Novákoviny

V předvečer první světové války bylo Rakousko-Uhersko nestabilní hned z několika důvodů, především ale díky radikálním nacionalistům. Ti čeští zemi často otevřeně zrazovali, ti němečtí ji zase hnali do sebevražedné války v naději, že to posílí německý živel. Jedním z představitelů radikálního šovinismu v rakousko-uherské monarchii byl Guido List, k němuž se později nikoliv náhodou hlásili i nacisté.

Sněžka je nepochybně nejvelkolepější české hora - a to i navzdory tomu, že ve skutečnosti výlučně česká nebyla v minulosti nikdy a česko-polská je jen něco málo přes půl století. Jde prakticky o jediný skutečně vysokohorský štít, kterým se naše země může pochlubit. Její bezprostřední okolí umí v zimě nabídnout dokonalou představu toho, co je Arktida. Jak při sněhových bouřích, kdy se země ztratí v proudu ledových krystalů hnaných větrem, laviny se řítí do kotlů a jde opravdu o život, tak v nádherných dnech, kdy hory září jak diamanty a tyrkysově modrý vesmír je skoro na dosah... Je to zkrátka úžasný kus krajiny - úplně jiný, než zbytek Čech, Moravy i Slezska. A pověsti i tajemství, které jej obklopují, mají tomu odpovídající sílu.

Staré pověsti jsou plné informací o předmětech s magickou mocí, které mají překvapivě blízko k nejmodernějším technologiím. Někteří v nich vidí pouhé výmysly, jiní tvrdí, že jde o vzpomínky na artefakty pocházející od neznámých vyspělých civilizací. K těm málo známým patří i záhadná věc disponující podivuhodnou silou, která má být ukryta kdesi v podzemí pražského Karlova náměstí.  

V Guinessově knize rekordů se dá najít ledacos - ale bakterii byste tam asi nečekali. Přesto v tomto věhlasném výčtu šílených výkonů figuruje. A nic nenasvědčuje tomu, že by ji někdo na žebříčku slávy nahradil; rozhodně to nezkoušejte. Tvor zvaný Deinococcus radiodurans se totiž stal světovým rekordmanem v disciplíně zvané odolnost vůči radioaktivitě. Žádný smrtelník vedle ní nemá šanci: vydrží přibližně 3000krát vyšší dávku, než je hranice přežití většiny tvorů, člověka nevyjímaje.

Navzdory dlouhé řadě "mírových konferencí" bylo nejpozději od počátku 20. století zřejmé, že Evropa spěje k velké válce. Připravovala se i rakousko-uherská armáda. Země sice nezbrojila v tak velkém stylu jako Německo, Francie nebo Británie, přesto se jí postupně dařilo své ozbrojené síly modernizovat. K ověření nových zbraní, organizace i připravenosti k boji v posledních letech míru sloužily především pravidelně pořádané císařské manévry.

Udělal jsem pár záběrů bouřkových mraků, zrychlené video je velmi působivé

Už několik let se Keltové a keltství drží vysoko na žebříčku popularity módních témat, mnoho lidí u nás se dokonce považuje za přímé potomky tohoto dávného národa. Přesto jen málokdo z "novodobých Keltů" ví, že letos v červnu uplyne 235 let od nálezu vůbec největšího množství keltských zlatých mincí v Evropě a současně i největšího zlatého pokladu, který kdy byl nalezen v Čechách a na Moravě.

Smrt oceánografa Jacquese-Yvese Cousteaua roku 1997 vyvolala zármutek všech, kdo to s přírodou a zejména s vodami této planety myslí dobře. Už tehdy se také objevily otázky, jak to bude s pokračováním jeho obrovského díla, co se stane s výzkumným týmem, plavidly, letadly i dalším zařízením a vůbec s rozsáhlou organizací nazvanou nadace Cousteau.

Zahnutý kus dřeva, který ve vzduchu opíše ladnou křivku a zase se vrátí do ruky vrhače, udivoval v Austrálii evropské cestovatele už v 19. století. Bumerang však nepřestává být tajemstvím ani dnes. Naopak - čím víc toho o něm vědci vědí, tím je tento předmět záhadnější.

Zdaleka viditelná dvojice věží vyrůstajících ze strmých skal - to jsou Trosky, asi nejmalebnější a nejfotogeničtější zřícenina u nás. Snad žádná publikace o Českém ráji - a obvykle ani žádná reprezentační kniha o Česku - se neobejde bez typické siluety jejích věží Baba a Panna. Proto ani nepřekvapí, že je to jeden z nejnavštěvovanějších hradů u nás. Je to také hrad, který si oprávněně může říkat "nedobytný", což je v zemi, kde desítky let řádili husité, titul těžce zasloužený. Takové sídlo se nemůže obejít bez tajemných pověstí.

První světová válka byla nejen prvním globálním konfliktem a první velkou válkou, jejíž průběh zásadním způsobem ovlivňovaly stroje, ale také historickým předělem mezi dvěma velkými epochami. Začala roku 1914 a "oficiálně" skončila roku 1918 podepsáním versailleského míru. Někteří historikové tento letopočet ale pokládají jen za konec jedné fáze světového konfliktu, počátek jakéhosi oddychu a přeskupování sil. V tomto pojetí nebyly světové války dvě, ale jen jedna, která skončila buď roku 1945, nebo až odezněním studené války roku 1989. Zůstaneme však raději u klasického pojetí a omezíme se na události v rozmezí let 1914 až 1918 (s malými přesahy před a za tyto letopočty).

Jako králíka z klobouku vytáhl Elon Musk novou kosmickou loď Dragon V2. V době, kdy Američané nemají čím létat na Mezinárodní kosmickou stanici a Rusové dělají s místy na svých lodích kvůli Ukrajině drahoty, by přišla opravdu vhod.

Jeho jméno je ve všech učebnicích dějepisu: Pilatre de Rozier byl prvním člověkem, který prokazatelně létal. Jeho hybridní balón - kombinace nosného plynu a horkého vzduchu - se používá dodnes pro dálkové lety a nese jeho jméno "roziéra". Méně se ví, že statečný průkopník vzduchoplavby zahynul při pokusu přeletět kanál La Manche.

Na americké sankce odpověděl ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin oznámením, že ruské kosmické lodě přestanou vozit americké astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici ISS a Rusko ji bude užívat samo, protože její část mu patří. Jeho země neprodlouží smlouvu o financování a užívání stanice za rok 2020, jak to zamýšlely USA. Kromě toho budou Rusové do USA dodávat své raketové motory RD-180 k těžkým nosičům Atlas 5 jen pro mírové účely a nepovolí provoz pozemních stanic amerického satelitního navigačního systému GPS na svém území.

Nejslavnější českou věštkyní je bezesporu kněžna Libuše, jejíž slova "Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýkati bude" se stala téměř součástí národního povědomí. V tom by jí mohly závidět i delfské pýthie a kúmské sibyly - ale nejen v tom. Žádná z nich to nedotáhla na hlavu státu, zakladatelku vladařské dynastie, nebo dokonce hlavní hrdinku opery, kterou jsou nezřídka oblažovány hlavy jiných států při státnických návštěvách Česka.

Zpráv o zázračných mariánských zjevení je v historii tolik, že na první pohled nepředstavují nic neobyčejného - některým věřícím se takové věci prostě občas stávají. Jenže událost, k níž došlo v portugalské Fatimě, se od ostatních v mnohém liší. Nejen podivným průběhem, ale i tím, že se v nich angažovali nejvyšší autority katolické církve včetně několika papežů.

Nedávno uplynulo 181 let, kdy na našem území zahájila veřejný provoz první železnice. Její vozy byly sice ještě tažené koňmi, přesto to byl významný krok od formanských povozů k moderní dopravě. Šlo o slavnou trať České Budějovice - Linec, později prodlouženou až do Gmundu.

V chorvatské jeskyni Siničič se speleologům před několika lety podařilo proniknout do dosud neprobádaných prostor, kde objevili do skalní stěny vyrytý nápis údajně starý 11 500 let. Tedy z časů, kdy podle oficiální vědy chyběla do vynálezu písma celá tisíciletí - ale kdy podle Platóna zanikla Atlantida. Tvrdí to alespoň článek od Gorana Matejiče z internetového magazínu Kameleon. Chorvatský text působil poměrně seriózně, proto jsem se o záležitost začal zajímat blíž. Na počátku vznikl krátký komentovaný výtah i s odkazem na chorvatsky psaný originál, záhy se ale ukázalo, že je nutné jej doplnit o údaje z jiných zdrojů, které rovněž uvádím.