HistorieHákový kříž je starý tisíce let
Se symbolem srpu a kladiva nemá levice problémy, přestože jde o originální vynálezy krvavé komunistické ideologie. Naproti tomu hákový kříž vzbuzuje emoce ještě více než půl století po válce, i když to je symbol, který provází lidskou civilizaci nejméně deset tisíc let. Hákový kříž neboli svastika má zvláštní moc - dokonce i bez spojení s hitlerismem, který si jej vypůjčil od prastarých kultur. "Černý hákový kříž na rudém pozadí nejen upoutává zrak, ale rovněž působí mocným podvědomým účinkem," píše Frederic Spotts, autor knihy Hitler a síla estetiky. Číst dál: Hákový kříž je starý tisíce let 1 komentář
Kapitán Bligh: mezi sadistou a lidumilem
Postava kapitána Bligha, námořního velitele, jehož krutost vyvolala vzpouru na lodi Bounty, ožila v řadě románů i filmů. Často vzdálených realitě - ve skutečnosti se tento údajný tyran naopak snažil zlepšovat tvrdý život námořníků. V dobrodružných příbězích nezbylo ani místo na konstatování, že byl také uznávaný vědec. Utajená tvář učitele národů
Asi nejvýznamnější zdejší myslitel Jan Amos Komenský je díky svým pedagogickým spisům znám jako učitel národů, velký humanista a filosof. Málokdo ale ví, že také stavěl perpetuum mobile a měl něco společného s alchymisty. Někteří jej dokonce považují za spoluzakladatele tajného řádu rosenkruciánů. Dodnes zdobí busta Jana Amose Komenského budovu nejedné školy, a tak mají žáci podobu velkého pedagoga důkladně vrytou do paměti. Stejně pečlivě jim kantoři ukládají do hlav názvy a obsahy jeho nejvýznamnějších děl. Labyrint světa a ráj srdce, Orbis pictus, Brána jazyků otevřená... Ale možná i sami učitelé by se divili, kdyby slyšeli jména jiných spisů: "Zpráva o samovolném pohybu", "Ustavičný pohyb", "Dějiny ustavičného pohybu", "O umění samovolného pohybu"... Ano, ctihodný Jan Amos se zabýval věcí i tak pošetilou, jako je perpetuum mobile, stroj, který zůstává v chodu bez dodávání energie. Určitě by je šokovalo také odhalení, že se stýkal s významnými alchymisty, tedy z dnešního pohledu zavrženíhodnými pavědci. Ale nejen to. Esoterikové (tedy lidé zabývající se tajným věděním) Komenského dokonce považují za "Jana Křtitele rosenkruciánů", tedy za zvěstovatele učení tajné společnosti, kterou jedni považují za přímou předchůdkyni svobodných zednářů, druzí o ní tvrdí že neexistuje, a třetí - včetně církve, nacistů a bolševiků - ji považují za úhlavního nepřítele. Zločin v Moravském krasu
Objev jeskyní, kterými mohli návštěvníci procházet na dno propasti Macocha, způsobil v prvorepublikové veřejnosti radostné vzrušení. Profesor Karel Absolon chtěl na úspěch navázat průnikem do dalších neznámých prostor, zabránil mu v tom ale zločin, který se dodnes nepodařilo objasnit. "Vás všechny za kamarády živé a mrtvé vítám tu slavnostně a vroucně, neboť to co vidíte je vykoupeno těžkým strádáním duševním i tělesným..." Tato slova napsal jeskyňář, archeolog a zoolog Karel Absolon všem, kdo navštíví Moravský kras, projdou Punkevními jeskyněmi na dno propasti Macocha a v člunech plujících po hladině podzemní řeky Punkvy se zase vrátí na denní světlo. Nijak nepřeháněl: do nalezení a zpřístupnění jeskyní vedoucích z údolí zvaného Pustý žleb jeskyněmi až do Macochy vložil mezi lety 1909 až 1933 obrovské prostředky, mimořádné pracovní nasazení i velký kus svého života. Použil také do té doby nevídané metody. Při jeho odvážných expedicích do neznáma například snižovaly hladinu podzemní řeky systémy výkonných pump. Nechal také vyrazit štolu, s jejíž pomocí je dodnes možné regulovat hladinu Punkvy v podzemí. Jeho snaha o pokračování výzkumu však narazila na lidskou závist - úspěch se v našich zeměpisných šířkách neodpouští a vůbec nejlepší je mu preventivně zabránit... Biolog s rukama od krve
Jméno Trofima Denisoviče Lysenka dnes už zná jen málokdo, svého času ale představovalo noční můru tisíců lidí. Ukrajinský agronom vytvořil "novou sovětskou biologii" a ve spojení se Stalinovým vyvražďovacím aparátem likvidoval všechny, kdo s ní nesouhlasili. Zlověstně vyhlížející černovlasý muž s pichlavým pohledem, Rasputin sovětské vědy, chorobně ambiciózní kariérista, člověk, který poslal do Gulagu nebo rovnou před popravčí četu zástupy vynikajících sovětských vědců - to všechno byl Denis Trofimovič Lysenko. Americká historička vědy Helena Sheenanová o této obskurní postavě sovětské vědy říká: "Lysenkismus nemůžeme brát jen jako příběh osobního prospěchářství v podmínkách politického teroru. Je to především problém vnášení politických a filosofických prvků do vědy. Skutečná věda je nezbytně nepolitická, neideologická a nefilosofická." Právě Lysenko by s ní ale nesouhlasil. Roku 1935 z tribuny druhého všesvazového sjezdu družstevních rolníků prohlásil: "Třídní nepřítel je vždy nepřítel, ať už je to ve vědě, nebo kdekoliv jinde." A přítomný Stalin prý přitakal: "Bravo, soudruhu Lysenko, bravo!" Další články... |
Ze stejného soudku |