Novákoviny

    V obecné představě je církevní inkvizice ztělesněním krutosti nejtemnějšího středověku. Ve skutečnosti vyvrcholení jejího působení spadá až do novověku - a její metody byly obvykle méně kruté než u tehdejších orgánů světské moci. 

    "Zkušenost ukazuje, že při vedení procesů proti čarodějnicím a kouzelníkům rozliční soudci, inkvizitoři, ale i biskupové a jejich vikáři se dopouštějí těžkých a závažných chyb, které jsou proti spravedlnosti a působí újmu nevinným ženám. Mnoho světských soudců je třeba obvinit, že při těchto procesech užívají kruté a protiprávní metody, zejména bezdůvodné mučení a žalářování. Většina rozsudků smrti je vynášena vůči jasně nevinným lidem, jediným důkazem je tu jejich údajné doznání, vynucené krutým mučením."

    Jistě pravdivá slova. Nenapsal je však žádný osvícenec, ale nejvyšší římský inkvizitor kardinál Desiderius Scaglia (1567-1639). Nečekalo ho za to ani vězení, ani smrt na hranici. Jak je to možné?