Novákoviny

Kelty na našem území vystřídali Germáni a Slované, kteří samozřejmě také provozovali oslavy zimního slunovratu. I ty se obtiskly do pozdějších lidových vánočních zvyků a pověr. Křesťanství, s nimiž jsou dnešní Vánoce spojovány, se ale formovalo v antickém světě. Slunovratové svátky antických Židů, Řeků a Římanů, ale mají s těmi slovanskými překvapivě mnoho společného.

To, čemu dnes říkáme Vánoce, jsou nejspíš nejstarší svátky v lidské historii - alespoň v končinách na sever od obratníku Raka. Okamžik, kdy přestane ubývat dne a svitne naděje, že se zase vrátí jaro, byl odedávna důvod ke vzdání díků ve všech kulturách. Jen formy oslav se lišily.

Možná je to jen pověst - ale nejspíš ne: řeholník Cyprián zvaný též Létající mnich z Červeného kláštera v Pieninách je skutečná historická postava a významný učenec slovenské minulosti. Jak už jeho přezdívka naznačuje, nejde tak úplně vyloučit, že byl prvním průkopníkem letectví na území dnešního Slovenska - a dokonce možná průkopníkem přinejmenším zčásti úspěšným. Tak to aspoň tvrdí pověsti a nejasně naznačují dobové záznamy. Názory na to, zda skutečně sestrojil létající stroj a úspěšně se na něm vznesl, se ale rozcházejí.

"Znám ještě pár takových lidových písniček," říká Haškův Josef Švejk, když ho vyhazují z blázince. "Třeba Kde domov měj, Vojenští páni vojnu započali, Zachovej nám Hospodine a Když jsme táhli k Jaroměři..." Císařská hymna Zachovej nám Hospodine, v níž se mimo jiné říká "Uměním i vědou silný duch se zmáhej..." se tu ocitá nejen ve společnosti budoucí hymny české, ale i přisprostlé vojenské odrhovačky, v níž se dechový hudební nástroj vkládá do tělního otvoru, který se k hraní obvykle nepoužívá. Tak nějak se narodil národ Švejků.