Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Historie

Český raketový průkopník

Ludvík O?enášek, rakety, rockets, historyPrůkopníků, kteří mezi dvěma světovými válkami začali hledat cestu vedoucí až do vesmíru, bylo jen pár. Přesto mezi jmény mezinárodně uznávaných pionýr? astronautiky figuruje také jeden Čech. Jmenoval se Ludvík Otčenášek a u nás ho skoro nikdo nezná.

 "Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýnka, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc..." Dopis tohoto znění poslala někdy okolo roku 1930 jakási Sally G. z Pennsylvánie na pražskou adresu konstruktéra Ludvíka Otčenáška. Měla ke svému odvážnému přání dobrý důvod: několik světových listů tehdy otisklo články tvrdící, že český vynálezce staví raketu, která dopraví devět odvážlivců až na Měsíc. Bylo to sice v silvestrovských číslech, přesto to mnozí čtenáři vzali vážně a do Prahy přišlo několik set dopisů od zájemců o účast na expedici

František Křižík - český Edison

frantisek krizikČeský vynálezce byl odjakživa spíš nepraktický snílek. Zatímco v Anglii, Německu nebo USA čerství majitelé patentů obratem zakládali úspěšné firmy, zdejší koumáci měli víc důvodů své nápady proklínat než blahořečit - hlavně proto, že čekali, kdy je někdo objeví a finančně zajistí. K nečetným výjimkám patřil František Křižík.

Český Edison - to je přívlastek, který František Křižík neobdržel jen proto, že se narodil ve stejném roce jako slavný vynálezce žárovky. Podobností bylo mnoho, především ale oba soudili, že vynálezce má stát v čele vlastní firmy. Jen tak může financovat svojí další práci, aniž by ho někdo připravil o výsledky. Křižík byl jedním z mála českých vynálezců 19. století, který tento edisonovský styl dokázal uplatnit v praxi.

Záhada Býčí skály: hromadná vražda v podzemí

býčí skála, Jind?ich Wankel, archeologieZdaleka ne všechny velké záhady minulosti se nacházejí někde na druhém konci sv?ta. Jedna z největších je u nás na Moravě: už bezmála půldruhého století se archeologové přou, za jakých okolností se do jeskyně Býčí skála dostaly desítky lidských koster i poklady, které byly spolu s nimi objeveny.

 Celé generace obyvatel Moravského krasu si vyprávěly pověst o tom, jak sem z daleka přišel velký pr?vod cizího lidu, který vstoupil do jeskyně Býčí skála a již nikdy nevyšel zpět na světlo. A také o půlnočních rejích kostlivců nebo dávném uctívání býčí modly. Pověsti se nakonec potvrdily nečekaně děsivým způsobem.

Hříchy pátera Koniáše

koniáš, jezuitéPod vlivem obrozenců se z období baroka v českých zemích stala doba Temna - i navzdory tomu, že tu tehdy vznikla řada pozoruhodných staveb a uměleckých děl. Jedním z nejvýraznějších symbolů této doby se zjednodušeně a poněkud nezaslouženě stal zlopověstný páter Koniáš.  Známe ho především z Jiráskova románu Temno, kde jej romanopisec vylíčil v nejčernějších barvách. Jaký ale byl doopravdy?

 

 

Gaspar Maria von Sternberg: otec Národního muzea

gaspar maria von sternberg, kašpar maria hrab? ze šternberkuPrototyp českého vlastence musel být chudý, utiskovaný, zneuznaný a jeho zájmem měl být na prvním místě rodný jazyk, písemnictví - a pak dlouho nic. Tak to tu aspoň bylo vtloukáno do hlavy celým generacím Čechů. A přece národu přinejmenším stejně prospěli i muži bohatí, kteří byli mezinárodně uznávanými osobnostmi a odborníky na poli vědy, techniky nebo podnikání. Jedním z nejvýznamnějších byl Kašpar Maria hrabě ze Šternberku.  Nebo možná spíš Gaspar Maria von Sternberg - ale strážce vlastenecké legendy je lepší nedráždit, byť ani jim by se asi nelíbilo, kdyby například jméno Jan Novák nějaký Němec přepisoval jako Johann Nouackh.

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack