Novákoviny

Oficiální historie vzduchoplavby u nás je poměrně krátká a chudá. Ve skutečnosti však je kolem jejích počátků mnoho nejasného a možná se můžeme pochlubit i některými prvenstvími. V poslední době se objevují historická fakta naznačující, že kořeny létání u nás mohou být překvapivě hluboké - a není vyloučeno, že další neznámé skutečnosti na své objevení teprve čekají. Oficiálně u nás poprvé letěl Jean Pierre Blanchard a hrabě Šternberk - možná ale, že ve skutečnosti se u nás dokonce létalo ještě před tím, než bratři Montgolfierové vypustili svůj první balón.

"Kde nemůže žít plamen, tam nemůže žít žádný živočich, který dýchá," zapsal si Leonardo da Vinci - na objev kyslíku to ale ještě nestačilo. K tomu došlo až v 70. letech 18. století, kdy tento důležitý plyn nezávisle na sobě izolovali Angličan Joseph Pristley (1733-1804) a Švéd Carl Wilhelm Scheele (1742-1786). Tak se to aspoň dnes na školách učí. Jenže skutečnost je možná úplně jiná.

Současný pád hodnoty měn a hromadný útěk ke zlatu a jiným „osvědčeným jistotám“ je docela dobrý důvod k zamyšlení nad podstatou funkce měny – zejména v časech, kdy tušení nejisté budoucnosti svádí k různým formám dlouhodobého ukládání majetku. Malý výlet do historie platidel může být užitečným připomenutím skutečnosti, že všechna jsou jen symbolem bez reálné hodnoty. A současně také jakýmsi úvodem k rozsáhlejšímu článku o zlatě, který pro Novákoviny připravujeme.  

Za rok zrodu automobilů se většinou považuje letopočet 1885 kdy své patenty obdrželi němečtí vynálezci Gottlieb Daimler a Karl Benz. Někdy se připouští, že vůbec prvním samohybem bylo parou poháněné monstrum, které se roku 1769 podařilo sestrojit francouzskému inženýrovi Nicolasu J. Cugnotovi. Ve skutečnosti ale sahají kořeny automobilismu do ještě vzdálenější minulosti. Málo se ví, že u zrodu dopravního prostředku, který zásadním způsobem poznamenal současnou civilizaci, stál jezuitský mnich.