Novákoviny

Koně spojovali s podzemím už Keltové, kteří na  našem území žili přibližně mezi 6. stoletím př. n. l. a počátkem našeho letopočtu. Jejich bohyně Epona měla na starosti koně a jezdce - ale zvláštní logikou, jíž už nejsme schopni porozumět, také podzemní svět. Jejím atributem byl klíč, kterým se daly otevírat skryté vstupy do podzemí a k pokladům ukrytým tam dole.  Ale nejen to. Eponiny klíče také dokázaly otevírat podzemní stáje.

Stále častěji zjišťujeme, že staré civilizace zřejmě disponovaly vynálezy, jejichž vznik je kladen až do novověku, přestože skutečný původ se zřejmě ukrývá v neznámé minulosti. Vedle slavného počítače z Antikythéry, nejasných zpráv o letadlech a ponorkách, popisů účinků jaderných zbraní i celé řady dalších indicií k nim patří také dalekohledy a astronomické teleskopy.

Tajné vědomosti bývají často spojovány s tajnými společnostmi, což má svou logiku: nikdo jiný se nedokáže postarat o poklady ducha lépe, než organizace schopná skrytě přežívat dějinné otřesy. Tajné společnosti proto mají být mostem mezi dávnou minulostí, v níž se podivuhodné znalosti zrodily, s naší současností. Je tomu tak doopravdy? Otázka je tím aktuálnější,  čím  víc lidí věří, že jsou hybatelem i dnešního dění.

Zase se blíží výročí události známé jako tunguzský meteorit – a zase nejsme k rozluštění záhady o nic blíž. Na toto téma už byly napsány stovky knih a tisíce článků, žádný autor se ale podrobněji nevěnoval muži, který jako první přišel s hypotézou, že šlo o havárii kosmické lodi. Přitom Alexandr Petrovič Kazancev je zjev možná stejně zajímavý, jako sám tajemný objekt, který za podivných efektů explodoval nad Sibiří 30. června 1908.