Novákoviny

Naše planeta je v celé sluneční soustavě jediná, která má atmosféru bohatou na kyslík. Jedině díky tomu zde mohou existovat vyšší formy života, včetně nás samých. Kolem zrodu této atmosféry však stále existuje řada nejasností. Některé z nich se pokoušejí objasnit vědci z americké Pennsylvania State University.

Toulat se tajuplným podmořským světem jako Vernův kapitán Nemo - kdo by o tom aspoň jednou v životě nesnil? Technika už je tak daleko, že to umožňuje nejen vojenskému námořnictvu a vědcům, ale také movitějším soukromníkům. Jachtu má kde kdo, zatímco ponorka může nabídnout něco nového i těm, které hned tak něco nepřekvapí. A firem nabízejících takové podmořské čluny rychle přibývá.

Seriál Simpsonovi sice navozuje představu, že jaderná energie je úžasná legrace, přesto si to mnoho Američanů stále nemyslí. Současné rozhodnutí vrátit se po třech desetiletích útlumu k výstavbě nových reaktorů a prodlužování životnosti starých vzbudilo v USA rozruch o to živější, že v některých případech jde o stejný typ, jaký se příliš nevyznamenal ve Fukušimě. Průběh americké diskuse o renesanci tamní jaderné energetiky bude mít velký dopad také u nás - nejen proto, že ČEZ svou strategii staví na vývozu energie z jaderných elektráren, ale i proto, že ve hře tu je import amerických technologií.

V poslední dob? ?asto píšete, že moje knihy nem?žete sehnat v knihkupectvích ani na webových adresách, na které odkazují texty z Novákovin. Takže p?ináším jednak vysv?tlení, jednak návod na ?ešení (doufám do?asné).

Taky si dopřáváte červeného vína ve vědecky podepřené víře, že si prodlužujete život, zaháníte cévní choroby, rakovinu a vůbec všechno zlé? Tak teď se něčeho podržte: vědec, který má tuto vaši víru do značné míry na svědomí, si blahodárný účinek rudého moku nejspíš vycucal z prstu.

Megalitické chrámy na středomořském ostrově Malta vznikaly v době, kdy egyptské pyramidy ještě nestály - podle zatím posledního datování je tu kdosi vztyčil před 6,5 tisíciletími. Přesto jejich stavitelé hravě manipulovali s obrovskými kamennými kvádry, s nimiž by měla problémy i dnešní stavební technika. Nejpodivnější ale je, že maltské chrámy rozhodně nepůsobí dojmem, že by se na nich pravěcí stavitelé teprve učili. Stavěli je zkušení inženýři, o jejichž metodách i inspiraci se můžeme jen odhadovat.

Byli to naši nejbližší příbuzní - a už několik desítek tisíc let nejsou. O tom, proč a jak nás opustili, a jak to s tím naším příbuzenstvím vlastně bylo, se stále vedou spory. Nové převratné skutečnosti, názory i hypotézy se objevují snad každý měsíc, ale úplně jasno zřejmě hned tak nebude.

Ano řeč je o neandrtálcích. Přesněji řečeno, o biologickém poddruhu Homo sapiens neanderthalensis.

Starých satelitů, jejich trosek, posledních stupňů nosných raket a dalšího orbitálního smetí dramaticky přibývá. Odborníci odhadují, že kolem Země nyní obíhá přibližně 15 000 trosek nejrůznějších velikostí, které představují čím dál větší hrozbu pro kosmické lodě i funkční satelity. Zde je video, které velmi názorně ukazuje nárůst počtu těchto nebezpečných objektů.

Přítomnost Vikingů v Americe před Kolumbem je stále považována za krátkodobou a okrajovou epizodu historie. Přibývá však náznaků, že jejich pokusy prozkoumat a osídlit nový kontinent měly mnohem větší rozsah. K těm nejvýznamnějším patří kameny s runovými nápisy rozeseté po místech, kde přítomnost Viking? vědci vůbec nečekali. 

Asi první dotykový displej, který je možné používat i pod vodou, má outdoorová USB minikamera Bloggie Sport, kterou během února uvede na trh Sony. Geekové, kteěí chtějí být na YouTubee vidět s něčím opravdu originálním, se tak při svých videokreacích už nemusí omezovat jen svět, který je trapně a nudně suchý. Bloggie Sport funguje do pětimetrové hloubky a vydrží nahrávat až hodinu. Samozřejmě v rozlišení HD (1080p).

Roku 1928 na zpáteční cestě od severního pólu severně od Grónska ztroskotala italská vzducholoď Italia. Pokusy o záchranu části trosečníků tehdy na dlouho upoutaly pozornost světa. V jejich stínu zanikla jedna velká záhada: troska obrovské vzducholodi i se zbytkem posádky zmizela beze stopy.

Zatímco jedni v ulicích protestují proti zásahům vůči počítačovému pirátství, českou společnost nechávají naprosto klidnou "ekologické" zákony, který na ni připravují její politici. Jejich obsah je skutečně neuvěřitelný: podle nového zákona o ochran? ovzduší bude od určitého data možné úředně vstupovat na soukromé pozemky, prolézat soukromé domy, kontrolovat kotle a diktovat, kterými se smí topit a kdo si bude muset koupit nový za desítky tisíc (jistota neúplatného rozhodování ve zdejších poměrech nepochybně zaručená) - a současně osvobodí od poplatků za vypouštění jedů do ovzduší velké znečišťovatele. Takže malí budou platit a velcí budou ve velkém znečišťovat a ještě ušetří milióny. Kdo to prosadil najdete tady a o co se jedná ve vztahu k domácnostem tady . Nebyl by to lepší důvod k protestům? Nebo nám víc vadí, když nám brání krást, než když nám serou na hlavu?

Jasné mrazivé počasí má jednu výhodu: krásný pohled na noční oblohu, dokonce i v Praze. A tak jsem se pustil do fotografování Měsíce. V digitálním foťáku není potřeba snímky šetřit, takže jsem při tom poslední dvě noci (nebo spíš rána) i trochu experimentoval a výsledky si zaznamenával. Dávám je sem s tím, že třeba mohou nějakého dalšího fotografa inspirovat. Měsíc je na focení poměrně vděčný a patří k těm objektům noční oblohy, na které není potřeba žádné zvláštní astronomické vybavení.

"POZOR! Tohle není sci-fi". Takové varování by asi mělo stát velkým tučným písmem na obálce knihy Poslední světlo. Protože rozbuškou startující děj klasické katastrofické fantastiky obvykle bývají věci, které se stát mohou, ale nemusí: asteroid, jaderná zbraň, smrtící mikroorganismus... Jenže to, s čím pracuje Alex Scarrow, se stane docela určitě - pokud už se to nestalo. Říká se tomu ropný vrchol (častěji oil peak) a neznamená to nic menšího, než že zásobám fosilních paliv už je vidět na dno. Spory se vedou jen o to, jak rychlá jízda dol? naši civilizaci na druhé straně hory jménem Oil Peak čeká. Tohle je možná jediný důvod proč Scarowovu knihu řadit do sci-fi: autor tvrdí, že to nebude svah, ale propast a že ho urychlí jakési spiknutí mocných. Opravdu se mýlí? A není nakonec jedno, jestli ke konci spějeme hodně rychle nebo jen rychle?

Za?átkem února prob?hly médii zprávy, že vrt provád?ný u antarktické stanice Vostok už prorazil celou tlouš?ku zdejšího n?kolik kilometr? silného ledovce a dosáhl hladiny jezera, v n?mž v?dci o?ekávají nález neznámých forem života. Nechybí ani domn?nky, že jezero Vostok m?že být modelem pro hledání živých organism? ve vesmíru.  Práv? proto vrtání probíhalo velmi pomalu a opatrn? – panovaly obavy z kontaminace panenských vod jezera b?žnými mikroorganismy.

Jánošíkovské heslo "Bohatým brát a chudým (případně sobě) dávat" si v každé době nacházelo nadšené sympatizanty, a tak nepřekvapuje, že jsou i v časech, kdy vlastnictví digitálního obsahu může mít stejný efekt, jako kdysi vlastnictví truhly plné zlaťaků. Zákrok establishmentu proti Megauploads a následné útoky počítačových pirátů na vládní servery tak budí radostné vzrušení v řadách digitálního proletariátu - a popravdě řečeno, není se co divit, protože chování některých velkých držitelů autorských práv opravdu často připomíná nenažrané feudály koledující si o převýchovu za pomoci vidlí a kos. Přesto si neodpustím pár asi nepopulárních slov, kterými se pokusím tohle jánošíkovské nadšení trochu zchladit. Autorská práva totiž vůbec nejsou takový feudální přežitek, jak radikální počítačoví piráti tvrdí.

To, co je tam někde nad námi, si občas umí z lidské blbosti pěkně vystřelit. Relativně teplý prosinec ponoukl české klimatology k mediálnímu zviditelnění další studie o globálním oteplování, podle níž u nás bude brzy takové horko a sucho, že je třeba sypat ještě víc peněz betonové mafii na stavbu přehrad, abychom tu nepomřeli žízní. 10. ledna tyto "vědecké závěry" (v nichž i duše poměrně prostá nemá problém rozpoznat neviditelnou ruku zdejších průmyslových lobby) zveřejnily Hospodářské noviny - a vzápětí udeřily mrazy, díky nimž ani nejúplatnější oteplovači nebudou moci letošní zimu označovat za mimořádně teplou (což ostatně nebyly ani ty předchozí). Klimatologická tlupa, která se už stala na penězích získaných z oteplovacího vydírání závislá, si přesto jistě dál bude mlít svou - po vzoru církevních scholastiků ostatně už dřív vyhlásila dogma hlásající, že i ochlazování je vlastně jen zakuklené oteplování. Ale pro ty, kdo ještě zůstali při smyslech a mimo kolotoč "klimatických peněz", mohou být současné mrazy důvodem k zamyšlení: jak to tedy je - otepluje se, ochlazuje, nebo se neděje nic mimořádného?

Nejen staré časy měly své mýty a legendy - vznikají i v moderní době. K nejpůsobivějším patří příběh známý jako filadelfský experiment, vyprávění o lodi, která zmizela během vědeckého pokusu za druhé světové války. A i když vědci historku vyvracejí, stále jí věří tisíce lidí po celém světě.