Leonardo da Vinci byl jedním z největších géniů historie. Málokoho kupodivu zajímá, po kom slavný malíř, vizionář, vynálezce předbíhající dobu o celá staletí… své neuvěřitelné nadání zdědil. Odkud jsou geny umožňující vidět to, co dřímá v daleké budoucnosti a ještě malovat nesmrtelné obrazy? Poslední výzkum ukazuje, že kolem Leonardova původu je mnoho nejasného.
Videa v mobilech a digitálních foťácích společně s YouTube a Facebookem spustily mediální revoluci: natáčí každý a každý také může svá díla může libovolně šířit. Což má i odvrácenou stránku spočívající v záplavě naprosto nekoukatelných klipů valících se internetem. Jednou z cest, jak se odlišit, je dát své nahrávce formu - sestříhat ji. K tomu sice existuje řada programů, jejichž obsluha ovšem vyžaduje jisté znalosti a obvykle nebývají ani levné. Nic pro příležitostné režiséry. Microsoft pochopil, čeho si doba žádá a zadarmo nabízí program Media Maker určený přesně pro tuto kategorii filmařů. Jinými slovy: umožňuje bez zaškolování vybrat z nahrávky povedené záběry, seřadit je podle autorského záměru, opatřit zvukem a titulky a dokonce uplatnit i sem tam nějaký ten trik, jako třeba přechodové efekty mezi jednotlivými záběry. Víc si amatér ani nemůže přát.
Když jsem kdysi dávno dělal zkoušku z meteorologie, předpovídalo se počasí snadno: co bylo zrovna na západě, to dříve nebo později doraizlo k nám. Stačilo se podívat na synoptickou mapu a věděli jste, jak bude zítra. Jenže to už několik let neplatí. Západní proudění se vytratilo, převládá tu jižní, tu severní nebo východní, občas se také "počasí zastaví", což mimochodem způsobilo většinu velkých povodní. Marně hledám texty, které by se to snažily vysvětlit - jakoby to nikoho z vědců nezajímalo. Na bláboly o globálním oteplování způsobeném lidmi se zřejmě granty získávají snadněji.
Říkat městečko díře, kde žije 212 obyvatel je asi možné jen v Americe, nicméně právě atmosféra osady, v níž každý zná každého, hraje v knize svou roli. Už proto, že podivné zmizení Tiffany Quinnové a později i Nico Cruze tu nezapadne tak, jak by asi zapadlo v nějakém skutečném městě. A rozhodně nevymizí z paměti jejich spolužačky a kamarádky Kendall Fletcherové, kterou začne záhada vzrušující celou osadu, vtahovat do své gravitační sféry postupně víc a víc.
Kněžnu Libuši u nás zná asi každý, ale i její sestry byly - alespoň podle pověstí - podivuhodné ženy. Dnes se vypravíme na místo, o němž se věří, že bylo sídlem jedné z nich: bylinkářky a vědmy Kazi.
Je úžasné, kolik je v tomhle národě najednou vodohospodářů, expertů na manipulaci s přehradami, kolik lidí týdny dopředu vědělo, že toho z oblohy spadne tolik a že odpouštět se mělo úplně jinak. Co se teď ušetří peněz, když konečně víme, že studium vodního hospodářství, hydrologie, meteorologie a dalších pavěd je zbytečné, protože na všechno stačí prostý selský rozum. Stejně fenomenální je počet těch, kdo už vědí, koho za povodně zavřít, nebo ještě lépe rovnou postavit ke zdi. Nevím proč, tohle mi nějak připomnělo nadšené trestání "zrádců" po válce, kterou drtivá většina národa vyhrála v chrabrém boji... Možná je to spontánní a v genech zdejší populace, jen je mi trochu divné, že se nikdo se stejným nasazením nezajímá, proč selhalo tolik zábran a hrází, za které firmy blízké politikům po minulých povodních vyinkasovaly tolik peněz. Že by ne pouhá blbost, ale odvádění pozornosti? Ostatně, nebylo by špatné politikům kritizujícm pracovníky povodí umožnit, aby své vědomosti uplatnili v praxi. Odchodem na posty hrázných by téhle zemi hodně pomohli.
Lidí, kteří se od notebooku nebo tabletu neodloučí ani během letní dovolené, je čím dál víc. Nemusí to být nutně jen závisláci na facebooku a workoholici - i když právě internet běžící na výkonném stroji může být při dobrém podnikatelském plánu klíčem k podnikání třeba z karibského ráje. Počítač se ale hodí také normálním turistům při ukládání fotek a videí, nebo dokonce při jejich zpracování - alespoň pokud máme na jejich kvalitu vyšší nároky než nabízejí pidiobjektivy v mobilech. Něco, co má klávesnici, může posloužit také jako cestovní deník. A i mapy s pozicí GPS se čtou lépe z většího displeje než z těch pár coulů úhlopříčky na smartphonu. O čtečkách knih, do nichž se vejde málem celá knihovna, ani nemluvě.
Už jsme zmínili, že letopočet vzniku proseckého kostela je nejasný. Jenže právě ten bychom potřebovali znát pro podporu hypotézy, že (stejně jako kostel v Dolních Chabrech na druhé straně Ládví) stojí na místě staršího předkřesťanské svatyně. Nezbývá tedy, než se na tuto záhadu podívat víc zblízka.
Naše videa z povodně 2002 na Slapech, Kocábě, ve Štěchovicích a na Orlíku. Nejen dramatická podívaná, ale i aktuální varování před betonovou lobby, která se bude snažit využít současných povodní k dalšímu betonování řek.
V časech, kdy velká nakladatelství hledí hlavně na peníze, se zájemce přes záplavu kuchařek, Harry Potterů a memoárů pseudocelebrit dostává k seriózním informacím stále hůř. Pro milovníky vlastivědy, historie, přírody a kultury a turistiky jsou jedním z posledních zdrojů vlastivědné sborníky vydávané s velkým nasazením místními nadšenci. Nově k nim přibyl Vlastivědný sborník Sedlecko a Prčicko, který nahrazuje sborníky Český Merán. Jak už název napovídá, potěší především přátele středního Povltaví, zajímavé informace tu ale najdou i další čtenáři.
Majitel nemovitosti zastřelil kuší sběrače kovů a půjde za to na 10 let sedět, říká dnešní zpráva. Střílet sběrače čehokoliv je jistě trestuhodné, jenže tenhle termín se objevuje v zajímavých souvislostech. "Sběrač kovů se zřítil do šachtice karvinského dolu Barbora, " hlásila například média - a já si od té doby lámu hlavu, co že je to za nové povolání "sběrač". Když někde spadne montovaná konstrukce, záchranáři automaticky vyrážejí s lavinovými psi, protože pod troskami nejspíš leží sběrač. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, pořád mi v tom něco nesedí: důl Barbora jistě má majitele, takže onen muž tam nesbíral, ale prostě (nebo sprostě) se tam vloupal a kradl. Totéž platí i ocelokolnách. A o cikánovi, co skončil s šípem v hlavě jakbysmet.
Při testování obojživelného fotoaparátu Nikon Coolpix AW110 jsem pod hladinou natočil vír ve vaně. Docela působivé - včetně zvuku. Když si tu věc představíte asi tak desettisíckrát větší, máte tornádo. Recenzi fotoaparátu dáme na Novákoviny v nejbližších dnech, už teď ale můžu říct, že pro potápěče, milovníky přírody, outdooru i jiné dobrodruhy to je dobrá volba.
Sotva skončila druhá světová válka, objevil se na nebi létající přízrak, který vstoupil do historie pod označením Ghost Rockets (rakety duchů) nebo také Bomby strašidel. Šlo o podivná světla nebo tělesa podobná raketám, která létala samostatně nebo ve skupinách, měnila směr, někdy explodovala ve vzduchu. Byla mnohokrát sledována i fotografována, několikrát zaznamenána radarem, dokonce jsou známa místa, kam podle důvěryhodných svědectví některý z nich dopadl. Nikdy se však nenašly žádné trosky, které by stály za řeč. Nebo to aspoň nikdo otevřeně nepřiznal.
I když na samotném temeni vrchu Ládví vypínajícím se nad pražským Prosekem se žádný dávný objekt objevit nepodařilo, v minulých dílech tohoto seriálu jsme viděli, že na strategických přístupových cestách k němu z obou stran takové stavby byly. A že křesťanské kostely nejspíš stojí na místech mnohem starších svatyň. Mohlo by se zdát, že tím naše pátrání po tajemstvích kopce Ládví končí, protože další indicie chybí. Ale možná přece jen ne tak docela. S proseckým kostelem sv. Václava se pojí ještě několik dalších záhad. A i ty naznačují, že tu v dobách jeho stavby působily jakési vlivy přetrvávající z pohanských časů: stěny kostela zdobí hákové kříže…
Původně to měl být lék podávaný po lžičkách, dnes se na světě denně prodá a vypije 1,2 miliard čtvrtlitrových porcí. Coca cola, pro jedny milovaný nápoj, pro jiné nenáviděný symbol imperialismu, globalizace, konzumu, špatné životosprávy a bůhvíčeho ještě, se poprvé ocitla na trhu právě před 127 lety.
AdSense je celkem zajímavý nástroj, který umožňuje provozovatelům webů umisťovat na nich reklamu Google a mít z ní jakýsi profit. Nijak závratný, ale lepší než drátem do oka, jak říkávají citlivější povahy, ostatně, proč to nezkusit, když to nic nestojí. Může se ale stát, že vám přijde zamítavá odpověď se zdůvodněním, které asi leckoho přinejmenším překvapí:
Menhiry v Dolních Chabrech vypadají jen jako osamocený artefakt s nejasným původem i posláním, který nám toho o Ládví mnoho neřekne. Pokud ale vezmeme v úvahu, že nejstarší křesťanské kostely vznikaly na místech pohanských svatyň, pak máme najednou před sebou mozaiku mnohem pestřejší. Objeví se v ní i kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech.
Tentokrát to bude z trochu jiného soudku. Heslo "náš zákazník, náš pán zmizelo společně s drobnými živnostníky", korporace, řetězce a další "nadfirmy" na to mají přesně opačný pohled. Jedním z důkazů ze pečivo supermarketů: osolený lehce osmahlý polystyren, tu gumový, jindy jak z kamene, jako bonus zapečená myš... Běžná praxe je, že personál v dopékacích troubách ohřívá i housky již jednou ztvrdlé, aby zákazník nabyl dojmu, že kupuje "ještě teplé". Malé pekárny většinou převálcovala konkurence gigantů a likvidační politika státu vůči malým podnikatelům. Jak z toho ven? Upečte si vlastní housky. Je to překvapivě jednoduché - a navíc velmi zábavné.
