Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Historie

Vidiny kněžny Libuše

rozier0Nejslavnější českou věštkyní je bezesporu kněžna Libuše, jejíž slova "Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýkati bude" se stala téměř součástí národního povědomí. V tom by jí mohly závidět i delfské pýthie a kúmské sibyly - ale nejen v tom. Žádná z nich to nedotáhla na hlavu státu, zakladatelku vladařské dynastie, nebo dokonce hlavní hrdinku opery, kterou jsou nezřídka oblažovány hlavy jiných států při státnických návštěvách Česka.

Smrt prvního vzduchoplavce

rozier0Jeho jméno je ve všech učebnicích dějepisu: Pilatre de Rozier byl prvním člověkem, který prokazatelně létal. Jeho hybridní balón - kombinace nosného plynu a horkého vzduchu - se používá dodnes pro dálkové lety a nese jeho jméno "roziéra". Méně se ví, že statečný průkopník vzduchoplavby zahynul při pokusu přeletět kanál La Manche.

 

Po naší první železnici běhali koně

konka1Nedávno uplynulo 181 let, kdy na našem území zahájila veřejný provoz první železnice. Její vozy byly sice ještě tažené koňmi, přesto to byl významný krok od formanských povozů k moderní dopravě. Šlo o slavnou trať České Budějovice - Linec, později prodlouženou až do Gmundu.

 

Knovízská kultura: byli to lidožrouti?

knoviz1Svou zemi jsme zdědili po jiných kulturách, kterých se tu před námi vystřídalo velké množství. Populární jsou Keltové, někdo si možná ještě vzpomene i na Germány, byli tu ale i jiní. K nejvýznamnějším civilizacím české minulosti patří lid knovízské kultury, který je v mnoha ohledech ještě tajemnější (a někdy i děsivější) než dnes všudypřítomní Keltové. Jedním z významných středisek jejich kultury byla oblast Středního Povltaví, kde po nich zůstalo velké množství památek a archeologických nálezů.

 

Po stopách Bronzového pokladu

poklad1Knovízská kultura kvetla na území středních Čech přibližně mezi lety 1300 až 800 př. n. l., tedy v mladší době bronzové. V prostoru přibližně ohraničeném Kamýkem, Sedlčany Příbramí, Dobříší a Slapy zanechali její příslušníci četné stopy své přítomnosti, jako jsou například velká pohřebiště nebo sídliště v Drevníkách, Oborách, Křepenicích a Zvíroticích. Hojnost těchto nálezů vedla k domněnce, že oblast Středního Povltaví měla v rámci knovízské kultury jakési výsadní postavení.

 

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack