Novákoviny

Prototyp českého vlastence musel být chudý, utiskovaný, zneuznaný a jeho zájmem měl být na prvním místě rodný jazyk, písemnictví - a pak dlouho nic. Tak to tu aspoň bylo vtloukáno do hlavy celým generacím Čechů. A přece národu přinejmenším stejně prospěli i muži bohatí, kteří byli mezinárodně uznávanými osobnostmi a odborníky na poli vědy, techniky nebo podnikání. Jedním z nejvýznamnějších byl Kašpar Maria hrabě ze Šternberku.  Nebo možná spíš Gaspar Maria von Sternberg - ale strážce vlastenecké legendy je lepší nedráždit, byť ani jim by se asi nelíbilo, kdyby například jméno Jan Novák nějaký Němec přepisoval jako Johann Nouackh.

V první polovině 19. století nic nenasvědčovalo tomu, že česká kotlina už o pár desetiletí později bude mít nejrozvinutější průmysl v habsburské monarchii. Jedním z podnikatelů, kteří na tom měli rozhodující zásluhu, byl Vojtěch (Adalbert) Lanna z Českých Budějovic. Průmyslovou revoluci do Čech přiváděl především po Vltavě a Labi, o jejichž splavnění se zasloužil.

Vynález hromosvodu je připisován americkému fyzikovi a státníkovi Benjaminu Franklinovi. V přibližně stejné době ale postavil toto zařízení i moravský kněz Prokop Diviš. Jeho světové prvenství se sice obhájit nepodařilo, i tak ale patří mezi vědce a vynálezce, jakých v naší historii nebylo mnoho. Vynalezl toho totiž mnohem víc a v některých případech předbehl svou dobu.

Pravěká více než šest tisíc let stará kresba ve slovenské jeskyni Domica představuje nejen velkou záhadu, ale i unikát přinejmenším ve středoevropském měřítku. Přesto je širší veřejnosti jen velmi málo známá. Možná i proto, že o významu tří podivných abstraktních znaků nemají vědci příliš jasno.