Novákoviny

Je to jedna z nejtragičtějších postav zdejší vědy: August Carl Joseph Corda. Zdá se, že v den jeho narození 15. listopadu 1809 měly sudičky nad kolébkou v Liberci (tehdejším Reichenbergu) hodně špatnou náladu, protože Cordův krátký život představoval téměř nepřerušovanou sérii tragédií, neúspěchů a nedorozumění. Nemá ani hrob, protože zmizel při námořním neštěstí v místech, které dnes mnozí označují jako Bermudský trojúhelník smrti.

Jedním z českých problémů, který se bolestně projevuje v současném dění, je nedostatek skutečných elit. Na počátku byla teze, že se bez nich národ obejde, protože si vytvoří nové a lepší. Skutečnost ale byla přesně opačná: nastalo vytěsňování všech, kdo přečnívali – od šlechty na počátku první republiky, až po drobné podnikatele za komunistů. Kde se vlastně vzal zhoubný mýtus o národě z chalup?

Rakousko-uherští stratégové se domnívali, že pomsta za smrt Ferdinanda d´Este  bude jen omezeným válečným tažením proti malému Srbsku, brzy se však ukázalo, že to je tragický omyl. Z lokálního konfliktu se stala světová válka a Rusko překvapivě rychle využilo příležitost, jak se na podunajskou monarchii vrhnout. Před sto lety začal vpád do Haliče, během kterého se Rusové dostali na území Rakousko-Uherska nejhlouběji.

Předobrazem československých legií byly dobrovolnické jednotky sestavené z Čechů a Slováků žijících v dohodových státech: rota Nazdar ve Francii a Česká družina v Rusku. V obou případech stálo za jejich vznikem politické úsilí představitelů krajanských spolků a politické emigrace směřujících k rozbití rakousko-uherské monarchie. Přesto tu byly rozdíly. Zatímco odboj ve Francii usiloval o vznik samostatného státu s republikánským zřízením, Češi v Rusku chtěli monarchii v jejímž čele by stál příslušník ruského panovnického rodu Romanovců.