-
NOVÁKOVINY ZASE OŽÍVAJÍ
Na Novákoviny poslední dobou nebylo moc času, to se ale nyní mění a web znovu ožívá.
Temná tajemství pražského orloje
"Všude v zástupu mluvili o mistru tohoto orloje, jak je zvláštním darem a vtipem božím nad jiné obdařen, všude jmenovali mistra Hanuše, jenž dílo vtipně a divně udělal," píše Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. A mluví i o neblahém konci konstruktéra, kterého pražští konšelé podezřívali, že chce stejný stroj postavit také v jiném městě: "I sešli se v tajné schůzi... a aby měli jistotu, odhodlali se k hrůznému činu... přepadli ho a oslepili. Nuž, druhého orloje již neuděláš, vzkřikl jeden z nich." To říká o autorovi pražského orloje Alois Jirásek, který se ovšem ve svých dílech historickou skutečností řídil jen velmi volně. Navíc jeho Staré pověsti jsou opravdu jen pověsti bez nároku na přesnost. Kdo tedy ale je skutečným stavitelem unikátního stroje? Číst dál: Temná tajemství pražského orloje Přidat komentář
Přelom ve výzkumu antihmoty
„Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit,“ vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu.
Záhadné "Záhady oceánů"
Jan A. Novák Ada Lovelace: U zrodu počítačů stála žena
Narkomanka, matemati?ka, gamblerka, počítačová vizionářka, neurotička, programátorka, hudebnice, básnířka - to všechno a mnoho dalšího byla Augusta Ada King hraběnka Lovelace. Není divu, že podle Betty Tooleové, autorky jejího životopisu, šlo o nejpitoresknšjší postavu celé počítačové historie. Ale nejen to. Lidé z nebe na Vysoké Roudné
Ukradená slova
Věda a technika sice v posledních desetiletích nejsou zrovna něco, co by bylo považováno za trendy nebo in, je ale zvláštní, jak radostně jsou přesto do slovníku marketingových pracovník? přebírána slova, která z nich pocházejí. Teď nemám na mysli reklamní bláboly o čistoskvoucím prádle vypraném silou aktivního kyslíku, ale slova, která poznamenala trh na celá období. Dříve narození si možná vzpomenou na říkanku "Každý buran má sv?j uran", což kupodivu nevyjadřovalo zálibu venkovanů v jaderném výzkumu, ale šlo o reakci lidové slovesnosti na masovou oblibu nekvalitních magnetofonů Uran mezi jistou sortou nenáročných zákazníků. Tehdy se mnoho výrobků jmenovalo také "atom", "proton", "foton"... Později zase skoro všechno mělo v názvu slova "turbo" nebo "laser" - od lyží přes auta a elektroniku až po kuchyňské potřeby. A když se i tyto termíny opotřebovaly, vynořily se další: "solar", "bio", "eko"... Zdá se, že věda a technika přece jen ještě mají jakousi vážnost, když marketingu stojí za to na nich parazitovat. Módní slova dokonce možná naznačují, jaké směry výzkumu laická veřejnost považuje za slibné. Současně ale vědu také jaksi zlehčují a někdy i kompromitují. Právě pojmy "bio" nebo "eko" jsou v poslední době tak nadužívané nebo zneužívané, že získávají nádech nedůvěryhodnosti. Za to ale vědci opravdu nemohou. Jan A. Novák psáno pro Hospodářské noviny Vodní medvěd z jiného světa
Želvušky jsou tvorečkové velcí asi jeden milimetr a rozšíření po celém světě. Jen u nás jich žije asi sto druhů; stačí vyjít před dům a podívat se s lupou do mechu či trávy. Lze je ale najít po celém světě - prakticky v jakémkoliv prostředí. Díky jejich pomalosti a zavalitosti má pro ně angličtina hezké a přiléhavé označení water bear, vodní medvěd. Osminohá stvoření jsou v půdě, mechu, ve vodě, nevadí jim ale ani mnohakilometrové hlubiny oceánu, prostředí pod ledovci, horké prameny nebo extrémní nadmořské výšky v Himálajích. Doktor Livingstone, nemýlím-li se...
Sonda Deep Impact u komety Hartley 2
"Astronomové si dlouho mysleli, že všechna kosmická tělesa mají tvar koule," říká Don Yoemans, ředitel programu výzkumu těles blízkých Zemi v americké kosmické agentuře NASA. "Čím dál víc se ale ukazuje, že ve vesmíru se můžeme setkat s jakýmikoliv tvary, včetně buráku. Matka příroda zase jednou ukázala, že její fantazie je větší než předpoklady vědců."
Český raketový průkopník
"Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýnka, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc..." Dopis tohoto znění poslala někdy okolo roku 1930 jakási Sally G. z Pennsylvánie na pražskou adresu konstruktéra Ludvíka Otčenáška. Měla ke svému odvážnému přání dobrý důvod: několik světových listů tehdy otisklo články tvrdící, že český vynálezce staví raketu, která dopraví devět odvážlivců až na Měsíc. Bylo to sice v silvestrovských číslech, přesto to mnozí čtenáři vzali vážně a do Prahy přišlo několik set dopisů od zájemců o účast na expedici Pod marsovskými sopkami mohl být život
Před přibližně 3,5 miliardami skončilo na Rudé planetě období zvané noachiánské, které bylo příznivé pro vznik a udržení mikroskopického života. Nahradila ho tzv. hesperianská epocha vyznačující se chladem a suchem. Právě z časů této dramatické proměny pocházejí usazeniny bohaté na křemen a obsahující vázanou vodu, které američtí vědci identifikovali na základě měření sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Leží na úpatí sopečných kuželů uvnitř rozlehlé vulkanické kaldery Nili Patera v oblasti Syrtis Major a mohly vzniknout pouze v teplém prostředí obsahujícím vodu.
Záhady biblické archy úmluvy
"A tam budu přicházeti k tobě, z víka té schrány mezi dvěma anděly mluviti budu k tobě o všem, co chci říci synům Izraele, " říká Hospodin Mojžíšovi ve Starém zákoně (kniha Exodus) o posvátném předmětu zvaném archa úmluvy. Nebo také truhla Hospodinova, truhla svědectví či schrána smlouvy. Už to samo o sobě je divné: Bůh ze své podstaty všemohoucí k oslovení svých věrných potřebuje nějakou bednu? Avatar míří na nejhlubší místo oceánu
"Myslím si, že jakýkoliv výzkum, jakékoliv objevy zvyšují úroveň představivosti," řekl Cameron pro časopis Astrobiology Magazine. "Nejde jen o samotné výsledky těchto aktivit. Stejně důležité je, že to je způsob, jak angažovat lidi."
Nový blog o záhadách
Záhadám a mystériím se věnuje nový blog novinářky a publicistky Jitky Lenkové, který najdete na adrese http://zahadno.bloger.cz. Stránky jsou přehledně tématicky členěné a mají příjemně střídmou grafickou úpravu. Obsah bude aktualizován každé úterý, takže se milovníci tajemna mají na co těšit. Mystické spojení sexu, vody a koně
Yeti: opice, neandrtálec, nebo podvod?
"Mnoho zpráv o podivném tvorovi pochází z oblasti Hubei," tvrdí Wang Šankai, viceprezident čínské výzkumné organizace HWMRA, chystající se záhadu rozluštit. "Například roku 1983 místní list otiskl výpověď venkovana, který přenocoval v horách ve své lesní chýši. V noci prý vyrazila dveře chatrče divoká chlupatá žena s modrýma očima, přinutila ho k pohlavnímu styku a na několik minut vedle něj usnula. Pak zase odešla do lesa. Venkovanovi ale trvalo několik hodin, než se vzpamatoval a přivolal pomoc..." Záhady sloupských propastí
Roku 1669 sepsal doktor Johannes Hertod z Todtenfeldu dílo s názvem "Podzemní bič Moravy", v němž líčí i svou návštěvu ve Sloupských jeskyních, která pro něj zřejmě znamenala značně traumatizující zážitek. Jeho místní průvodci mu to nijak neusnadnili, protože mu při ní vyprávěli jednu strašidelnou historku za druhou. Grafen: stojíme na počátku revoluce
"Mohu předložit dokumenty, které ukáží, že Nobelova cena patří mě - a také to udělám," prohlásil Petrik na stránkách webového portálu politické strany Jednotné Rusko. Tajemství levitace
|
Pražský orloj je jedním z velkých turistických magnetů Prahy: starobylý stroj spjatý s vesmírem představuje nejen pozoruhodné umělecké dílo, ale prohlubuje také legendu města na Vltavě jako mystického centra tajných věd. I samotný vznik orloje je obestřen tajemstvím.
Za otce moderního počítače bývá označován britský matematik Charles Babbage. Nechybí ale ani názor, že myšlenky mu dodala žena. A ne ledajaká. Dceru básníka lorda Byrona, vzdělanou a pohlednou komtesu Adu Lovelace mnozí bez nadsázky ozna?ují za prvního programátora
K Vysoké Roudné (660 m. n m.) nedaleko Štemberka se váže pověst, nad kterou by se asi zaradoval i sám Erich von Däniken. Podle ní sem měli v dávných dobách z oblohy sestoupit záhadní Měsíční lidé, aby na Zemi přinesli své vědomosti a kulturu. 
Není to výročí zrovna kulaté, ale přesto se hodí si tu událost připomenout. 10. listopadu 1871 Henry Stanley nalezl ztraceného Davida Livingstona. Toho dne se v domorodé vesnici Ujiji poblíž jezera Tanganika ve východní Africe setkali dva bílí muži. "Doktor Livingstone, nemýlím-li se," řekl ten menší a druhý mu s lehkým úsměvem odpověděl: "Ano, to jsem já." Na první pohled nic výjimečného, tehdy ale zpráva o setkání vyvolala světovou senzaci. A jejich krátký dialog vstoupil do legend.
Americká kosmická sonda Deep Impact se ve vzdálenosti přibližně 23 milionů kilometr? od Zem? přiblížila ke kometě Hartley 2 a vyslala odtud její první zdařilé snímky. Je na nich vidět jádro komety ve tvaru burského ořechu, které je 1,5 kilometru dlouhé. Snímky také zřetelně ukazují, jak z něj na sluncem ozářené straně unikají plyny tvořící ohon komety.
Pro někoho posvátný předmět doprovázející starozákonné Židy, pro jiné výtvor mimozemské civilizace či Atlantidy, pro Stevena Spielberga dobrý námět na film o Indiana Jonesovi. To všechno je biblická archa úmluvy - ale čím byl tento záhadný objekt doopravdy?
Na fetišismu zdánlivě není nic magického, někteří odborníci ostatně soudí, že fetišisté jsme vlastně všichni: většina z nás jen má za fetiš osobu opačného pohlaví a přiměřeného věku. Významný psychiatr Vladimír Vondráček ve své knize "Fantastické a magické z hlediska psychiatrie", však popisuje případ, ze kterého trochu běhá mráz po zádech. Šlo o ženu z Prahy, pro níž byla sexuálním fetišem řeka Vltava. Ta ji přitahovala tak intenzívně, že se v ní koupala i v zim?, což v časech před vybudováním přehrad znamenalo každodenní prosekávání ledu.
Existenci nebo naopak neexistenci sněžného muže - yetiho - se vědci, cestovatelé a dobrodruzi snaží dokázat už desítky let. Zatím bezvýsledně, možná se ale blížíme k bodu obratu. Tentokrát se totiž problému chopili tradičně houževnatí Číňané.
Sloupsko-šošůvské jeskyně v Moravském krasu ročně navštíví tisíce turistů. Kromě divů podzemního světa se při tom setkají i s velkou historickou záhadou: vysoko nad temnými jícny propastí vedoucích do spodních pater systému kdosi v dávné minulosti do skal zabudoval podivné dřevěné trámy.
Letošní Nobelova cena za fyziku ještě nebyla stará ani den, když kolem ní vypukl první skandál. Zatímco její čerství nositelé Andrej Geim a Konstantin Novoselov si ve Velké Británii užívali první hodiny světové slávy, v Rusku se vynořil jakýsi Viktor Petrik, který tvrdí, že cena patří jemu. Výzkum grafenu, za který byla udělena, prý je jeho práce a zabýval se jí dávno před Geimem a Novoselovem. K jeho smůle se mu o tom ale nepovedlo nic publikovat, protože ruská akademie věd jeho články údajně odmítla. Teď nařkl čerstvé laureáty z plagiátorství.
Ježíš Kristus uměl chodit po vodě, tibetští mniši se zase dokáží vznést v sedě, nebo vycvičit běžce, kteří obrovskými skoky překonávají nelehký himálajský terén. Levitační kousky indických fakirů znepokojovaly britské koloniální úředníky. Vždyť, kdo by nechtěl létat jen tak - bez balonů, křídel a motorů!