Pole zastavěná solárními panely leckomu vadí, proč je tedy nepřestěhovat někam, kde nebudou tolik na očích? Někam hodně daleko - třeba do vesmíru? Podle některých odborníků je tam dost levné energie, která navždy zažene energetické krize, podle jiných je to ale nebezpečné a drahé.
Menhir Kamenný slouha v Dolních Chabrech by mohl být prvním z klíčů otevírajících tajemství vrchu Ládví - výrazné krajinné dominanty pravobřežní části pražské kotliny. Proč zrovna tento kopec nebyl nikdy obydlený? Možná proto, že neměl sloužit lidem, ale bohům…
Exploze zájmu o cestování vedla i k záplavě tištěných průvodců v knihkupectvích. Úroveň je různá, ale kniha "Alpy - nejkrásnější vyhlídky" z nakladatelství Alpress splňuje i ty nejnáročnější požadavky: přesně takhle má správný průvodce vypadat.
Sladkosti jsou nejspíš staré jako lidstvo samo, ale řepný cukr je překvapivě mladý. Přišel na svět zásluhou napoleonských válek, kdy kontinentální blokáda způsobila nedostatek sladidla z třtiny. Vynálezce výroby cukru z cukrové řepy se narodil přesně před 260 lety.
Stroj času umožňující přenést se do pravěku není jen v románech - jeden stojí nedaleko Loun a cesta do doby předcházející tu naší až o šest tisíc let stojí jen 20 korun. Stačí navštívit archeologický skanzen v Březnu. Pro milovníky záhad je návštěva o to zajímavější, že některé ze zdejších staveb patří období, kdy v povodí Ohře neznámá kultura vztyčovala tajemné menhiry.
Kdyby - jestli (nehodící se škrtněte) chtěl někdo světu dokázat, že Češi si nedokáží vládnout sami, tak to nemohl udělat lépe. Po přibližně stoleté samostatnosti si poprvé zvolili prezidenta - a ten se vzápětí u bratrů Rusů ožral tak, že málem upadl na korunovační klenoty odkázané zemi císařem Karlem IV. Lidu se řeklo, že má virózu a jede se dál. Směrem na východ, do asijských stepí, sbohem kulturní Evropo.
V minulém díle seriálu jsme viděli, že pražský vrch Ládví je v mnoha ohledech výjimečný. Představuje také mnohem výraznější krajinnou dominantu než třeba Petřín, Hradčany, Vyšehrad, Děvín nebo Vítkov. Přesto tu - na rozdíl od nich - nikdy neexistovalo žádné lidské sídlo, opevnění, hradiště, nebo aspoň strážní hláska... nic. Není už to samo o sobě divné?
Zveme na Dny otevřených dvěří na hvězdárně Ondřejov, které se uskuteční 10- až 12. května vždy od 9 do 17 hodin. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin.
Dobrý den, zdravím tímto svého oblíbeného autora. Před časem jsem Vám psal moji úvahu o souvislosti Čeljabinského meteoritu, Tunguzského výbuchu, sibiřských kotlů a Patomského kráteru, kterou jste na svých stránkách otiskl. Chtěl bych jenom doplnit jednu informaci, která mi připadá opravdu zajímavá.
Když jsem před několika lety psal knihu Putování po největších záhadách Slovenska, připravil jsem do ní také kapitolu o podivných okolnostech smrti slovenského politika, vědce a letce Milana Rastislava Štefánika. Nakladatel ji do publikace nakonec nezaředil, proč, to jsem se nedověděl. Zítra (4. května) uplyne od tragédie na Vajnorském letišti přesně 104 let, nastala tedy vhodná chvíle ke zveřejnění textu a jedné ze záhad naší poměrně nedávné historie.
Říká se, že není zájem o technické a přírodovědné vzdělání, protože studium je moc těžké a nedá se okecat. To ovšem platí jen v Evropě, kde příliš silné státy a příliš masivní přerozdělování pokřivily hodnoty. Nejen Američané, ale i Číňané, Indové. Iránci a další o přírodní vědy a techniku zájem mají. A velký. Je to logické: skutečné hodnoty vytvářejí jen "neokecávací" obory a - jen v takových oborech se rodí skutečné a nikoliv jen spekulační peníze. Je dost možné, že po skončení současného finančního zemětřesení spekulační peníze v podobě pouhých bitů z bankovních serverů vyšumí . V takovém světě budou nejspíš rozhodovat jen ti, kdo vytvářejí skutečné hodnoty. A jestli si myslíte, že Číňané si budou nějaké Evropany vydržovat jako manažery, politology, poradce, komentátory, provozovatele streetartu, nebo odborníky na trávení volného času, tak já myslím, že ne.
Víte, které z pražských návrší je opředené nejvíce záhadami a obdařené nejstaršími památkami? Nejspíš řeknete, že Hradčany, Vyšehrad, možná i Petřín. Ve skutečnosti přinejmenším stejnou dávku starých tajemství ukrývá na pohled nepříliš nápadný a málo známý vrch Ládví a jeho bezprostřední okolí.
Hliník je dneska jedním z neobyčejnějších materiálů - ale nabylo tomu tak vždycky. Není to tak dávno, co jej považovali za šperkařský kov. Muž který drasticky snížil jeho cenu, se jmenoval Paul Heroult. Začátkem dubna od jeho narození uplynulo 150 let. S lehkým stříbřitým kovem je ale spojená záhada: opravdu byl Heroult první? Podle některých indicií mohly znát hliník i starověké kultury, přestože jeho získávání vyžaduje sofistikovanou technologii
Bojnice jsou jedním z nejkrásnějších středoevropských hradů - v mnohém připomínají pověstné francouzské zámky na Loiře. A jako každé správné starobylé šlechtické sídlo nesmí chybět ani strašidelné pověsti. Ta zdejší je o to strašidelnější, že se nevztahuje k temnému středověku, kdy se takové věci - alespoň podle pověstí - děly docela běžně, ale k době zcela nedávné. Je to ale místo zajímavé i z mnoha dalších důvodů.
Ve čtvrtek 25. dubna 2013 v pozdních večerních hodinách nastane velm malé částečné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a na několik desítek minut se bude zdát, jako by byl z levého horního kraje začouzený černým kouřem. Nedaleko potemnělého Měsíce najdeme rovněž planetu Saturn. Půjde jediné částečné zatmění Měsíce viditelné v České republice až do září roku 2015. 28. září 2015 v časných ranních hodinách budeme po dlouhé době svědky úplného zatmění Měsíce.
Máme tu zase jeden výlet na záhadná místa, kam se dá pohodlně dojet pražskou tramvají – kdo je z Prahy, tak to pohodlně stihne i po práci, zatímco pro přespolní návštěvníky to může být malé odskočení z prohlídky Vyšehradu. Přesto to nebude tak docela nesportovní: kde chce, může si v cíli udělat i malý výstup na slušný kopec s pěkným výhledem.
Průmyslovou éru neodstartoval parní stroj, ale železnice: teprve možnost výkonné dopravy odzvonila idyle venkovských a maloměstských komunit. Nedávno uplynulo 180 let od smrti konstruktéra první lokomotivy Richarda Trevithicka.
Záhadný kruhový val u Dobříše obehnaný vodním příkopem. Uvnitř zřejmě nikdy nic nestálo, z obranného hlediska nedává smysl, protože stojí těsně pod návrším, které ho převyšuje. Průchody ve valu snad mají jakousi astronomickou orientaci, ale bylo by třeba to důkladně přeměřit.
Máme tu zase jeden výlet na záhadná místa, kam se dá pohodlně dojet pražskou tramvají – kdo je z Prahy, tak to pohodlně stihne i po práci, zatímco pro přespolní návštěvníky to může být malé odskočení z prohlídky Vyšehradu. Přesto to nebude tak docela nesportovní: kde chce, může si v cíli udělat i malý výstup na slušný kopec s pěkným výhledem.