Novákoviny

Asi taky znáte ty krásné fotografie blesků ze zahraničních časopisů a webů. Zdálo by se, že udělat podobné není problém, tím spíš, že bouřek je letos zatím víc než dost. Tak jsem to zkusil - a brzy se ukázalo, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Vyfotit blesk? Žádný problém: počkáte na nějakou noční bouřku, dáte foťák na stativ a otevřete závěrku. Když už máte blesků nachytaných dost (nebo když vás to přestane bavit) tak závěrku zase zavřete. A máte krásný snímek krajiny ozářené efektními klikatými výboji...

Ano, přiznávám, že tak nějak jsem si to představoval. Už po první bouřce se ale ukázalo, že všechno je jinak. Pro ty, kdo by to chtěli zkusit taky, tu mám pár snad užitečných postřehů.

Potíže dlouhých expozic

První problém jsou právě ty dlouhé expozice - a to hned z několika důvodů. U digitálních fotoaparátů společně s délkou expozice roste i šum, který snímek zesvětlí i kdyby objektiv mířil do naprosté tmy. U lepších fotoaparátů (většinou poloprofesionálních a profesionálních zrcadlovek, např. Nikon D7000) je proto funkce nazvaná "redukce šumu při dlouhých expozicích". Pokud ji máte, určitě ji zapněte. I za cenu toho, že snímek se pak po exponování docela dlouho načítá, takže fotoaparát je na chvíli (občas i nepříjemně dlouhou) vyřazený z provozu.

obr: Blesk - výřez z většího snímku.

Nikon D7000, Nikkor ED  18-200 mm, ISO 800, clona 16. Skvrny na snímku jsou kapky deště na filtru před objektivem

Foto: Jan A. Novák 

Ani tahle funkce ale není všemocná. Navíc i bez elektronického šumu je u nás v noci obloha přezářená umělým osvětlením tak, že výsledkem opravdu dlouhých expozic je světlý obrázek, v němž se blesky skoro ztratí.

Ať už tedy redukci šumu máte nebo ne, je z toho jediná cesta ven: otevřít závěrku a doufat, že blesk se objeví co nejdřív. A po každém větším záblesku expozici hned ukončit. Dokonce i když se jen blýskne mezi mraky, protože pak z toho žádný efektní obrázek nebude - snímek je už v té chvíli exponován tak, že další blesk by na něm nejspíš nevynikl. Tedy aspoň pokud neuhodí přímo před vás.

Odpad bude samozřejmě velký, ještě horší ale je, že ty nejlepší blesky se objeví po zavření závěrky, když se obraz načítá. Zákon schválnosti prostě platí pořád - i za bouřky.

Ne každý blesk je fotogenický

Při fotografování blesků je foťák samozřejmě nastavený na manuální ovládání, použitá clona, expozice a citlivost ale záleží na celé řadě okolností. Moje první úvahy vycházely ze skušeností s fotografováním hvězdné oblohy: úplně zavřená clona a nízká citlivost (konkrétně ISO 100), protože pořádný blesk, to je přece jiný kafe než třeba sotva blikající Velký vůz.

Jenže jsem české bouřky asi trochu přecenil, protože na těchto obrázcích byla jen tma, sem tam ozvláštněná skoro neviditelnou klikatou bílou nití. Opačný extrém zase vytvořil krajinu osvětlenou skoro jak ve dne - jen jaksi bez blesků.

Rozumné výsledky se nakonec dostavily při ISO okolo 800 a cloně 16. I v tomto případě ale záleželo na celé řadě okolností: za jak dlouho se blesk po otevření závěrky ráčil dostavit, jak byl silný, jestli míři k zemi nebo se spokojil jen bliknutím mezi mraky atd. Mimo jiné se ukázalo, že většina blesků není nijak zvlášť fotogenických - důležité je i kam sjedou a co při tom osvětlí.

Získané obrázky nejsou nic moc, ale splnily svůj účel: pokud se příště naskytne nějaké fotogenická bouřka, už snad vím, jak na ni.

obr: Ne každý blesk je fotogenický. Právě naopak - i když právě v noci vypadají působivě, většina se vyřádí mezi mraky a na snímcích se skoro ztratí. Tyhle elektrické nítěnky nikoho asi neohromí, i tak ale nabízejí zajímavý pohled, který prosté oko nemá čas zachytit

Nikon D7000, Nikkor 18-200, ISO 800, clona 16.

Foto: Jan A. Novák

 Pár rad

Po těchto pokusech se na efektní záběry blesků jiných fotografů dívám s ještě větší úctou. Pokud nepočítám montáže z více záběrů, pak je zřejmé, že vytvořit něco takového vyžaduje mimořádnou trpělivost, velké nasazení a pořádnou dávku štěstí. Nejen proto, aby do vás neuhodilo, ale i proto, aby výboj vypadal opravdu dobře a seberealizoval se v efektních kulisách.

Pro případ, že byste si chtěli lov blesků taky zkusit (i za cenu rizika zmoknutí a při troše smůly i seškvaření), pak tady je pár dalších postřehů a rad:

- není třeba připomínat, že stativ je nutnost, dobré je ale i dálkové ovládání přístroje. Mimo jiné i proto, že díky němu nemusíte moknout.

- zdálo by se, že nejlepší blesky budou, když bouřka vrcholí, ale není to pravda. Nejpůsobivější snímky získáte z boku bouře (eventuálně před ní nebo za ní) z vyvýšeného místa v krajině s dalekým výhledem.

- obsluhovat digitální foťák při noční bouřce není jen tak, pamatujte proto na nějakou šikovnou baterku. Rozhodně je dobré, když jste s přístrojem (ale i se stativem) sžití tak, že vás jejich ovládání nestojí čas - většina bouřek totiž netrvá déle než pár desítek minut.

- brát tyhle rady jako podnět a ne jako dogma, protože u focení blesků víc než kde jinde vše záleží na momentálních okolnostech.  A hlavně na  umění je využít ve svůj prospěch - právě to odlišuje diletanta od mistra.

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

obr: A nakonec něco pro inspiraci: tak blesky fotí machři...

You have no rights to post comments