Pokud někdo tvrdí, že pokrok neexistuje a svět spěje od desíti k pěti, pak by si měl na čas vyzkoušet život v 18. století. Prěměrný věk dožití se tehdy pohyboval okolo 40 let - a za to, že se dnes dožíváme skoro dvakrát tolik, vděčíme mimo jiné očkování. Před 190 lety zemřel jeho objevitel Edward Jenner. V časech, kdy jedni si z očkování udělali výnosný a nesmyslný kšeft, zatímco druzí ho stejně nesmyslně zcela odmítají, není špatné si připomenout jak a proč to všechno začalo.
Petr Nečas udělal v Bavorsku dobrou a statečnou věc - a křiku myslitelů typu Bobošíkové, nebo Hájka by si asi nikdo inteligentní moc nevšímal, kdyby Miloš Zeman nedávno nepředvedl, jak šovinismus na Čechy zabírá. Napadlo mě ale něco jiného: odsun by dneska už možná nebyl zajímavý, kdyby se ukázalo, že to bylo řešení opravdu dobré. Němci přece zpátky nechtějí,odškodné nepožadují, generace vyhnaných už nežije, každý se může usadit, kde chce, svět je někde jinde - proč se v tom šťourat. Jenže stav českého pohraničí (a konec konců celého státu) ještě skoro 70 let po válce ukazuje, že samotní Češi si svou zemi spravovat nedokáží. To u některých vyvolává mindráky vůči úspěšnějším Němcům (máme je za hranicí stále na očích) a u jiných otázky, kde se stala chyba. Omluva čas nevrátí, ale taky nic nezkazí a třeba trochu pomůže oběma stranám se s tím vyrovnat. Problém je jinde: měli bysme dokázat, že to tu umíme řídit stejně dobře jako Němci. Jinak je veškeré vlastenectví směšné a tak trochu balkánské
I když doktor Faust v Praze nikdy nežil, zdejší alchymistická tradice rozhodla, že jeho dům sem patří. Ten na Karlově náměstí je všeobecně známý, mnohem méně se ví, že faustovská legenda obestírá i jiné lokality hlavního města. Ve skutečnosti je Faustův dům jediným místem s alchymistickou tradicí, které se nachází mimo nejstarší části Prahy. Staré Město, Malá Strana a Hradčany se pro umístění populární legendy o doktorovi spřaženého s ďáblem hodí mnohem lépe - takže ani nepřekvapí, že se tady taková místa opravdu vyskytují.
Jedním z velkých rizik doprovázejících onemocnění cukrovkou je poškození oční sítnice vedoucí až ke slepotě. Tento takzvaný syndrom diabetické retinopatie ohrožuje zrak milionům lidí - vysoký obsah cukru v krvi způsobuje poškození cév v sítnici. Včasná kontrola cukrovky může toto nebezpečí snížit, ne však zcela odstranit. Léčba těch, kdo už zrak poškozený mají, je málo účinná, má nejisté výsledky a celou řadu nepříjemných vedlejších účinků. Přitom většinou spočívá pouze v regulaci hladiny krevního cukru, aniž by současně řešila komplikace cukrovky, jako je právě poškození zraku a slepota.
Fenomén YouTube se stal roznětkou lidové tvořivosti: čím šílenější video, tím lepší. Málokterá kamera ovšem vydrží to, co lidské tělo. A tak firma GoPro boduje s miniaturními digitálními videokamerami, které přežijí i ty nejadrenalinovější podniky. Zatím posledním hitem je řada GoPro Hero 3, zejména její nejvyšší verze Black Edition.
Pozor! Tohle prastaré proroctví svatého muže není novinářská kachna, ani fabulace potrhlého záhadologa a dokonce to nemá nic společného s Nostradamem, televizními jasnovidci a podobnými pochybnými proroky. Jde o historickou skutečnost - a naskakuje z ní husí kůže. Tím spíš, že nedávno ohlášený odchod Benedikta XVI z Petrova stolce z tohohle proroctví udělal záležitost velmi aktuální.
Po meteorickém bombardování Čeljabinska by byla dobrým cílem nedělní procházky třeba i expozice meteoritů v pražském Národním muzeu. Jenže stará budova, kde se expozice nachází, je v rekonstrukci, a bude zavřená nejméně do roku 2018 (po zkušenostech s vykutálenou rekonstrukcí Národního technického muzea na Letné nejspíš ještě déle). Ale nezoufejte, ještě před uzavřením budovy jsem tam byl a nafotil, co se dalo. Tady je tedy několik pohledů na meteorickou expozici i na kameny, které občas padají z nebe a sem tam i vyhubí nějaké ty dinosaury nebo aspoň rozbijí pár oken.
Poprava "českých pánů" (z nichž někteří ve skutečnosti česky ani neuměli) vede k přesvědčení, že Staroměstské náměstí v Praze bylo tradičním místem konání hrdelních exekucí. Skutečnost je ale jiná: za památkami na nejvýznačnější pražské popraviště se musíme vypravit na Žižkov. A to nejen na jedno místo - tahle pražská čtvrť se může pochlubit hned několika lokalitami spjatými s výkonem práva. Místa, která jsou dnes oblíbenými sportovišti, koncertními areály a procházkovými trasami, sloužila ještě relativně nedávno kultuře úplně jiného kalibru: veřejným popravám.
Buď je včerejší dopad meteoritu na Uralu jen hodně zvláštní náhoda a nebo nějak souvisí s dnešním průletem asteroidu 2012 DA14 v těsné blízkosti Země - tj. obě tělesa jsou součástí jednoho roje. Pokud ano, vyplývají z toho dvě docela důležité věci: 1) nelze vyloučit další dopady v nejbližších dnech, 2) bude třeba přehodnotit rizika průletů asteroidů blízko Země, protože s eventualitou, že velké těleso doprovází roj menších, se dosud nepočítalo. Agentury tvrdí, že jde o největší událost tohoto druhu od dob tunguzské exploze v roce 1908.
Jediný kus skály stačí na to, aby všechny dnešní starosti lidstva najednou vypadaly úplně bezvýznamné a směšné. Ani nemusí být moc velký. Stačí, když přiletí z oblohy správnou rychlostí pod správným úhlem. Jeden takový právě prolétá kolem a nejtěsněji nás má míjet v pátek 15. února. Tenhle asteroid je tak malý, že si nevyloužil ani pořádné jméno - má jen katalogové označení 2012 DA14. S průměrem okolo 45 metrů ani ve víc nemůže doufat. Pro srovnání: přibližně stejně velká je Socha svobody v New Yorku bez podstavce. Tedy v kosmických měřítkách nic moc. Ale rychlost, kterou se pohybuje, mu dává sílu menšího jaderného arsenálu.
Roku 1979 jsme podnikli na tehdejší poměry velkolepou okružní cestu po Řecku, často stopem, se spaním pod širákem, vybaveni 100 dolary, uherským salámem a polévkami v sáčku. Strávil jsem tam skoro měsíc - částečně s kamarády, částečně sám - a přivezl obrovské množství fotografií i zážitků. Nedávno se vynořily zbytky deníků, které jsme tam psali. Naskenoval jsem je a kamarád je i s některými fotkami z cesty dal na svůj web.
V Česku probíhá permanentní masivní kampaň proti alternativním zdrojům energie, jejíž součástí je i velmi frekventované tvrzení, že větrné generátory ve velkém vybíjejí ptactvo. Péče zdejších zastánců uhlí a jádra o ptáčky je dojemná a chvályhodná, málokdy ale jsou tato tvrzení doložená seriózními fakty. Pořídil jsem proto volný a lehce zkrácený překlad článku Julie Layton "Do wind turbines kill birds?" ze sereru howstuffworks.com, který přináší srozumitelný a vyvážený pohled na případ "ptáci versus větrníky". Odkaz na originál a další zdroje najdete na konci tohoto textu.
Roku 1929 německá vzducholoď LZ-129 Graf Zeppelin úspěšně oblétla svět a završila cestu triumfálním přivítáním v New Yorku. Ta doba měla něco do sebe...
Scénáře katastrofických filmů Armagedon nebo Drtivý úder bude v pátek dělit od naplnění jen 27 000 kilometrů. Právě v takové vzdálenosti mine Zemi planetka 2012 DA14. V kosmických měřítkách je to téměř nic: Měsíc obíhá čtrnáct krát dál. Dokonce i telekomunikační satelity na geostacionární oběžné dráze jsou skoro o 9 tisíc kilometrů výš. Podle astronomů se sice nemáme čeho obávat, přesto případ asteroidu 2012 DA14 naznačuje, že v blízkosti naší planety se pohybuje hodně nebezpečných vetřelců.
Rezignace papeže Benedikta XVI. ze zdravotních důvodů přišla jako blesk z čistého nebe. "Neměli jsme žádné informace, které by naznačovaly, že se papež k takovému oznámení chystá," uvedl Frederico Lombardi, šéf vatikánského tiskového úřadu. A to i přesto, že signálů o zhoršujícím se stavu Josepha Ratzingera přibývalo a některé prosákly i skrz vatikánské zdi. Před pouhým týdnem čelil německý satirický magazín Titanic záplavě oprávněných obvinění, že způsob, jakým poukazuje na špatný zdravotní stav papeže, je nechutný a nepřípustný.
Máloco určuje podobu dnešního světa tak jako automobil. V úterý 29. ledna uplynulo 127 let od chvíle, kdy na něj německý vynálezce Karl Benz získal patent. O komerční úspěch se ale musela postarat jeho žena Bertha, která s prototypem podnikla průkopnickou cestou. Teprve díky její odvážné stokilometrové jízdě začal svět brát automobil vážně.
Faustův dům za svou pověst vděčí dlouhé řadě alchymistů a podivínů, kteří v něm bydleli - a nebo je to naopak? Mnohé nasvědčuje tomu, že místo odedávna přitahovalo čaroděje všeho druhu. A podivné události se mu nevyhnuly ani v moderní době. Ďábel se znovu vrátil roku 1945, kdy bomba svržená ze spojeneckého bombardéru opět otevřela otvor, kterým tento svět opustil doktor Faust…
Idea vytvořit digitální obdobu toho, čím byla v časech klasického kinofilmu legendární Leica, se vznášela ve vzduchu dlouho. Foťák malý jako kompakt, ale žádný bakeliťák: výkonný strojek, kovový šperk vybavený skoro vším, co mají kvalitní zrcadlovky. Včetně výměnných objektivů. Tedy věc pro náročné a přesto do kapsy.
