Novákoviny

Mluví se o energetické krizi a vyčerpání zdrojů, ve skutečnosti je ale všude kolem víc energie, než potřebujeme. Jen sluneční záření by pokrylo naši spotřebu několikrát, pak je tu vítr, noční produkce elektráren, jejichž provoz nelze regulovvat atd. Skutečný problém je někde jinde: neumíme energii levně a efektivně skladovat (což nejlépe prozrazuje "pokrok" ve vývoji elektromobilů). Přitom pozornost, která se vývoji akumulátorů věnuje, zdaleka neodpovídá naléhavosti problému. Není to i proto, že distribuce energie představuje tak skvělý kšeft?

Nabíječky jsou jedna z nejotravnějších věcí mobilní éry. Množí se pravděpodobně dělením, protože v šupleti, kam jsem kdysi dal jednu, se jich dnes rozvaluje několik desítek. Mají navzájem propletené šňůry a nejde je vyhodit, protože není úplně jasné, která ke kterému zařízení vlastně patří. Mohla by být tahle od mého mobilu? Od mobilu manželky? Ne? Tak patří k tabletu? Notebooku? Akumulátorové baterce? Externímu disku nebo foťáku?

Počasí už se konečně podobá jaru a chuť vyrazit k záhadným místům naší země roste. Jedním z takových míst jsou i takzvané kounovské kamenné řady nedaleko Rakovníka. Do monumentálních rozměrů Stonehenge či jiných západoevropských megalitý mají daleko, právě proto je nyní nejlepší čas k jejich návštěvě - v létě se mezi mlázím hledají mnohem hůř.

V 60. Letech minulého století svět zaplavila vlna pozorování neidentifikovaných létajících objektů – UFO. Poněkud stranou pozornosti zůstalo svědectví argentinského občana Wilfredo Arévala. Nehodilo se do krámu, protože nelíčilo piloty podivných strojů jako mimozemšťany, ale jako obyčejné lidi. A nápadně upomínalo na historky o diskoplánech, které měly být za války vyvíjeny v Praze.

Mobil a sníh, to někdy nejde moc dohromady: když už vám přímo nespadne do závěje mokrého sněhu, nebo sebou na sjezdovce neplácnete zrovna na tu kapsu, ve které ho máte, tak se aspoň pořádně orosí při každém příchodu z mrazu do tepla. V létě na vodě to je ještě horší. Všechny tyhle problémy řeší kategorie outdoorových smartphonů - a jedním z nejnovějších je toho času Samsung GALAXY Xcover 2.

Jedná se o novou kometu, která se ke Slunci a tedy i k Zemi přiblížila poprvé. Její původní oběžná doba přes 10 miliónů let se nyní výrazně zkrátí. Další návštěvou nás poctí již za „pouhých“ 109 466 let. Přísluním prošla 10. března 2013 vzdálena od Slunce necelou jednu třetinu vzdálenosti Země od naší mateřské hvězdy, tedy přibližně 45 miliónů kilometrů. Tato vlasatice se vyznačuje výrazným prachovým ohonem. Prach je tvořen zrnky velmi velké škály velikostí, což výrazně snižuje jeho intenzitu, neboť je rozprostřen ve velmi širokém vějíři ohonu, jak je vidět i na vítězném snímku. Oproti tomu je plynná část kometárního ohonu velmi tenká. Fotografii ve větším provedení najdete na konci pokračování článku.

Jsem celkem šetrný člověk, ale existují tři věci, na kterých nešetřím: mobil, foťák, kamera. Když mě tedy opustil můj starý dobrý telefon, volba nového byla jasná – tehdy byl na trhu jen jeden přístroj, který má Zeissův objektiv a za ním dvanáctimegový čip. Ano, Nokia N8. Jenže...

Momentálně nemůže naše země nabídnout jedinou činnou sopku, což má sice i své výhody, z turistického hlediska by ale nějaká ta decentně kouřící hora možná nebyla k zahození. Určitou náhražkou může být vrch Boreč v Českém středohoří. Sopka to sice je jen jaksi podmíněně a spíš vysloužilá, ale občas opravdu kouří. Nejvíc při chladném počasí, což se v letošním dlouho odkládaném jaru může při výletu zrovna hodit. Tento víkend je přitom možná na douho poslední, kdy se dá jev při troše štěstí zastihnout (zvlášť, pokud si přivstanete), protože v dalších dnech už se má konečně začít oteplovat.

Nacistická říše, její tajné zbraně i další záhady s ní spojené jsou téma žádané a nosné - takže  pro mnohé autory neodolatelně přitažlivé. Vsadil na ně také španělský publicista Felipe Botaya v knize Kolonie Waldner 555, kterou vydalo nakladatelství Grada. Ovšem i sám autor pro čtenáře zůstane tak trochu záhadou, protože záložka knihy o něm mluví podezřele obecně: "pracoval pro známé nadnárodní společnosti." nebo "přednáší na několika prestižních univerzitách". Takže zasvěcenec, nebo člověk, který předstírá víc než je...?

Výzkumné ústavy považujeme za vynález moderní doby, ve skutečnosti ale ty první z nich vznikaly podle velmi starého vzoru. Už před více než dvěma tisíci let existovala instituce, která se zabývala shromaždováním vědeckých poznatků z celého tehdy známého světa a jejich dalším rozvíjením. Jde o alexandrijské Múseion, první výzkumný ústav v dějinách lidstva. Založil jej Ptolemaios I, jeden z nástupců Alexandra Velikého, který si po jeho smrti z dobytých zemí pro sebe urval Egypt. Na myšlenku vytvořit "chrám můz", kde by pod jednou střechou kvetly všechny vědy a umění, jej přivedl někdy kolem roku 300 před naším letopočtem slavný athénský filosof Demétrios Falérský

Zima to nevzdává, ale buďme optimisté: čas na jarní výlety za zajímavými a tajemnými místy naší země musí přijít. Tady je první letošní tip: cesta za českými drahokamy na Kozákov, legendární vrch nedaleko Turnova. Drahokamy odtud byly svého času pověstné a dodnes mají své obdivovatele. K nalezení tu jsou zejména acháty, jaspisy, olivíny, chalcedony.

Naši předkové byli tvrdí lidé: trhání zubů u kováře bez umrtvení bylo to nejmenší, jedinou anestézií při amputaci nohy pilou představovala kořalka. Změna k lepšímu přišla teprve v březnu 1842, kdy první operaci v celkové narkóze provedl dr. Crawford Long. Ve skutečnosti je ale příběh anestézie mnohem složitější.