Novákoviny

Stroj vytvořený lidmi se poprvé vznesl 10. listopadu 1782, kdy bratři Montgolfierové vypustili první pokusný balón nadnášený horkým vzduchem. Tak se to aspoň píše v učebnicích. Ve skutečnosti ale Montgolfiery o celých 73 let předešel portugalský kněz Bartolomeu de Gusmao.

Bartolomeu Lorenco de Gusmao se narodil v prosinci 1685 v brazilském Sao Paulu v rodině vězeňského lékaře. Vzdělání získal díky jezuitům a ve 20 letech už zveřejnil svůj první vynález: čerpadlo schopné dopravit vodu do výšky 100 metrů. Již jako vysvěcený kněz odcestoval do Lisabonu a pokračoval ve studiích matematiky, fyziky, mechaniky, astronomie a dalších oborů. Doktorát získal roku 1720.

Pátek třináctého je dost dobrý důvod proč neopouštět postel - kdybychom ovšem nevěděli, že právě to je místo, kde se umírá nejčastěji. Takže o tomto datu nezbývá než zvýšit ostražitost a doufat, že nešťastný den přežijeme ve zdraví A přitom vzpomenout těch, kteří takové štěstí neměli. Na prvním místě Jakuba (Jacquese) de Molay a další příslušníky tajemného řádu templářů, kteří byli zrovna v takový den (konkrétně v pátek 13. října 1307) zatčeni, aby mohli být později upáleni. Právě jejich krutý a tak trochu i záhadný konec bývá někdy považován za důvod vzniku pověry o nešťastném dni.

Pokud se ukáže že zpráva o smrti Usámy bin Ladina je pravdivá (a ledacos nasvědčuje, že ano), pak nabývá na významu i jiná informace z nedávné doby: výhrůžka, že v takovém případě Al Kajda v Evropě odpálí jadernou bombu. Není proto bez zajímavosti si připomenout podhoubí evropského terorismu - domácího i importovaného. Teroristické skupiny v Evropě sice nikdy nedosáhly děsivé výkonnosti svých arabských a jihoamerických kolegů, přesto i ony mají na svých kontech dlouhou řadu nevinných obětí. A co je ještě důležitější: skutečné příčiny terorismu jsou vždy stejné, ať už se jeho nositelé hlásí k jakékoliv ideologii. Jejich vraždící ruku vždy vede především frustrace, nenaplněná ctižádost a často i poruchy osobnosti. Teprve pak si vybírají ideologii v jejímž jménu budou zabíjet. A v Evropě "kádrový materiál" pro takovou práci rozhodně nechybí.

Máme za sebou magickou noc – Valpuržinu noc, filipojakubskou noc, pálení čarodějnic, noc, kterou považovaly za mystickou mnohé předkřesťanské kultury. Ozvukem jejich rituálů je pálení čarodějnic, při němž už naštěstí nehoří skuteční lidé. Přesto je to téma stále živé - a nejen proto, že tento krutý trest (nikoliv ve středověku, jak se často tvrdí, ale převážně v novověku) pořád ještě budí emoce. V některých částech světa jsou „čarodějnice“ zabíjeny stále, zatímco v Evropě a Americe prožívají renesanci v hnutí wicca. Opravdu mají tajemnou moc?

Tak jako každý rok i letošní poslední dubnovou noc vzplanou ohně na kopcích a v nevázaném veselí u nich mnozí oslaví svátek čarodějnic, nebo také pálení čarodějnic, což - ač významově tragicky protichůdné - dnes už naštěstí splynulo v jedno, vyjadřujíc smířlivé vyhasnutí dávných náboženských vášní.