České dějiny jsou plné nejrůznějších bojů a válek, které často rozhodujícím způsobem určovaly naše dějiny - nejednou šlo o křižovatky, na nichž vojáci a jejich velitelé vlastní krví vybírali cestu k naší současnosti. Úspěchy či nezdary v bitvách přitom nezávisely jen na síle vojska a kvalitě výzbroje, ale z velké části na schopnostech našich vojevůdců, na jejich taktikách a rozhodnutích, která často museli udělat ve zlomku vteřiny. Seznamte se s životy českých vojenských velitelů a s jejich vítězstvími i prohrami od nejranějších dějin až po druhou světovou válku. Zajímavou knihu, kterou ocení nejen milovníci historie a vojenství,  napsala známá publicistka Jitka Lenková společně s Václavem Pavlíkem. Vydalo ji nakladatelství Alpress.

Číst dál: Největší vojevůdci v české historii Přidat komentář

Zdaleka ne všechny velké záhady minulosti se nacházejí někde na druhém konci sv?ta. Jedna z největších je u nás na Moravě: už bezmála půldruhého století se archeologové přou, za jakých okolností se do jeskyně Býčí skála dostaly desítky lidských koster i poklady, které byly spolu s nimi objeveny.

 Celé generace obyvatel Moravského krasu si vyprávěly pověst o tom, jak sem z daleka přišel velký pr?vod cizího lidu, který vstoupil do jeskyně Býčí skála a již nikdy nevyšel zpět na světlo. A také o půlnočních rejích kostlivců nebo dávném uctívání býčí modly. Pověsti se nakonec potvrdily nečekaně děsivým způsobem.

Středu jsem na Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2010 zasvětil mimozemšťanům, protože dva z mnoha seminářů toho dne byly věnované právě této atraktivní problematice. Nešlo si to nechat ujít – byly tu i takové legendy jako Seth Shostak nebo Paul Davies. Následující článek pro Hospodářky jsem o tom psal pár minut před uzávěrkou, takže je to na něm možná vidět, pro první informaci ale snad stačí. Později se k tématu snad vrátím podrobněji a přidám i pár fotek z jednotlivých prezentací.

První den Mezinárodního astronautického kongresu v Praze se nesl především ve znamení oficialit. Slavnostní zahájení, proslov pražského primátora, folklorní soubor a podobné kosmické radovánky jsem si nechal bez výčitek svědomí ujít, plenární zasedání s šéfy kosmických agentur už ale ne. Žádné velké překvapení tam nezaznělo, několik zajímavostí však ano - vrátím se k nim podrobněji v zítřejším článku. Odpoledne byla také tiskovka na stánku Evropské kosmické agentury (ESA), kde ale její ředitel v podstatě zopakoval mnohé z toho, co řekl už na plenárním zasedání (viz dál).  

Praha se konečně dočkala a po více než 30 letech se zde bude opět konat Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který uvítá na 2000 špičkových vědců z celého světa a celkově se očekává více než 3000 návštěvníků. Kongres bude probíhat ve dnech 27. září až 1. října 2010 v Kongresovém centru Praha. V pátek 1. října se doprovodná výstava otevře široké veřejnosti zdarma. Kongresu se zúčastní také vrcholní představitelé národních a mezinárodních kosmických agentur NASA, ESA, CNSA, JAXA nebo ROSKOSMOS.  

Harry Mulisch je jeden z nejvýznamnějších poválečných spisovatelů Holandska, ostatně s jeho původem ani nejde spisovatelem nebýt. Mulischův rakouský otec si vzal nizozemskou Židovku, a aby rodinu zachránil před transporty, kolaboroval s nacisty. Už tento zamotaný (a přitom pro Evropu symptomatický) příběh je silná látka. Nepřekvapí, že její ozvěny lze vysledovat i v Mulischově nejznámějším díle Objevení nebe.

Výroba elektřiny z větru a slunce donedávna ještě perspektivní, nabrala v České republice zvláštní obrat. Hyzdí krajinu (zatímco komíny, chladící věže a stožáry vysokého napětí nikoliv), způsobuje nestabilitu rozvodné sítě (přestože řešení tohoto problému v jiných zemích znají), zdejší legislativa je taková, aby se na solární elektřině nemravně obohatily vybrané skupiny "těch, co spolu mluví" (což je bohužel pravda, zato ovšem vítr ani slunce nemohou). Podivné kampani teď dodal korunu jistý webový portál s vysokou návštěvností, podle kterého fotovoltaické panely způsobují požáry tím, že je žháři úmyslně zapalují. A hasiči je odmítají hasit, protože jsou zabíjeni jejich vysokým napětím. Už chybí jen tvrzení, že panel na střeše způsobuje impotenci - a celé to nějak připomíná středověká obvinění nepohodlných osob z uřknutí a uhranutí. Ponechme stranou známé latinské přísloví "Komu ku prospěchu" a podívejme se raději za hranice. Ve všech vyspělých zemích výzkum i uplatnění fotovoltaiky a větru pokračují - jen my se radostně vracíme do časů bolševika, který z této země dělal jednu velkou špinavou fabriku. Tvrzení zelených, že pouze alternativní zdroje vše vyřeší, je demagogie - jenže to, co se teď děje kolem jejich diskreditace, je demagogie ještě větší a nebezpečnější.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny (mimochodem, ten titulek neprošel)

Pod vlivem obrozenců se z období baroka v českých zemích stala doba Temna - i navzdory tomu, že tu tehdy vznikla řada pozoruhodných staveb a uměleckých děl. Jedním z nejvýraznějších symbolů této doby se zjednodušeně a poněkud nezaslouženě stal zlopověstný páter Koniáš.  Známe ho především z Jiráskova románu Temno, kde jej romanopisec vylíčil v nejčernějších barvách. Jaký ale byl doopravdy?

Mám doma takovou zvláštní v?c: po?íta?, který není p?ipojený k internetu, protože má sloužit jen na práci a na bezpe?né ukládání dat. Od jisté doby jsem totiž zanev?el na antivirové produkty, které sice po?ád vyžadují aktualizace, nez?ídka se však chovají stejn? jako viry a d?íve nebo pozd?ji vás názorn? p?esv?d?í o n??em, na co by m?l ?lov?k logicky p?ijít sám: totiž, že auto?i vir? jsou vždy o krok p?ed autory antivirových program?. S nep?ipojeným po?íta?em je ovšem t?eba mít zpo?átku trp?livost - po?ád by se n?kam p?ipojoval a když zjistí, že to nejde, hlasit? se toho dožaduje. Jaksi mimochodem p?i tom zjistíte, kdo všechno chce mít váš p?ístroj pod kontrolou, aniž by se vás na to ptal: výrobce opera?ního systému, výrobce tiskárny a skeneru, v?tšina výrobc? softwaru a ješt? pár dalších, které se mi nepoda?ilo identifikovat... Po?íta? to vzdal asi tak po m?síci, a pak najednou za?al p?edvád?t n?co, co už se jen tak nevidí: nastaruje okamžit? po zapnutí, d?lá jen to co po n?m chci a dodnes je p?itom rychlejší než v?tšina jeho mladších a nadupan?jších koleg?. Neruší hláškami o došlé pošt?, nesvádí k toulkám po webech, neotravuje p?ipomínkami co bych m?l aktualizovat. Nehroutí se sám od sebe, ale když ho vypnu, tak opravdu hned zhasne. Zkrátka neuv??itelné. Jen nevím, jestli ned?lám chybu, když o tom mluvím. Kdoví, jestli jednou nep?ijde doba, kdy ti, kdo stojí mimo Matrix, budou postaveni i mimo zákon.

Jan A. Novák

Létající talíře řízené malými šikmookými piloty, jejichž největší zálibou je unášet pozemšťany a provádět s nimi nepříjemné lékařské experimenty - to vše je už přibližně půl století neoddělitelnou součástí tzv. urban legends, tedy jakési mytologie moderního světa. Zajímavé je, že existují tisíce svědectví lidí, kteří tvrdí, že něco takového prožili a přitom jejich vyprávění jsou téměř identická. Někteří vědci opatrně připouštějí, že si možná nevymýšlejí, ale že jde o jejich subjektivní prožitek, který však má s realitou málo společného.