvili minule. Kellyho příběh je však všeobecně známý a navíc pro faustovskou legendu možná ne tak podstatný, jak se všeobecně soudí. Proto se budeme více věnovat dalším alchymistům obývajícím Faustův dům. Nebylo jich málo a někteří z nich byli zajímavější než šarlatán Kelly. Přesto upadli v zapomnění.
Atlantida v povodí Indu
Při pohledu proti proudu času nejednou s úžasem zjišťujeme, že úsvit věků nepatřil barbarům, ale sídlištím, která předběhla svou dobu o celá tisíciletí. A zanikla způsobem, s nímž si věda dodnes moc neví rady. Například v povodí Indu kdysi stála města, která předběhla dobu možná o tisíce let: žádné okázalé chrámy, ale lázně, žádné honosné budovy panovníka, ale veřejné haly a dokonalá kanalizace, žádné monumentální sochy v jednotném stylu oslavující válečná vítězství, ale pestrá rozmanitost drobných uměleckých předmětů zpříjemňujících každodenní život. Tak vypadala Harappa, Mohenžo-daro a další města prožívající svůj zlatý věk mezi 26. a 17. stoletím před naším letopočtem.
SERIÁL: Dům pekelného doktora (3)
Z předešlého pokračování seriálu víme, že doktor Faust sice je historická osobnost, v Praze však nikdy nežil. I samotná pověst o jeho strašlivé smrti vznikla v německém prostředí. Co tedy způsobilo, že se dnes nejčastěji vypráví o domě číslo popisné 502 na pražském Karlově náměstí? Je to především neobvyklá koncentrace alychmistů, mágů a jiných podivínů, které genius loci tohoto místa přitáhl. Netýká se to jen Faustova domu - celé zdánlivě mírumilovné Karlovo náměstí je opředené strašidelnými pověstmi a ponurými historkami, z nichž dodnes běhá mráz po zádech. Další články... |
Ze stejného soudku |