HistorieAutomobil vynalezl jezuitský mnich
Za rok zrodu automobilů se většinou považuje letopočet 1885 kdy své patenty obdrželi němečtí vynálezci Gottlieb Daimler a Karl Benz. Někdy se připouští, že vůbec prvním samohybem bylo parou poháněné monstrum, které se roku 1769 podařilo sestrojit francouzskému inženýrovi Nicolasu J. Cugnotovi. Ve skutečnosti ale sahají kořeny automobilismu do ještě vzdálenější minulosti. Málo se ví, že u zrodu dopravního prostředku, který zásadním způsobem poznamenal současnou civilizaci, stál jezuitský mnich. Číst dál: Automobil vynalezl jezuitský mnich Přidat komentář
Josef Ressel lodní šroub nevynalezl
Dopravu po vodě už si nikdo nedovede představit bez lodního šroubu - a za autora tohoto převratného vynálezu je ve střední Evropě obvykle vydáván chrudimský rodák Josef Ressel (1793-1857). Protože pocházel ze smíšené německo-české rodiny bývalého Rakouska-Uherska a působil v Kraňsku, Terstu a Lublani, jeho prvenství propagují především Češi, Němci, Rakušané, Italové, Slovinci a Chorvaté. U nás se o něm nepochybuje, jmenují se po něm ulice i školy. Naproti tomu v mnoha materiálech z anglosaské části světa o něm nenajdeme ani zmínku. Jak to tedy s tímto "velkým Čechem" bylo doopravdy? První balón nesestrojili Montgolfierové, ale portugalský kněz
Stroj vytvořený lidmi se poprvé vznesl 10. listopadu 1782, kdy bratři Montgolfierové vypustili první pokusný balón nadnášený horkým vzduchem. Tak se to aspoň píše v učebnicích. Ve skutečnosti ale Montgolfiery o celých 73 let předešel portugalský kněz Bartolomeu de Gusmao. Bartolomeu Lorenco de Gusmao se narodil v prosinci 1685 v brazilském Sao Paulu v rodině vězeňského lékaře. Vzdělání získal díky jezuitům a ve 20 letech už zveřejnil svůj první vynález: čerpadlo schopné dopravit vodu do výšky 100 metrů. Již jako vysvěcený kněz odcestoval do Lisabonu a pokračoval ve studiích matematiky, fyziky, mechaniky, astronomie a dalších oborů. Doktorát získal roku 1720. Pátek třináctého a templáři
Pátek třináctého je dost dobrý důvod proč neopouštět postel - kdybychom ovšem nevěděli, že právě to je místo, kde se umírá nejčastěji. Takže o tomto datu nezbývá než zvýšit ostražitost a doufat, že nešťastný den přežijeme ve zdraví A přitom vzpomenout těch, kteří takové štěstí neměli. Na prvním místě Jakuba (Jacquese) de Molay a další příslušníky tajemného řádu templářů, kteří byli zrovna v takový den (konkrétně v pátek 13. října 1307) zatčeni, aby mohli být později upáleni. Právě jejich krutý a tak trochu i záhadný konec bývá někdy považován za důvod vzniku pověry o nešťastném dni.
Evropský terorismus od RAF k bin Ladinovi
Pokud se ukáže že zpráva o smrti Usámy bin Ladina je pravdivá (a ledacos nasvědčuje, že ano), pak nabývá na významu i jiná informace z nedávné doby: výhrůžka, že v takovém případě Al Kajda v Evropě odpálí jadernou bombu. Není proto bez zajímavosti si připomenout podhoubí evropského terorismu - domácího i importovaného. Teroristické skupiny v Evropě sice nikdy nedosáhly děsivé výkonnosti svých arabských a jihoamerických kolegů, přesto i ony mají na svých kontech dlouhou řadu nevinných obětí. A co je ještě důležitější: skutečné příčiny terorismu jsou vždy stejné, ať už se jeho nositelé hlásí k jakékoliv ideologii. Jejich vraždící ruku vždy vede především frustrace, nenaplněná ctižádost a často i poruchy osobnosti. Teprve pak si vybírají ideologii v jejímž jménu budou zabíjet. A v Evropě "kádrový materiál" pro takovou práci rozhodně nechybí. Další články... |
Ze stejného soudku |
