Novákoviny

S alchymií souvisí i pověsti o podivném vynálezu, který svými schopnostmi předčí moderní průmyslovou televizi. Ano, nejedná se o nic menšího, než o kouzelné zrcadlo. Zrcadlo rozmlouvající se zlou čarodějnicí patří mezi obvyklý inventář pohádek, jenže jihočeských a šumavských pohádkách se vyskytuje zcela zvláštní model - zemní (nebo také "černé") zrcadlo. A mnohé nasvědčuje, že pověst má velmi reálný podklad.

Adrenalinové aktivity jsou čím dál oblíbenější - a jednou z těch méně obvyklých je hledání "pokladů" pomocí detektoru kovů, jehož sezóna právě začíná. Možná namítnete, že třeba proti bungee jumpingu to žádný adrenalin není, ale nemáte pravdu hned dvakrát. Poprvé vám adrenalin v krvi vyskočí při pípnutí detektoru, protože co kdyby to tentokrát už ten poklad doopravdy byl. A podruhé, když se vám pod rýčem místo hrnce stříbrňáků vynoří letecká puma. Pak ostatně může vyskočit nejen adrenalin, ale i celý hledač - a to tak, že se o tom skokanům na gumovém špagátě ani nesnilo. Jinak je to ale sport velmi zdravý, protože se při něm dost nachodíte a i s nářadím (nejčastěji rýčem) si zacvičíte.

Pro všechny zájemce o oblohu a vesmír – děti i dospělé – je určený mimořádný program, který bude v květnu probíhat napříč Českou republikou. Například na Jizerku do Jizerské oblasti tmavé oblohy zavítá za dětmi Krtek astronaut a pro dospělé zde přednese přednášku o zákulisí předpovědi počasí Alena Zárybnická. Takových setkání se v květnu uskuteční sedm na šesti různých lokalitách.

Na dni, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, zdánlivě není nic záhadného: podle učebnic prostě 12. Října 1492 spatřil zemi, která se později ukázala být novým kontinentem. Ve skutečnosti se tak ale stalo za velmi podivných okolností. Datum, které je považováno za symbolický počátek novověku, předznamenalo záhadné světlo, o jehož podstatě jedni vedou spory, zatímco jiní tuto událost raději mlčky přehlížejí. A přece Kolumbovy deníky mluví jasně…

Čím bylo v minulých staletích zlato, tím se stává energie: nedostatkové a drahé zboží, předmět intrik, vydírání i válek, časem možná dokonce symbol luxusu. Přitom jí ve svých strojích stále ještě nezřízeně plýtváme - nejméně dvě třetiny vložené energie se ve většině zařízení mění v odpadní teplo. Vědci z americké Northwestern University jsou na stopě metodě, jak jej efektivně přeměňovat v elektřinu.

"Stop!" Tak by nejspíš mohl znít úplně poslední telegram, až pošty celého světa zruší telegrafní službu. Zprávy, že se tak už stalo, se sice ukázaly být - mírně řečeno - nepřesné, přesto už je telegraf v klasické podobě prakticky mrtvý. A zaslouží si, aby mu byla vzdána čest: máloco změnilo svět tak jako pavučina drátů přenášející změť teček a čárek. Ale nejen proto - morseova abeceda byla pravděpodobně první všeobecně použitelný systém zaznamenávající informace v binárním kódu, čšlo tedy o významný příspěvek k pozdější digitální revoluci.

Na trosky keltského oppida Závist u Zbraslavi se určitě jděte podívat - ale pečlivě si ohlídejte datum výletu. Prý není dobré chodit tam ve dnech rovnodennosti. Proč? Protože to už má místo ke svým mejdanům zamluvená jiná parta. Podle pověstí se tu totiž odehrávají reje kostlivců, kteří nemají rádi společnost obyčejných smrtelníků. V jiném podání má jít o rusalky, nebo o tajemné postavy uctívající oheň, který v oněch dnech tryská ze skal.

Datum 24. dubna si většina lidí spojuje se svátkem svatého Jiří, kdy "vylézají hadi a štíři". Má ale i smutnější symboliku: právě na toto datum připadá výročí úmrtí prvního člověka během výpravy do vesmíru. Dne 24. dubna 1967 při nezdařeném pokusu o nouzové přistání kosmické lodi Sojuz 1 zahynul sovětský kosmonaut Vladimír Komarov.

Knovízská kultura kvetla na území středních Čech přibližně mezi lety 1300 až 800 př. n. l., tedy v mladší době bronzové. V prostoru přibližně ohraničeném Kamýkem, Sedlčany Příbramí, Dobříší a Slapy zanechali její příslušníci četné stopy své přítomnosti, jako jsou například velká pohřebiště nebo sídliště v Drevníkách, Oborách, Křepenicích a Zvíroticích. Hojnost těchto nálezů vedla k domněnce, že oblast Středního Povltaví měla v rámci knovízské kultury jakési výsadní postavení.

K další zásobovací cestě na Mezinárodní kosmickou stanici ISS se chystá kosmická loď Dragon. První termíny startu ohlášené na 11. a 15. dubna byly zrušen kvůli technickým potížím. Další startovací okno se otevírá dnes 18. dubna

Od pondělí 14. do středy 16. dubna 2014 se v Praze  odehrává  mezinárodní konference o Evropské jižní observatoři, která má připomenout a částečně i zhodnotit sedm roků členství České republiky v této nevládní organizaci - Evropské jižní observatoři (ESO). Na konferenci se sjeli významní zástupci Evropské jižní observatoře a zúčastnili se jí reprezentativní zástupci české astronomie.

První, o kom víme, že se oppidem na Hrazanech zabýval, byl už v polovině 19. století amatérský archeolog Antonín Maloch. Jeho objev z roku 1846 ale zase upadl v zapomnění, stejně jako práce dalších nadšenců. Až roku 1947 zmínil toto místo v jednom svém článku sedlčanský lékař Antonín Kareš (1908-1979). Ve stejné době připravovali profesionální archeologové Jan Filip a Jaroslav Böhm rozsáhlý výzkum keltského osídlení a Karešova zpráva jim přišla vhod.

Počasí už nějak není co bývalo a i meteorologové mají čím dál větší problém se trefit - povodně v minulých letech to ilustrovaly docela dobře. Kromě toho se předpovědi na internetu nebo v médiích týkají velkých územních celků, zatímco většina lidí potřebuje znát počasí na konkrétním místě. Nástroje k předpovídání lokální povětrnosti ale existují a dokonce to ani nemusí reumatické koleno, jizva po průstřelu hlavy nebo tradiční domeček s panenkou a panáčkem.

Většímu využívání vesmíru nebrání ani tak gravitace, jako spíš peníze: doprava každého kilogramu na oběžnou dráhu stojí tisíce dolarů. Vědci se proto vracejí k myšlence, která zdánlivě odešla společně s romány Julese Verna - chtějí do vesmíru vystřelovat některé náklady pomocí obřích děl.

Císař římský a král český Karel (1316-1378), toho jména v pořadí čtvrtý, byl jak známo osvícený a na svou dobu mimořádně vzdělaný panovník, rozmnožitel království a stavitel chrámů, zkrátka Otec vlasti jak má být. Skoro nikdo ale neví, že tato nestandardní osobnost jasných světel a hlubokých stínů měla také další a poněkud nečekaný rozměr. Karel IV. byl mimo jiné také tím, čemu se dnes říká senzibil, médium či dokonce svým způsobem jasnovidec.

Občas se lze dočíst, jak ochránci přírody radostně odhalili přítomnost chráněného opeřence, jindy zas myslivci načapali v revíru vlka nebo něco ještě horšího. Obojí bývá doloženo působivými snímky pořízenými pomocí fotopastí, což je něco jako kamera, která se spouští v přítomnosti vetřelce. Fotopasti se ale nepoužívají jen v lese. Dokonce by se dalo říct, že tam se instalují ze všeho nejméně, protože těžiště jejich uplatnění je někde jinde. Mohou hlídat dům i životní prostředí, zjistit, proč se vám ztrácí ovoce ze zahrady, kdo krade v domě rohožky nebo kreslí na zeď nemravné obrázky a spoustu dalších věcí.

Keltové jsou první etnikum na našem území, které je doložené písemnými prameny - první "národ" obývající Čechy. Velmi významné stopy zanechali i ve Středním Povltaví. Na prvním místě to je keltské opevněné město (oppidum) Hrazany nad soutokem Vltavy a Mastníku nedaleko Živohoště. Pro poznání keltské kultury má tato lokalita mimořádný význam, protože jde o jedno z nejlépe prozkoumaných nalezišť z období jejich působení u nás.