Novákoviny

Vědecké poznání je získané za cenu mnoha omylů. Některé jsou pochopitelné a byly přirozenou cestou překonány. Jiné se ale staly slavné, protože jejich nositelé na nich z osobních důvodů trvali. Navěky tak připomínají, že ani věhlasné jméno, ani honosné tituly či funkce nikomu nezajišťují patent na pravdu.

Hlášky o tom, že Adolf Hitler přežil konec druhé světové války přicházejí snad ještě častěji než střídání ročních období. Znovu zesílily po zjištění, že takzvaná Hitlerova lebka patřila ženě. Naposledy (zatím) se tohoto vděčného tématu chopili britští autoři Gerrard Williams a Simon Dunstan v knize "Grey Wolf: The Escape of Adolf" (Šedý vlk: Adolfův únik). Kniha, která vyšla na počátku října, vzbudila očekávaný rozruch. Podařilo se Adolfu Hitlerovi přečkat poslední dny války?

Záběry z přistání Airbusu A-380 v Praze Ruzyni 2. října 2011. Podívaná, která nepotřebuje komentář - jen poděkování autorovi skvělých záběrů.

Oficiální historie vzduchoplavby u nás je poměrně krátká a chudá. Ve skutečnosti však je kolem jejích počátků mnoho nejasného a možná se můžeme pochlubit i některými prvenstvími. V poslední době se objevují historická fakta naznačující, že kořeny létání u nás mohou být překvapivě hluboké - a není vyloučeno, že další neznámé skutečnosti na své objevení teprve čekají. Oficiálně u nás poprvé letěl Jean Pierre Blanchard a hrabě Šternberk - možná ale, že ve skutečnosti se u nás dokonce létalo ještě před tím, než bratři Montgolfierové vypustili svůj první balón.

Nekonečný příběh evropského navigačního systému Galileo dostal v pátek (21. 10. 2011) pokračování: pomocí ruské rakety Sojuz se na oběžnou dráhu podařilo vyslat první dva satelity až na druhý pokus. Což by samo o sobě nebylo tak zlé, protože v kosmonautice se takové věci stávají. Jenže podle původních slibů měl být systém už tři roky funkční. Nečekaným způsobem se tak naplnilo nedávné proroctví generálního ředitele Evropské kosmické agentury (ESA), tvrdícího že "říjnový start bude čítankovým příkladem evropské a mezinárodní spolupráce". Současný neúspěch opravdu „čítankově“ ilustruje, že Galileo zatím je ze všeho nejvíc černou dírou na peníze a že "mezinárodní spolupráce" nemá daleko k závislosti na Rusku.

Okolo smrti Steva Jobse zaplavila svět proroctví jak to teď s Apple půjde z kopce. Jestli se tak opravdu stane, bude to pěkná ironie. Na hrobech slavných - od Ježíše až po Michaela Jacksona - marketing zatím vždycky bodoval. Bude firma stvořená marketingovým mágem výjimkou?

Michail Puchkov z Petrohradu tajně stavěl ponorky na svém dvorku už za Brežněvovy éry - a když se s jednou z nich pokusil doplout za železnou oponu, skončil místo toho v železné síti narafičené komunisty na podobné ptáčky. Pak ale naštěstí přišla perestrojka a KGB Puchkova místo do ťurmy poslala studovat lodní stavitelství. Ponorky si na dvorku staví dál, jen čím dál větší a už ne šlapací, ale s motory a plné elektroniky.

Žádný jiný mořský živočich nemá tak špatnou pověst jako žralok. Z některých starších filmů a knih by se mohlo zdát, že lidé tvoří bezmála hlavní složku jejich jídelníčku. Poslední dobou ale přibývá hlasů, podle kterých je žralok mnohem častěji oběť než agresor.

Napadlo vás někdy, jak budou zprávy o světě mobilů a informačních technologií vypadat za takových... dejme tomu... 10 let? Měl jsem onehdá prudký záchvat představivosti, a tak nelením se o úryvky své vize podělit. Pokud by vás inspirovaly k hledání šňůry a příručky o vázání uzlů, neunáhlete se. Je to jen fantazie - a při jejím vymýšlení nezahynul žádný živý tvor.

Je to jeden z nejrozšířenějších léků - a přestože ho lékárníci nabízejí více než jedno století, pořád není úplně jasné proti jakým chorobám jej užívat. Zatímco jedni ho berou nanejvýš při nachlazení, druzí věří, že pravidelné užívání je ochrání před rakovinou, infarktem i jinými metlami lidstva. A třetí naopak varují, že může poškodit zdraví.

Každoročně touto dobou dostávají fyzikové, lékaři, chemici, literáti a bojovníci za mír nejprestižnější ocenění: Nobelovy ceny. Ale i komise, které je udělují, jsou jen lidským výtvorem, a tedy rozhodně ne neomylné. Výtek k výběrů laureátů je téměř nekonečná řada, sem se nám vešly jen některé.

"Kde nemůže žít plamen, tam nemůže žít žádný živočich, který dýchá," zapsal si Leonardo da Vinci - na objev kyslíku to ale ještě nestačilo. K tomu došlo až v 70. letech 18. století, kdy tento důležitý plyn nezávisle na sobě izolovali Angličan Joseph Pristley (1733-1804) a Švéd Carl Wilhelm Scheele (1742-1786). Tak se to aspoň dnes na školách učí. Jenže skutečnost je možná úplně jiná.

Zatímco vědci hledají život ve vesmíru, pořád ještě nerozumíme ani tomu, který nás obklopuje na Zemi. Jednou ze záhad biologie jsou hlenky - kuriózní organismy, které v přírodě nemají příbuzné. Jsou to mimozemšťané?

To, že se vesmír rozpíná, vědí vědci už celá desetiletí. Jenže koncem 90. let přišel šok: rozpíná se čím dál rychleji - a nikdo neví proč. Za práce vedoucí k tomuto objevu byly uděleny letošní Nobelovy ceny za fyziku Saulu Perlmutterovi, Brianu P. Schmidtovi a Adamu G. Reissovi. Jejich výsledky se týkají největších záhad současné fyziky: temné hmoty a temné energie. Není vyloučeno, že stojí na počátku objevů, které otřesou samotnými základy této vědy i našimi představami o povaze vesmíru a hmoty.

Zemřel Steve Jobs - a tahle zpráva nejspíš nějak zasáhne každého, kdo nevnímá počítače a mobily jen jako pracovní nástroj. Jak už to tak u výrazných osobností bývá, Jobs se skládal z explozívní směsi problematických lidských vlastností, schopnosti vidět dál než jiní a bezohledné vůle své vize prosadit. Byl jedním z těch, kdo mění svět, lhostejno, zda k lepšímu či horšímu. Což konstatuji s plným vědomím toho, že Jobsovy úspěchy posledních let už nebyly ani tak na poli technologií, jako spíš na poli manipulace s masami konzumentů. Jeho význam tím ale není o nic menší - pojďme si tedy jeho životní dráhu v krátkosti připomenout.

Nejlepší léčba je taková, při níž si organismus pomůže sám. Právě k ní mohou otevřít cestu vědecké práce oceněné Nobelovou cenou za medicínu. Dostali ji Američan Bruce Beutler, Francouz Jules Hoffmann a Kanaďan Ralph Steinman. Jejich výzkum se týkal obranných schopností těla proti mikroorganismům i nádorům.

Nepřekročitelnost rychlosti světla dělá náš vesmír útulným a bezpečným - chrání nás před mimozemšťany i všetečnými návštěvníky z budoucnosti. Současně ale také provokuje: co kdyby se Einstein přece jen mýlil?

Koncem předminulého týdne asi zajásali všichni, kdo touží cestovat časem, létat ke vzdáleným hvězdám a povídat si s mimozemšťany - prostě dělat věci běžné jen ve světě hrdinů seriálu Star Trek. Šťastnou chvilku jistě zažila i pitoreskní komunita neortodoxních vědců, filosofických provokatérů a šílenců, kteří se už téměř jedno století marně snaží zadupat do země Einsteinovu teorii relativity. Především ale  zpozorněli všichni, kterým něco říká slovo "fyzika", protože její stavba se zachvěla v samotných základech.