Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tesla versus Edison: souboj titánů o elektrický proud

   Jméno Edison zná asi každý, pod jménem Tesla si většina lidí představí někdejší národní podnik - a přece šlo o jednoho z největších vynálezců všech dob. Před více než stoletím se tito giganti utkali v souboji o vynález, který dodnes ovlivňuje životy nás všech.

 

Z Edisonova rozsáhlého portfolia vynálezů dnes už nezůstalo skoro nic: fonograf byl překonán ještě za jeho života, slavnější žárovku vytěsňují úsporná svítidla, zbytek byl zapomenut. Zato Teslovi vděčíme za tvář moderního světa. Málo se ví, že bezdrátový přenos informací vynalezl ještě před Marconim a úspěšně své prvenství obhájil u amerických soudů. Zdaleka nejvýznamnějším Teslovým vynálezem však je dnešní systém třífázového rozvodu elektrické energie. Právě díky tomuto podivínovi (o němž mnozí věřili, že je ve skutečnosti mimozemšťan a není vyloučeno, že si to myslel i on sám) teče elektřina na obrovské vzdálenosti i do nejzapadlejších obcí, točí se generátory a elektromotory, jezdí elektrické dopravní prostředky.

 

 Odvrácená tvář legendy

Přestože od smrti Thomase Edisona letos v říjnu uplynulo už 78 let, jeho jméno stále představuje legendu. Čaroděj z Menlo Parku, ztělesnění amerického snu o chudém (a ještě ke všemu nahluchlém) chlapci, který to dotáhl daleko, stvořitel věku elektřiny, muž o němž básníci psali eposy... Ale to je jen jedna Edisonova tvář.

  

 

 

obr: Thomas Alva Edison byl především nelítostný podnikatel

 

 

 

   Ta druhá je Edison - podnikatel. Byl tvrdý na sebe, spal například jen 4 hodiny denně, ještě tvrdší ale byl na druhé. Za většinou jeho vynálezů stojí lidé, které dokázal přimět pracovat pod svým jménem. Když do svých služeb přijímal chudého Srba Nikolu Teslu, slíbil mu za vylepšení svého stejnosměrného dynama 50 tisíc dolarů. Po splnění úkolu mu řekl: "Až se z tebe stane skutečný Američan, teprve pak tento vtip oceníš."

    "Edison byl zlomyslný, vynalézavý, odhodlaný, neústupný soupeř a snad nejvlivnější tvořivý mozek té doby," napsal americký spisovatel Marc Seifer. Nechybí ale ani hlasy, že byl vědeckotechnický gangster.

    Edisonův úspěch paradoxně spočíval i v tom, že nehleděl moc daleko. Vynálezy jeho mozkového trustu byly k rychlému použití a vůbec nevadilo, že většinou stejně rychle zastaraly. Za patenty už bylo zaplaceno.

    Nikola Tesla představoval jeho pravý opak. Přinejmenším stejně pracovitý (spal dokonce jen tři hodiny denně), současně však nepraktický, nervově labilní, s handicapem balkánského přivandrovalce. Viděl dál než Edison a nejspíš i daleko za naši přítomnost. Jeho vynálezy byly čím dál odtrženější od reality a později už přímo odmítal zakázky, které slibovaly rychlý zisk. Na rozdíl od Edisona měl univerzitní vzdělání a znal cizí jazyky. Výrazně jej intelektuálně převyšoval a byl asi jediným, kdo se mu dokázal vzepřít.

    A také jediným, kdo nad ním zvítězil.

 

 Člověk z jiného světa

Nikola Tesla se narodil roku 1856 v chorvatském Smiljanu v rodině srbského pravoslavného duchovního. Byl nevyrovnaný a chorobně citlivý, někdy dokázal studovat do naprostého zhroucení, jindy utíkal z domu a toulal se. Tak prošel několika rakousko-uherskými školami a studoval i v Praze na Univerzitě Karlo-Ferdinandově, která tehdy měla vynikající mezinárodní pověst. Roku 1884 odjel do USA, téměř bez prostředků, jen s několika doporučujícími dopisy a plánem létajícího stroje kapse. Tam potkal Edisona začal pro něj pracovat. Už roku 1886 ale toto duševní nevolnictví opustil.

 

  

 

obr: Nikola Tesla, člověk z jiného světa 

 

 

   Na své okolí působil Tesla dojmem, že přišel z jiného světa. Chrlil vodopády neuvěřitelných nápadů, které jeho současníci chápali jen ztěží, nebo vůbec ne. Zpočátku ještě dovedl svých patentů i využít a tu a tam býval i dost bohatý, vždy ovšem vzápětí všechno opět vrhl do dalších pokusů. Zkoušel přenášet elektřinu na dálku bez drátů a tvrdil, že Světovou výstavu v Paříži roku 1903 osvětlí proudem z Niagarských vodopádů.     Na Long Islandu proto vybudoval gigantickou vysílací stanici, která měla navíc také přenášet zprávy i obraz a sledovat polohu lodí na širém moři. Sestrojil plavidlo ovládané na dálku, zabýval se paprsky smrti a před svědky (mezi nimiž byl i Mark Twain) vytvářel umělé kulové blesky a malá zemětřesení. Jaksi mimochodem také konstatoval, že zachycuje vysílání mimozemšťanů...

    Tesla obvykle vysvětloval svůj poustevnický život prokládaný záchvaty divoké pracovitosti potřebou odhalovat tajemství přírody a předávat je lidstvu. Ale ve vzácných chvílích sdílnosti vypravoval o děsivých vidinách, které ho pronásledovaly od dětství, o světélkujících obludách v temné podmořské říši, které přicházely nejen ve spánku, ale i za bílého dne. To proti nim musel s největším vypětím vůle vymýšlet stroje a zařízení, jimiž je od sebe zaháněl.

    Pro ostatní lidi byl naprostou záhadou. Většinu svého života vypadal stejně starý a navzdory životu plného vypětí se dožil 86 let. Vše prováděl tolikrát, aby číslo bylo dělitelné třemi, objem každého sousta si vypočítával, měl panický strach z baktérií. Podle vlastních tvrzení dokázal vidět ve tmě a snížit puls na pár tepů za minutu. Stroj si uměl v duchu nejen navrhnout, ale i představit jeho funkci - v duchu prý zcela jasně viděl zda běží pravidelně, či zda je ještě něco třeba vylepšit. I slabé zvuky slyšel přes několik zdí...

    Možná teprve budoucnost ukáže, který Teslův vynález byl opravdu nejdůležitější, pro naši dobu to však jednoznačně je přenosová soustava využívající třífázové napětí.

 

 Kdo z koho

Koncem 19. století už elektřina nebyla nic zvláštního: existovala dynama, motory, obloukové žárovky - všechno na stejnosměrné napětí. Zdroj proto musel být blízko spotřebičů, protože vlivem odporu vodičů napětí s délkou drátů rychle ubývalo. Další potíž představovaly stejnosměrné elektrické točivé stroje: nebyly příliš výkonné, zato však u nich musela být elektřina mezi pevnou částí a točící se kotvou přenášena prostřednictvím tzv. komutátoru, na kterém docházelo k jiskření, opalování kontaktů a poruchám. Motor s komutátorem navíc nešlo používat v dolech a jiných prostředích s rizikem výbuchu nebo požáru.

    Naproti tomu Tesla vymyslel generátor bez komutátoru, který vytvářel střídavý proud. To mělo dvě základní výhody: pomocí transformátoru šlo snadno měnit velikost napětí, takže bylo možné v drátech přenášet vysoká napětí na velké vzdálenosti. Navíc bylo možné v místě spotřeby pomocí střídavého napětí vytvářet točivé magnetické pole pohánějící jednoduchý, výkonný a spolehlivý motor - opět bez komutátoru.

    Je možné, že prapůvod střídavého systému spadá do Prahy. Tesla později napsal: "Jen díky onomu městu jsem dosáhl výrazného pokroku, jenž spočíval v odstranění komutátoru z generátoru..."

    Patenty související se střídavým proudem od Tesly koupil podnikatel George Westingouse a společně je začali uvádět do života: rodily se elektrárny, rozvodné soustavy, elektrifikovaly továrny a města. Totéž dělal Edison, jenže už předtím jednoznačně vsadil na stejnosměrný proud. U investorů se zákonitě vynořila otázka, který systém je lepší. Na konflikt bylo zaděláno

 

 Zrození elektrického křesla

Zatímco Tesla přesvědčoval o výhodách svého systému odborníky. Edison na to šel přes veřejnost: pustil do médií zprávu, že střídavý proud zabíjí mnohem snadněji než stejnosměrný. Ve stejné době se v okolí Edisona vynořil jakýsi Harold P. Brown, který se chopil starší myšlenky porážet zvířata pomocí elektrického proudu. Ale nejen zvířata: začal vyrábět elektrická křesla a nabízet je americkým věznicí.

    Edison tajně Brownovi umožnil přístup do jeho laboratoří v Menlo Parku a poskytl mu potřebné údaje. Brown se mu za to odvděčil tím, že pro svůj vynález začal používat Teslův střídavý proud. Veřejně prohlásil, že po analýze mnoha smrtících úrazů elektřinou dospěl k závěru, že právě Teslova elektřina zabíjí spolehlivěji.

 

 

 

obr: Nikola Tesla ve své laboratoři

 

 

 

   Westinghouse napsal do redakce New York Times dopis, v němž upozorňuje na smrtelné případy způsobené stejnosměrným proudem. Brown ho ve stejném listě vyzval ať se veřejně podrobí zásahem střídavého proudu, zatímco on na stejné seanci nechá svým tělem projít proud stejnosměrný. Mezitím prosadil zabíjení střídavou elektřinou jako metodu likvidace toulavých psů - a říkal jí westinghouseace. Mezi popravenými zvířaty nakonec bylo i několik koní a jeden slon. Záležitost se dostala až k soudu, kde Edison tvrdil, že mezi ním a Brownem neexistuje žádné spojení, mezitím jej však zaměstnal.

    Spor vyvrcholil první popravou na Brownově elektrickém křesle se střídavým proudem roku 1890 - a pro Teslův systém to znamenalo katastrofu. "Raději bych shlédl deset poprav oběšením, než tohle," poznamenal jeden ze svědků. Tesla s Westinghousem museli na několik let ustoupit. Nakonec se ale výhody lepšího systému přece jen pozvolna začaly prosazovat.

 

Jan A. Novák

 

Psáno pro Hospodářské noviny/Víkend

 

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates: by JoomlaShack