Novákoviny

Vedomník je slovo, jehož význam dnes už zná málokdo - nanejvýš bývá spojováno s čarodějnicemi. Jenže to není tak docela totéž. U čarodějnice, bosorky, strigy se tak nějak automaticky předpokládalo, že své znalosti využívá k tomu, aby škodila lidem, nebo alespoň sledovala pouze své vlastní cíle bez ohledu na zájmy jiných. Podle toho se s ní po případném odhalení také nakládalo. Naproti tomu vedomník, věštec, znachor, ještě častěji vedomkyně, nebo též bohyňa, je člověk znalých věcí tajných a budoucích, který koná dobro. Nebylo ani vyjimkou, že za vedomníka byl pokládán i kněz.

Vypadá to jako začátek scénáře filmového thrilleru: v několika osadách poblíž zrušeného uranového dolu se začaly projevovat symptomy záhadné nemoci. Vědci vyslaní na místo nezjistili ani zvýšenou radiaci ani jinou kontaminaci, přesto se "nákaza" šíří a postižených přibývá. Příznaky jsou podivné: oběti mají nekoordinované pohyby, často náhle upadají do hlubokého spánku trvajícího i několik dní, trpí zrakovými a sluchovými halucinacemi, stěžují si na výpadky paměti...

Vynález kompasu bývá připisován Číňanům: první zmínky o něm ve staročínské literatuře pocházejí ze 4. století př. n. l., do podoby námořního kompasu se tam však vyvinul zřejmě až někdy okolo 11. století. Nedávno se ale objevila hypotéza, podle níž znalosti magnetismu - s jehož podstatou si tak docela neví rady ani moderní fyzika - jsou mnohem starší. Navíc pocházejí od civilizace, která představuje velkou neznámou i v mnoha dalších ohledech.

Popularita Nostradamových věšteb je obrovská, ve stínu jeho slávy ale poněkud nezaslouženě zůstávají další astrologové a věštci té doby. Jedním z nich je anglický renesanční mág William Lilly. Jedním z jeho nejpovedenějších kousků bylo předpovězení obrovského požáru Londýna, k němuž došlo roku 1666.