Novákoviny

Vražda arcivévody Ferdinanda d°Este a jeho ženy v Sarajevu po sto letech znovu budí emoce. Zatímco někdejší Jugoslávie krvavý čin oslavovala, dnešní Chorvaté a bosenští muslimové jej považují za teroristický akt velkosrbského nacionalismu. Most poblíž místa události se už nejmenuje po vrahovi Gavrilu Principovi - ale sarajevští Srbové mu chtějí ve východní části města postavit pomník. V zemi, jejíž společnost tradičně ze všeho nejvíc připomíná sud střelného prachu...

V předvečer první světové války bylo Rakousko-Uhersko nestabilní hned z několika důvodů, především ale díky radikálním nacionalistům. Ti čeští zemi často otevřeně zrazovali, ti němečtí ji zase hnali do sebevražedné války v naději, že to posílí německý živel. Jedním z představitelů radikálního šovinismu v rakousko-uherské monarchii byl Guido List, k němuž se později nikoliv náhodou hlásili i nacisté.

Navzdory dlouhé řadě "mírových konferencí" bylo nejpozději od počátku 20. století zřejmé, že Evropa spěje k velké válce. Připravovala se i rakousko-uherská armáda. Země sice nezbrojila v tak velkém stylu jako Německo, Francie nebo Británie, přesto se jí postupně dařilo své ozbrojené síly modernizovat. K ověření nových zbraní, organizace i připravenosti k boji v posledních letech míru sloužily především pravidelně pořádané císařské manévry.

Už několik let se Keltové a keltství drží vysoko na žebříčku popularity módních témat, mnoho lidí u nás se dokonce považuje za přímé potomky tohoto dávného národa. Přesto jen málokdo z "novodobých Keltů" ví, že letos v červnu uplyne 235 let od nálezu vůbec největšího množství keltských zlatých mincí v Evropě a současně i největšího zlatého pokladu, který kdy byl nalezen v Čechách a na Moravě.