Novákoviny

V srpnu roku 79 našeho letopočtu nad neapolským zálivem náhle explodoval dlouho spící vulkán Vesuv a jeho mohutná erupce pohřbila pod vrstvami žhavého popela několik kvetoucích měst. Až roku 1738 bylo objeveno Herculaneum a roku 1748 Pompeje. Později začaly archeologické vykopávky a před očima archeologů se mimo jiné objevovalyi nádherná umělecká díla. Mezi ně patří málo známá mozaika, která na první pohled evokuje smrt. Při bližším zkoumání se ale ukáže, že její poselství je ve skutečnosti mnohem složitější. A že v tomto případě vidíme před sebou něco, co má znepokojivě blízko k symbolům používaným v zednářství.

Podivná mozaika se před archeology pracujícími v Pompejích objevila roku 1896. Podle některých výkladů místa nálezu se zdá se že mohlo jít o součást jakéhosi oltáře, přičemž ústředním bodem rozměrného obrazu je lidská lebka, nad níž se vznáší velký úhelník nebo úhloměr používaný ve stavebnictví té doby.

Z jeho středu je spuštěná olovnice přímo do středu temene lebky. Pod ní je jakýsi motýl nebo můra a ještě níž kolo s loukotěmi (vzpomeňme si na kola neznámého určení v Šalamounově chrámu). Po stranách obrazu jsou hole ověšené různými předměty a kusy látky - nalevo v dobrém stavu, napravo šedé, sešlé, otrhané.

obr: Záhadná mozaika ze starořímských Pompejí nápadně připomíná symboliku zednářů

V místnosti s oltářem se ještě našlo zednické nářadí. Nad vchodem byl nápis "DIOGENE SEN", což znamená "Zedník Diogenes". Nebo snad "Zednář Diogenes"?

Jinými slovy: byl to jen dům pana Diogena, který se živil jako stavitel a občas meditoval nad svou smrtelností, nebo se tu scházela sekta, které imponovala filosofie Diogena ze Sinopé opovrhující vymoženostmi civilizace?

Oficiální archeologie klade vznik fresky do doby mezi roky 30 př. n. l. a 14 n. l. Téma obrazu vykládá jako symboliku smrti, která definitivně stírá rozdíly mezi chudými a bohatými, přičemž motýl má znamenat nehmotnou duši.

Kolo symbolizuje štěstí, respektive jde o Kolo Štěstěny: když se točí vlevo, má se majitel lebky i duše v podobě motýla dobře, když se mu zamane obrátit směr, jde to s člověkem z kopce (látka vlevo pak představuje purpurový šat boháče, hadry vlevo znázorňují omšelou kozí kůži chudáka na žebrácké holi).

To všechno dohromady má nahrazovat heslo "Memento mori", což by se dalo přeložit jako "Mysli na to, že jsi smrtelný".

To zní věrohodně - pořád ještě to ale nevysvětluje, proč je obraz tak podobný symbolice svobodného zednářství. Nejobvyklejší znak zednářů má skoro stejnou kompozici: nahoře je kružidlo rozevřené do stejného tvaru jako nástroj na mozaice z Pompejí, pod ním písmeno "G" zespoda ohraničené úhelníkem.

"G" se vykládá různě, podle některých má znamenat "geometrie", podle jiných "gnosis", tedy "poznání", což zní pravděpodobněji, ještě ale uvidíme, že "gnosis" se dá vyložit i jinak. Nelze ale vyloučit také význam "God" (Bůh), navzdory tomu, že katolická církev v jistém období zednáře ztotožňovala spíš s Antikristem.

Ale to není všechno - v souvislosti s římskou mozaikou je významné, že "G" tu být nemusí, přičemž často jej nahrazuje právě lebka. Pak už je znak od kompozice z Pompejí téměř k nerozeznání. Lebka ve smyslu "Memento mori" se ostatně v zednářské symbolice vyskytuje i samostatně nebo ve spojení s jinými motivy. Nelze si tu ostatně nevzpomenout na eleusínská mystéria podle všeho založená právě na tajemství smrti.

- - - - - - - - - - - - - - - -
TIP:

Text je ukázkou z knihy Templáři, zednáři a další tajné společnosti, kterou vyadalo nakladatelství Alpress. Se slevou si ji můžete objednat zde
- - - - - - - - - - - - - - - -

Vztah pompejské mozaiky k pozdějšímu zednářství jde vykládat různě. Samozřejmě nelze vyloučit pouhou náhodu (jak to také vidí oficiální archeologie), i když v tomto případě je to náhoda opravdu pozoruhodná. Rozhodně obraz nemohl inspirovat novověké zednáře při výběru znaku, protože v době zjevného vzniku moderního zednářství během 18. století ještě odpočíval hluboko pod vrstvami sopečného materiálu.

Pak už tedy nezbývá než věřit, že přinejmenším některé proudy svobodného zednářství opravdu měly kořeny mnohem hlubší, než to při pohledu z vnějšku vypadá. Což ještě nutně neznamená, že zednáři v dnešním smyslu existovali už na počátku našeho letopočtu, ale spíš, že některé tehdejší tajné sekty nebo mystické spolky nezanikly společně s antikou.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments