Novákoviny

Nápad postavit vlak rychlejší než tryskové letadlo na první pohled patří nanejvýš do žánru, kterému se říká atompunk. Přesto se na něm začalo pracovat. Za projektem Hyperloop stojí Elon Musk, který už ve společnostech SpaceX a Tesla Motors dokázal, že umí realizovat i ty nejšílenější vize.

"Bude to něco mezi concordem a elektromagnetickým dělem, " vysvětlil princip svého nadzvukového vlaku Elon Musk už před třemi lety. Tehdy také prohlásil, že sice nejde o jeho hlavní prioritu, ale asi tak za tři roky by chtěl začít stavět úsek zkušební tratě. Server The Verge připomněl, že lhůta uplynula - a Musk plní slovo.

Společnost HTT (Hyperloop Transport Technologies) by měla během letošního roku postavit v kalifornském Quay Valley na půl cesty mezi San Franciscem a Las Vegas zkušební úsek dlouhý přibližně 8 kilometru pro testování technologií nadzvukového supervlaku Hyperloop.

Projektil v rouře

Hyperloop chce konkurovat letecké dopravě, která zejména na krátké a střední vzdálenosti není moc efektivní. Elektrický vlak, který by měl zastávky přímo v centrech velkých metropolí, dosahoval rychlosti okolo rychlosti zvuku, spotřeboval méně energie než letadlo, byl tichý a neznečišťoval ovzduší, je dávným snem konstruktérů.

obr: Hyperloop

Také myšlenka, jak toho chce Musk docílit, není nějak nová: vlak se bude řítit potrubím z něhož se vyčerpá většina vzduchu a potřebnou rychlost mu dodají elektromagnety. Rozdíl mezi mnoha předešlými projekty, jejichž obrázky už přes půl století plní stránky technických magazínů, a Hyperloopem je v zásadě jen jeden - Musk to myslí smrtelně vážně.

V rourách Hyperloopu by měly vývěvy udržovat stálý tlak okolo 100 milibarů, což je přibližně desetkrát méně než je tlak atmosférický. Aby ani tento vzduch nebránil rychlému pohybu, na přídi vlaku jej bude nasávat turbína podobná té v leteckých motorech.

Část vzduchu půjde za záď, část do speciálních lyží na spodu vlaku, takže stroj bude klouzat po tenkém vzduchovém polštáři. Dopřednou rychlost mu dodají lineární elektromotory - stejné jako ty, které už používají magnetické supervlaky v Německu, Japonsku a Číně.

U Hyperloopu se počítá s cestovní rychlostí okolo 960 km/h, tedy přibližně stejnou jakou létají dnešní dopravní letadla. Může ale dosáhnout až 1300 km/h - tedy víc než je rychlost zvuku. Sonický třesk a další nepříjemnosti spojené s překonáváním zvukové bariéry nehrozí, protože v rourách na to nebude dost vzduchu.

Společnost Hyperloop Transport Technologies chce jako první vybudovat trať mezi Los Angeles a přístavní zónou San Francisca, což představuje vzdálenost 570 kilometrů. Cestující by ji absolvovali za 35 minut - bez časových ztrát při dopravě na letiště, bez nebezpečí, že bude let zrušen kvůli počasí a ještě ke všemu nejspíš levněji.

První jízdenky by podle Muska měly být k dispozici okolo roku 2020. Roční kapacita navrhované tratě se předpokládá okolo 15 milionů cestujících. HTT hledá i jiné možné trasy meziměstských tratí a pomýšlí také na pomalejší variantu Hyperloopu pro megapole a městské aglomerace.

Supervlak jako opensource projekt

Na Hyperloopu není revoluční jen koncepce, ale i organizace vývoje a financování projektu. Musk chce zapojit postupy, které se už osvědčily v nekonformním světě počítačových a internetových projektů" opensource, crowdsourcing a crowdfounding. Řešení, která vzniknou v rámci vývoje supervlaku, budou volně k dispozici a současně jiné týmy budou moci využívat zkušební trať i další prostředky HTT.

obr: Supervlak Elona Muska se má pohybovat nadzvukovou rychlosí v potrubí s vyčerpaným vzduchem

Společnost spolupracuje přitom s crowfundingovou platformou JumpStartFund a chce do projektu zapojit velké množství inženýrů a dalších zájemců prostřednictvím sociálních sítí. Má dokonce už i konkurenci: společnost s podobným názvem Hyperloop Technologies (HT). Podle serveru FastCompany i ona chce letos začít stavět zkušební trať ve zmenšeném měřítku.

Supervlak řítící se rychlostí střely v potrubí má samozřejmě i mnoho kritiků - a některé jejich argumenty se podobají argumentům skeptiků z 19. století tvrdících, že lidé při pohledu na vlak jedoucí rychlostí 30 km/h zešílí. Jejich dnešní následníci se domnívají, že cesta v uzavřené kabině bez oken bude jen pro silné nátury a většina lidí dá raději přednost jiným dopravním prostředkům. Varují také před teroristy - ale to je problém všech druhů dopravy.

Závažnější jsou námitky technického rázu. Hyperloop může fungovat jen při dodržení velmi přesných tolerancí a i deformace potrubí v řádu milimetrů by mohla přivodit katastrofu. Přitom navrhovaná trať vede oblastí mnoha aktivních tektonických zlomů a častých zemětřesení. Termín 2020 mnoha odborníkům připadá naprosto nereálný.

Dá se předpokládat, že na varování skeptiků je Elon Musk zvyklý; nejspíš si při tom vzpomene na záplavu "dobrých rad" aby toho včas nechal, když SpaceX začala vyvíjet raketu Falcon, která dnes dopravuje kosmické lodě na Mezinárodní kosmickou stanici.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments