Novákoviny

Británie má slavný kamenný kruh Stonehenge, francouzská Bretaň neméně slavné kamenné řady v Carnacu - ale i Čechy se mohou pochlubit svým megalitickým komplexem. I když jaksi podmíněně: odborníci se stále přou, zda kamenné řady u Kounova na Rakovnicku jsou prehistorické, nebo vznikly v době mnohem pozdější.

"Srovnání s megalitickými památkami v Carnacu nebo Stonehenge kulhá," tvrdí v knize Slepé uličky archeologie významný český archeolog a popularizátor této vědy Karel Sklenář. "Na západě Evropy jde o kamenné sloupy několik metrů vysoké, kdežto u Kounova o kamení, mezi nímž se sotva vyskytují kusy větší než metr. Jak by takové řady mohly sloužit k astronomickému pozorování, si vůbec nejde představit."

Jenže Karel Sklenář je ohledně megalitických památek v Česku znýmý skeptik: dlouho tvrdil, že se tu nevyskytují vůbec, později vzal na milost pouze největší menhir v Klobukách u Slaného. Jsou tu ale i opačné názory.

Zatímco jedni stále mluví o vyčerpání klasických energetických zdrojů a druzí se rozčilují nad nemravným podnikáním se zdroji alternativními (aniž by si všímali, že nejde o vinu těch zdrojů, ale o lidské selhání tradičně nemravných politiků), jen málokdo si všímá, že energie je ve skutečnosti dost. Nachází se všude kolem nás a i případ fotovoltaických elektráren ukazuje, jak snadné je na ni dosáhnout, když se opravdu chce. Problém je v tom, že my tu energii neumíme efektivně a levně skladovat. Neumíme, nebo nechceme? Je totiž zvláštní, jak málo úsilí se tomuto problému věnuje. Ne, že by vědci a konstruktéři o nové akumulátory neusilovali, ale většinou nezapomenou zdůraznit, že jde hlavně o řešení pro mobily, notebooky a snad ještě tak pro elektromobily nebo vojenské využití. A to i navzdory tomu, že náklady na rozvod energií se odhadují na třetinu její ceny, o materiálové náročnosti, ekologických a jiných dopadech ani nemluvě. Přesto je snaha o vývoj nových akumulátorů překvapivě chabá a hnutí za decentralizovanou energetiku představuje bezmála disidentskou záležitostí. Budu si hrát na naivního: proč asi?

Jan A. Novák (foto: autor)

psáno pro Hospodářské Noviny

Pod nosnou raketou Falcon 9 se zažehl oheň a na její špici v kosmické lodi Dragon přetížení přitisklo sedm astrounautů do křesel. Američané se po letech zase vracejí do vesmíru ve vlastní lodi... Tak to je pořád ještě sci-fi s nejistým termínem realizace. Ale od minulého týdne je k němu o přece jen trochu blíž. První kosmická loď Dragon postavená soukromou firmou SpaceX opravdu dvakrát oblétla Zemi, i když jen v bezpilotním režimu. A do vesmíru ji skutečně vynesla raketa Falcon 9 od téže firmy. Stalo se tak za peníze americké kosmické agentury NASA, která si od toho slibuje především dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, až doslouží raketoplány Space Shuttle - a to už bude velmi brzy.

Častá setkání s neznámými létajícími předměty nad mořem vedla k domněnce, že tyto stroje mají své základny někde pod jeho hladinou. Podezření ještě zesílilo, když se začala množit pozorování jejich startů přímo z vody, nebo jejich plynulý přechod z letu do plavby pod hladinou. Tak plynulý, že se při tom údajně často ani nerozvlnila hladina. Těchto svědectví bylo tolik, že od června roku 1959 prý visela na každé lodi US NAVY vyhláška doplněná názornými obrázky, která námořníky nabádala k hlášení všech případů spatření nejen nepřátelských ponorek, letounů a raket, ale také létajících talířů...?

Časopis Respekt v posledním čísle pod názvem "Mám peníze na to být proti" uveřejnil pozoruhodný rozhovor s historičkou na volné noze Pavlínou Rychterovou, která oproti očekávání vůbec nefňuká, že má na svou práci málo peněz. Rozhodla se totiž nejít cestou poklonkování autoritám a opatrného stoupání po zatuchlých akademických stupních, ale shání si finance na svou práci sama, což jí dává svobodu dělat co považuje za správné. Řeklo by se, že je to skvělá zpráva, tím spíš, že v normálním světě takto vědci fungují běžně. Jenže četba diskuse pod internetovou verzí článku vás rychle vyvede z omylu. Dočteme se tu, že badatelka i tak ubírá peníze na užitečnější věci, ve skutečnosti vůbec není vlastním pánem, protože svou prací slouží bůhví komu, možná také něco tuneluje, pere špinavé peníze, kdoví s kým kvůli tomu spí... Zkrátka, jedna z obzvlášť odporných variant české závisti: nenávist k lidem, kteří dokázali víc, protože se nebojí kormidlovat si vlastní život sami. A mimochodem jeden z podstatných důvodů toho, proč na tom jsme tak jak jsme. Nejen ve vědě.

Jan A. Novák

Střevní bakterie místo počítačových obvodů používají odborníci z University of California, San Francisco (UCSF). Základním stavebním kamenem jejich biologického počítače mají být mikroorganismy Escherichia coli. Ty jsou velmi rozšířené - vyskytují se mimo jiné hojně i v lidském střevním traktu. Metoda, jak z nich postavit počítač, o níž informoval i prestižní přírodovědecký časopis Nature, spočívá v tom, že po "přeprogramováním" mohou buňky reagovat na podněty a komunikovat s jinými buňkami tak, aby se jejich seskupení chovalo jako čip.

Společnost SpaceX na oběžné dráze poprvé úspěšně vyzkoušela svou kosmickou kabinu Dragon. Podrobnosti připravujeme, zatím je zde působivá animace představující cíl tohoto programu: doprava nejen nákladů, ale i astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici.

Podle dnes všeobecně uznávané hypotézy o Velkém třesku se náš vesmír zrodil před necelými 14 miliardami let z takzvané singularity - bodu, v němž neexistoval čas, hmota ani fyzikální zákony. Obvykle se má za to, že ptát se, co bylo předtím, je stejně nesmyslné, jako chtít sestrojit perpetuum mobile. Přesto jsou tací, kteří si takovou otázku položili.

Také už vás začínají nudit ty věčné řeči o krizi, o tom, že teď budete muset pracovat dvakrát tolik za polovinu peněz a ještě při tom držet zobák? Nedivím se vám. A nedivím se ani t?m, kdo stávkují - aspoň některým. Nebylo by lepší nechat zadarmo dřít se zavřenými zobáky ty, co to říkají?  Myslím, že na to je jednoduchý recept - a  účinnější než stávka. Tedy aspoň pro toho, kdo se nebojí opravdové práce.

V dobách národního obrození dostal Karel IV. přízvisko Otec vlasti - a od té doby se tu o něm nedalo mluvilo špatně. Přesto nejvýznamnější panovník na českém trůnu měl i temné stránky. Největší skvrnou na jeho pověsti je masakr norimberských židů roku 1349.

   Když se řekne "Karel IV.", tak si nejspíš mnoho lidí ze všeho nejdřív vybaví moudrou a vlídnou tvář Vlastimila Brodského z muzikálu Noc na Karlštejně. Možná i to císaři Svaté říše římské a českému králi před několika lety pomohlo k prvenství v televizní anketě o největšího Čecha. Jenže život není muzikál - a nejen proto, že Karel byl Čechem ještě méně než kůň je mezek. Mnohé z jeho činů vypovídají o tom, že spíš než moudrý byl prohnaný. A norimberský masakr z roku 1349 ukazuje, že ani o vlídnosti moc mluvit nelze. Nejednou dokázal být vypočítavě krutý. A to dokonce i nad rámec své drsné doby.

Náhodou jsem v rádiu zaslechl přes 40 let starou píseň "Denně čekám dál" s Martou Kubišovou - a docela mi to vyrazilo dech, protože něco takového se dnes hned tak neslyší. Složitá a propracovaná melodie, za kterou je vidět opravdovost a talent, stejně tak i aranžmá, k tomu úžasný výkon zpěvačky, která je osobnost a ne loutka, netriviální text... Samozřejmě jsem to kdysi znal, tehdy to byl obyčejný pop, ale dneska mi to připadalo, jako kdyby se člověk po brodění blátem dostal k čisté vodě. A že ten pocit není jen o hudbě.

"Bude třeba přepsat učebnice biologie," tvrdí zpráva americké kosmické agentury NASA o objevech v kalifornském slaném jezeře Mono. "Práce mikrobioložky Felise Wolfe-Simonové poprvé v historii ukazuje organismus, který je schopný do svých základních struktur zabudovávat jiné prvky, než ty které jsme dosud pokládali za stavební kameny života."

Usazeniny na dně jezera Mono jsou bohaté na arzén, prvek, který byl až dosud považovaný za prudký jed pro všechno živé. Tým vedený dr. Felise Wolfe-Simonová ale zjistil, že bakterie, které v tomto prostředí žijí jsou schopné zabudovávat arzén do DNA, do buněčných membrán a dalších struktur - do míst, kde ostatní buňky ke stejným účelům používají fosfor. 

Americká kosmická agentura NASA dnes vydala tiskové upozornění o tom, že zítra , tj. ve čtvrtek 2. prosince uskuteční konferenci o posledních objevech v oboru astrobiologie a jejich dopadu na další hledání života ve vesmíru. Průběh bude přenášen na televizním kanálu NASA a na videu webu NASA. Diskutovat budou:

- Mary Voytek, director Astrobiology Program, NASA Headquarters, Washington
-     Felisa Wolfe-Simon, NASA astrobiology research fellow, U.S. Geological Survey, Menlo Park, Calif.
-     Pamela Conrad, astrobiolog, NASA's Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Md.
-     Steven Benner, distinguished fellow, Foundation for Applied Molecular Evolution, Gainesville, Fla.
-     James Elser, professor, Arizona State University, Tempe

N?které agentury dokonce p?inesly zprávy o tom, že NASA chystá závažné prohlášení o existenci života ve vesmíru, to však není pravd?podobné. Spíš jde o další z pokus? upoutat pozornost ve?ejnosti i státního aparátu a zast?ít dojem, že agentura prochází vleklou krizí. Zajímavé to ale bude v každém p?ípad?.

UPOZORNĚNÍ: Podrobnosti o hledání kosmického života  najdete v mé knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus.

Rhea je po Titanu druhý největší měsíc Saturnu. Kosmická sonda Cassini nyní zjistila, že má tenkou atmosféru skládající se z kyslíku a oxidu uhličitého.

 Zatímco největší Saturnův měsíc Titan by rozměry mohl být samostatnou planetou (s průměrem 5830 kilometrů je větší než Merkur) a má také velmi hustou atmosféru, ostatní měsíce Saturnu jsou mnohem menší. Druhá v pořadí Rhea má průměr jen 1528 kilometrů a vše nasvědčovalo tomu, že je to jen další zmrzlý svět skládající se ze směsi ledu a skal. Objev tenké atmosféry (exosféry) z kyslíku se předpokládal. Oxid uhličitý je ale určitým překvapením. Odkazuje možná na procesy odehrávající se hluboko pod povrchem a naznačuje, že Rhea může být složitější a zajímavější, než se na první pohled zdá.