Novákoviny

Jedním z největších vědců, techniků a vynálezců antiky byl Archimédes ze Syrakús. Jeho poučku o tom, že plovoucí těleso je nadnášeno váhou kapaliny jím vytlačené, se učil v základní škole každý. Méně se ví, že dokázal i některé věci, které jeho době připadaly téměř nadlidské a překvapují i dnes.

Roku 214 př. n. l. připluly k sicilskému přístavu Syrakusy římské lodě s úmyslem jej dobýt a obsadit. Čekalo je tam však nepříjemné překvapení. Nad hradbami města náhle zaplála jasná světla, která oslepila posádky válečných plavidel. Na palubách náhle zavládl stále rostoucí žár, až nakonec vzplály plachty, lana a další součásti výstroje. Nečekanou pohromu měl na svědomí nepraktický muž, který prý při studiu zapomínal jíst pít i spát: Archimédes.

obr: Archimedes seřizuje zrcadla své ničivé zbraně při obraně Syrakús. Ilustrace z 19. století

Archimédes se narodil roku 287 př. n. l. v sicilských Syrakúsách - původně řecké kolonii, která postupně vyspěla v silný samostatný městský stát. Nadaný mladík odešel studovat do egyptské Alexandrie, kde tehdy fungovala do té doby nevídaná vědecká instituce - Múseion, což byl vlastně jakýsi první výzkumný ústav světa. Alexandrijským vládcům se sem podařilo soustředit největší vědce a umělce své doby.

Archimédes však v "kleci múz" (jak Múzeion nazývali závistivci) nezůstal a vrátil se domů. Tam mu totiž vládce Syrakus Hieron II umožnil nerušeně bádat na jeho panovnickém dvoře.

Pouhý výčet Archimédových vynálezů by vydal na několik stran textu. Většina lidí zná ze školy Archimédův zákon. Když jej učenec ponořený v koupeli objevil, vyběhl nahý na ulici a volal "Heuréka!" (Nalezl jsem!).

Někteří pilnější žáci si možná pamatují i jeho výrok "Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí". Aby své tvrzení dokázal, sám prý pomocí svých strojů vytáhl z vody na břeh velkou loď. Kladky, páky, kola na hřídeli, ale rozpoznávání drahých kovů podle specifické hmotnosti, to vše bylo předmětem jeho zájmu. 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Víc o neznámých technologiích starověku najdete v knihách Záhadné vynálezy a Největší záhady Středomoří

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Archimédes se však zabýval především matematickou teorií a geometrií, dokonce měl patrně blízko k mnohem pozdějšímu objevu diferenciálního počtu. Obzvláštní zálibu měl ve spirálách všeho druhu. Jejich teorii dotáhl do praxe v podobě Archimédova šroubu. Tehdy se používal především jako čerpadlo, později však našel uplatnění jako předchůdce lodního šroubu na prvních parních plavidlech.

Tajná zbraň

Historka o zapálení římské flotily na dálku byla dějepisci dlouho považována za výmysl. Podle ní Archimédes použil jakási zrcadla, která soustředila paprsky intenzivního středomořského slunce do jediného místa - v tomto případě na stěžně a plachtoví nepřátelských trirém. Více než dva tisíce let nikdo nevěřil, že by to doopravdy mohlo fungovat, navzdory tomu, že to tvrdily i takové kapacity antiky jako Plutarchos, Galén, Lukiános, Polybios a další.

obr: Tak nějak měla Archimedova tajná zbraň fungovat. Pro posádky římských lodí to jistě bylo nepříjemné překvapení

Teprve v 19. a 20. století někteří nadšenci připustili, že by to šlo a snažili se Archimédovu tajnou zbraň zrekonstruovat. Dlouho se to však nedařilo. Teprve řecký vědec Ionnis Sakkas roku 1973 skutečně na dálku zapálil dřevěný model antické bojové lodi a dokonce k tomu nepotřeboval ani speciální optické přístroje. Nahradil je lesklými kovovými štíty, jaké mívali antičtí bojovníci. Padesát mužů jimi soustředěně mířilo na 40 metrů vzdálený model lodi. Během dvou minut přesáhla teplota na palubě 300 stupňů a vzápětí se plavidlo vzňalo.

Sakkás si při tom dal záležet, aby jeho interpretaci Archimédovy akce nešlo snadno napadnout. Štíty nebyly nablýskané, ale měly patinu odpovídající běžnému používání. Pokusu proběhl v listopadu, kdy slunce už nemá příliš velkou sílu. Obránců Syrakús bylo jistě víc naž 50, takže mohli zapalovat plachty lodí na výrazně větší vzdálenost a ještě rychleji než Sakkás.

Syrakúsy však nakonec přece jen padly a jejich dobytí nepřežil ani Archimédes. Probodl jej římský voják, když učenec na zahradě svého domu kreslil do písku jakýsi vynález. "Nedotýkej se mých kruhů!" zněla prý jeho poslední slova. Římané sice později prohlásili, že šlo o politováníhodný omyl, jednomu z největších géniů antiky to však už život nevrátilo.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments