Novákoviny

Jedna z nejznámějších řeckých bájí vypráví o hrdinech, kteří se na lodi Argó vydali do Kolchidy pro zlaté rouno. To se pochopitelně (jak se na správnou řeckou báji sluší) nemohlo obejít bez mnoha dobrodružství a překonávání těžkých protivenství. Výjimkou nebylo ani přistání na Krétě. Tady Argonauté narazili na obra jménem Talos (někdy také Tálon), který byl strážcem ostrova. Až potud je vše tak, jak to v pohádkách a bájích má být. Jenže Talos nebyl obyčejný pohádkový obr. Byl to stroj.

Nikola Tesla se živě zajímal o okultismus a theosofii, další zdroje jeho horečné imaginace a posedlosti vynalézat ale mají zřejmě ještě mystičtější pozadí. Obvykle vysvětloval svůj poustevnický život prokládaný záchvaty divoké pracovitosti potřebou odhalovat tajemství přírody a předávat je lidstvu. Tak to lidé chtěli slyšet a Tesla jim vycházel vstříc. Ale ve vzácných chvílích sdílnosti vypravoval o děsivých vidinách, které ho pronásledovaly od dětství, o světélkujících obludách v temné podmořské říši, které přicházely nejen ve spánku, ale i za bílého dne. To proti nim musel s největším vypětím vůle vymýšlet stroje a zařízení, jimiž je od sebe zaháněl.

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu se proslavila unikátním nálezem pravěkého pohřbu, hromadné oběti, či vraždy, jehož podivné nálezové okolnosti stále dávají vznik řade fantastických hypotéz. Méně se ale ví, že tu můžeme najít i indicie vztahující se k bájné Atlantidě.

Exploze, k níž došlo roku 1908 nad sibiřskou tajgou vstoupila do historie jako tunguzský meteorit, přestože o meteorit s velkou pravděpodobností nešlo. Záhadou zůstává dodnes - a její součástí jsou také podivné legendy, které se vyprávějí mezi tamními domorodci.