Novákoviny

Oikuméné - tak říkali staří Řekové té části světa, kde se cítili doma. Pro ně to bylo pobřeží Středozemního a Černého moře, dnes se jím stává celá sluneční soustava: Je to především díky sondám, které představují naše smysly rozprostřené od Slunce až k hranicím mezihvězdného prostoru. Připomeňme si ty, které jsou právě na cestě nebo už plní své úkoly v cíli.

Křesťané věří, že Kristus zemřel na kříži, aby spasil lidstvo, nekřesťané zas soudí, že jen moc mluvil, což bývá smrtelné poměrně často. Jsou ale i tací, podle nichž Ježíš kruté ukřižování přežil - ne proto, aby se po zázraku zmrtvýchvstání odebral ke svému nebeskému Otci, ale jako obyčejný emigrant z masa a kostí. Dokonce se pak prý stačil rozvést a mít děti.

Ještě před začátkem války státní sekretář Třetí říše pro letectví Erhard Milch šťastně ustál obvinění z židovského původu a svou pozici naopak ještě posílil. Po okupaci Československa se jeho vliv rozšířil i na našem území, protože tu byly četné letecké továrny, zbrojní průmysl i konstrukční kanceláře. Také díky Mnichovu tak zesílil Hitlerův stát natolik, že mohl pomýšlet na vpád do západní Evropy - a úspěšně ho i provedl.

Trojice hvězd systému Centauri je "jen" 4,3 světelného roku od nás, takže mnoho autorů sci-fi odjakživa posílá své hrdiny právě sem. Nyní se ukázalo, že dělají dobře: navzdory dřívějším předpokladům tu opravdu jsou planety. Vědci zatím objevili jen jednu, je ale přibližně stejně velká jako Země, i když je na ní trochu horko. Především to ale otevírá možnost, že tam jsou i další – z hlediska rozměrů Galaxie prakticky u našeho prahu.

Případ Limnos nečekaným způsobem pěipomněl, že počítačovými hrami jistá část populace žije, zatímco jiná je proklíná. Varování odborníků před životem v pseudorealitě mi až do té doby připadala hysterická - tím spíš, že jsem také hrával. Až jsem jednoho krásného slunečního odpoledne zabitého u PC v náhlém hnutí mysli všechny hry smazal a získal tak bonus v podobě několika měsíců až let skutečného života navíc. Takže návykové to snad není. A může to být i užitečné; lidé, kteří od leteckých simulátorů přešli k opravdovým letadlům, nejsou výjimkou... Jenže zběsilá, vulgární a vesměs zmatená reakce na můj článek v Reflexu o vývojářích zadržených na ostrově Limnos naznačila, že část herní komunity život mimo reálný svět opravdu poznamenat může.

Erhard Milch byl jednou z velmi významných osobností letectví meziválečného Německa - mimo jiné stál i u zrodu letecké společnosti Deutsche Luft Hansa, přímé předchůdkyně dnešní Lufthansy. Nástup nacistů k moci měl znamenat konec Milchovy kariéry, protože jeho předkové byli židovského původu. Ve skutečnosti se ale překvapivě stal pravý opak.

Druhou říjnovou sobotu jsme v dvoumístném letadle Cessna 150 podnikli let, jehož cílem mimo jiné bylo z výšky si prohlédnout a pro potřeby publikování nafotografovat některé zajímavé lokality, především záhadný kruhový val u Dobříše, a také ve vzduchu pořídit snímky jiného letadla. Pilotoval webmaster Novákovin, já měl roli fotografa a pozorovatele. Akce umožněná firmou OKAir se vydařila, fotoreportáž z letu najdete v pokračování článku.

Včerejší (13. 10. 2012) volební výsledky jsou vydávány za drtivou (byť snadno předvídatelnou) porážku pravice, jenže to není pravda. U nás totiž žádná viditelná pravice neexistuje. A při hlubším pohledu zjistíme, že nejde tak docela ani o vítězství levice. Ve skutečnosti jsou jen výrazem čirého zoufalství podstatné části – ne-li většiny - těch, kteří ještě chodí k urnám.

Velké sopečné erupce patří k nejhorším katastrofám, které mohou mít globální dopad. Jejich předvídání proto je hlavním úkolem vulkanologie. Vědci z University of Southampton nyní na kanárském ostrově Tenerife objevili mechanismus, který by mohl být klíčem k včasnému varování před erupcemi velkých rozměrů.

Základem nacistické ideologie byl exaltovaný rasismus a nenávist k Židům - přesto někteří z "neárijců" zastávali v Třetí říši významná postavení. Nejvýš se pravděpodobně vypracoval polní maršál Erhard Milch, který se stal po Hermanu Göringovi druhým nejmocnějším mužem německého letectva.

Američané Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka se stali letošními držiteli Nobelovy ceny za chemii. Vděčí za to svému společnému výzkumu fungování buněk, konkrétně jejich "smyslů" zvaných G-receptory. Na pohled poněkud odtažité téma neznamená nic menšího, než že přispěli k pochopení toho, jak vůbec může fungovat naše tělo i navzdory tomu, že se skládá z obrovského množství více či méně samostatných buněk.

Že bude letošní Nobelova cena za fyziku mít n?co společného s kvantovou mechanikou, se všeobecně předvídalo, protože jde o jeden z nejperspektivnějších oborů. Ve jménech oceněných se ale prognózy (například ta, s níž přišla informační agentura Thomson Reuters) nestrefily: nobelovský výbor za laureáty pro rok 2012 vyhlásil Serge Harocheho a Davida J. Winelanda. Oba (nezávisle na sobě) pracovali na metodách umožňujících zkoumat jednotlivé částice, manipulovat jimi a přitom zachovat jejich unikátní vlastnosti.

Předpovědi, že letošní Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se budou nějakým způsobem týkat genetiky, včera před polednem došly naplnění. Nejprestižnější vědecké ocenění dostane britský vědec John B. Gurdon a jeho japonský kolega Šinja Jamanaka za objev postupu, který umožňuje z dospělé buňky znovu udělat buňku kmenovou, tedy takovou, z níž se může později vyvinout jakákoliv tkáň.

Dneska (tj. v pondělí 8. října)se opět rozjíždí každoroční vyhlašování Nobelových cen. Pro Česko bude mít letošní ročník zvláštní příchuť: poprvé po dlouhé době se nedočkáme spekulací, zda se laureátem stane Václav Havel. Základní podmínkou pro ocenění totiž je být ve stavu živých - i když loni se jednomu oceněnému úspěšně podařilo zemřít těsně před vyhlášením výsledků a přesto cenu dostat.

Za časů Třetí říše šel mezi lidmi takový vtip: "Jak se pozná čistokrevný Árijec? Je blonďák jako Hitler, modrooký a vysoký jako Goebbels a štíhlý jako Göring." Sám Göring ostatně řekl, že "o tom, kdo tu je Žid, rozhoduji já!" - a to už vtip není. Právě okolnosti vzniku tohoto výroku ukazují, že praktické uplatnění rasových hledisek naráželo i v nejrasističtějším státě moderní doby na značné problémy a tragikomickým způsobem demonstruje myšlenkovou bídu všech rasových "teorií".

Už od časů faraonského Egypta je celer hlíznatý (Apius graveolens) vyhlášeným prostředkem povzbuzujícím potenci - moderní věda ale zjistila, že má kromě toho také celou řadu dalších příznivých účinků. Obsahuje několik druhů éterických olejů, které mají protibakteriální a protizánětlivé účinky. Konzumace proto pomáhá zejména sliznicím trávicího traktu (od úst až po střeva), likviduje záněty ledvin a močového ústrojí, dokonce chrání před chřipkou, rýmou a dalšími infekcemi dýchacích cest. Snižuje také krevní tlak i hladinu krevního cukru. Kromě toho celer obsahuje vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro játra, nervovou soustavu a stav kůže...

Cestami zanechávali lidé už od pravěku v krajině své stopy. Krajina byla stále více protkávána pěšinami, stezkami, cestami, silnicemi... Cesty vedly od jednoho lidského sídla ke druhému. Jsou velmi staré cesty, které po staletí nezanikly, a po těch, které jsme už znovu neprošlapali, teď běhá zvěř. Tyto cesty se tak vrátily zpátky přírodě.

Na pátý špacír po takové cestě vás právě zveme: