Novákoviny

 Letošní supervolební rok opět postrkuje do popředí otázku internetové demokracie a světové elektronické informační sítě jako prostředí, které je údajně nejdemokratičtějším médiem všech dob. Na první pohled to tak opravdu vypadá: dát sem své myšlenky tak, aby je četli lidé po celém světě, může každý a prakticky zadarmo. A každý si tu může svobodně hledat i myšlenky jiných. Copak právě toto není ideální nástroj k uskutečnění opravdové demokracie? Nebo aspoň k nalezení pravdy o tom, co skutečně cítí, chtějí a potřebují lidé?

    Nelíbí se vám v zaměstnání, máte zlého šéfa, jste nespokojení s platem nebo benefity, šikanují vás kolegové, nebo - Pámbusnámiazlýpryč - jste obětí sexuálního harašení? Chcete se domáhat svých nezadatelných práv? Pracovně-právní vztahy jsou jistě potřebná věc, nemohu se ale zbavit dojmu, že za normálních podmínek by na ně vlastně nikdy nemělo dojít. Nejen proto, že základem všech vztahů má být obyčejná lidská slušnost a základem pracovních vztahů vědomí, že zaměstnanec a zaměstnavatel jsou na jedné lodi. Ale i proto, že ten, kdo se uchýlí k vedení pracovně-právního sporu, vlastně mimoděk přiznává i jakýsi problém v hodnocení sama sebe. Nelíbí se mi tam a přesto zůstávám? Zřejmě tuším, že by mě jinde nechtěli, že dělám něco, po čem není poptávka, že ve svém oboru mám do jedničky daleko. Je až s podivem, kolik lidí u nás pořád ještě nevzalo na vědomí, že nevolnictví skončilo v roce 1848 a bolševik v roce 1989 a že tedy mohou libovolně měnit zaměstnání, přeškolovat se, zakládat vlastní živnosti... "Blbci jsou v každém systému, demokracie se ale pozná podle toho, že je můžete obejít," řekl kdosi moudrý - a týká se to i pracovních vztahů. Kdyby tohle lidé tady konečně pochopili, možná by i těch blbců na důležitých pozicích začalo ubývat rychleji.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

    Zatímco ještě před půlstoletím nadšené lidstvo vítalo každý pokrok vědy, dnes snad u žádného většího výzkumného projektu nechybí opozice. Nejsou to už jen zapšklí dědové mumlající nad sklenicí urologického čaje své "Kam to jenom povede...". A dokonce nejde ani o ekologisty, kteří demonstrují proti všemu, co se jim nejeví dostatečně zelené. Obří urychlovač částic LHC podle nepřátel vědy už neohrožuje jen přírodu, ale - považte! - celý vesmír. Vědci sice žádné nebezpečí nevidí, ani to ale nezabránilo vzniku konspirační teorie, podle níž poruchy při spouštění LHC způsobili cestovatelé z budoucnosti, kteří se snaží svým nerozumným předkům odebrat nebezpečnou hračku...

    Roztomile hloupý nápad některé vědce rozčiluje - i přesto, že jeho autoři jej nějak nedomysleli. Moudří potomci přišli z budoucnosti, z čehož jaksi mimochodem vyplývá, že žádný konec světa nebude. A protože umí cestovat časem, zjevně nezanevřeli ani na vědu, ani na pokrok. Vlastně by to byla dobrá zpráva - bohužel to ale je jen další hloupá konspirační teorie.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodá?ské noviny