Novákoviny

Národní obrození se ve vědomí širší veřejnosti omezuje na pár postav, v jejichž stínu zůstává celá řada dalších zajímavých osudů. Kromě jiných to platí také o Josefu Václavu Fričovi, horkokrevném revolucionáři, který by dnes nejspíš dostal nálepku "mezinárodně hledaný terorista", a jehož zaujetí pro samostatný český stát šlo tak daleko, že o jeho zřízení žádal Prusko. Tak jako tomu bylo i u mnoha dalších obrozenců, také Frič měl předky jak české, tak i německé.

Čas a místo děje: 12. října 312, Milvijský most u Říma. Rozhodně žádná idyla,  proti sobě tu stojí armády dvou císařů soupeřících o vládu nad říší a co nevidět poteče krev. O výsledku bitvy - alespoň podle křesťanského kronikáře - rozhodl dramatický nebeský úkaz, k němuž vědci nedávno možná našli i odpovídající kráter.

Nejslavnějšími vědci působícími na pražském dvoře císaře Rudolfa II nepochybně byli Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dva muži, kteří společně lidstvu otevřeli okna do vesmíru - a přesto na Keplerovi ulpělo podezření, že svého kolegu otrávil. Dánsko-český tým archeologovů, antropologů, lékařů, fyziků a chemiků se proto snažil zjistit, jak tomu bylo doopravdy. Výsledky jejich výzkumů přinesly mnohá překvapení.

Přesto, že je Česko zemí proslavenou dlouhou řadou významných automobilových výrobců, o dvou nejslavnějších konstruktérech, se tu moc nemluví. Důvod je prostý a bizarní zároveň: byli to Němci. Ferdinand Porsche je známý aspoň v zahraničí, Hans Ledwinka ale nezaslouženě mizí z širšího povědomí.