-
NOVÁKOVINY ZASE OŽÍVAJÍ
Na Novákoviny poslední dobou nebylo moc času, to se ale nyní mění a web znovu ožívá.
Zločin v Moravském krasu
"Vás všechny za kamarády živé a mrtvé vítám tu slavnostně a vroucně, neboť to co vidíte je vykoupeno těžkým strádáním duševním i tělesným..." Tato slova napsal jeskyňář, archeolog a zoolog Karel Absolon všem, kdo navštíví Moravský kras, projdou Punkevními jeskyněmi na dno propasti Macocha a v člunech plujících po hladině podzemní řeky Punkvy se zase vrátí na denní světlo. Nijak nepřeháněl: do nalezení a zpřístupnění jeskyní vedoucích z údolí zvaného Pustý žleb jeskyněmi až do Macochy vložil mezi lety 1909 až 1933 obrovské prostředky, mimořádné pracovní nasazení i velký kus svého života. Použil také do té doby nevídané metody. Při jeho odvážných expedicích do neznáma například snižovaly hladinu podzemní řeky systémy výkonných pump. Nechal také vyrazit štolu, s jejíž pomocí je dodnes možné regulovat hladinu Punkvy v podzemí. Jeho snaha o pokračování výzkumu však narazila na lidskou závist - úspěch se v našich zeměpisných šířkách neodpouští a vůbec nejlepší je mu preventivně zabránit... Číst dál: Zločin v Moravském krasu Přidat komentář
Na cestě k věčnosti
Bible, Iz 55.8-9 Při hledání mimozemských inteligencí které už možná jsou nezbadatelně přítomné v našem světě (a kosmických inteligencí vůbec) se chtě nechtě setkáme s tématem Boha. Samozřejmě nikoliv konkrétního Boha nějaké konkrétní víry, ale Boha jako principu, který stojí nad náboženskými konstrukcemi stvořenými lidmi. Případ Mendelova rukopisu
Gregor Mendel se za svého života jako vědec velkého uznání nedočkal i přesto, že odhalil mechanismus díky kterému funguje Darwinova evoluční teorie. Teď by mohl mít radost: o originál rukopisu jeho přednášky se přetahuje mnišský řád augustiniánů, vzdálení příbuzní a český stát. Právní aspekt sporu jistě nejlépe posoudí odborníci, tím spíše, že nepůjde o právníky české. Z lidského hlediska je ale pozoruhodný náhlý zájem českých poslanců o historický spis. Vztah Čechů k Mendelovi totiž dost je rozpačitý - a nejen v 50. letech, kdy se o něm nesmělo mluvit vůbec. Ještě i roku 2005 v anketě Největší Čech tento patrně druhý nejvýznamnější biolog všech dob zaujal 54. místo hluboko pod Karlem Gotem, Jaromírem Jágrem a Danielem Landou. A do současné ankety 7 divů Česka nebyl pro jistotu nominovaný vůbec, přestože tu nechybí třeba vynálezce mikrovlnné trouby.... Důvod je nevyslovený, ale zřejmý: německá národnost - a není to jen případ Mendela, ale i Freuda a mnoha dalších, kteří (ať už si to přiznáme nebo ne) spoluvytvářeli duchovní i fyzickou tvář této země. Dobrá, k historickým mindrákům vůči Němcům (i těm, kteří s nacismem neměli nic společného) mohou být nějaké důvody a jejich překonání asi ještě chvíli potrvá. Ovšem nárokovat si za těchto okolností dědictví po zapřeném rodákovi je tak trochu trapné. Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Sopky mění počasí, klima i dějiny
Strach z propršené dovolené u mnoha lidí vzbudila především meteoroložka Dagmar Honsová. Ta ve sdělovacích prostředcích už brzy po počátku erupce vystoupila s názorem, že množství sopečného materiálu vyvrženého do atmosféry stačí na to, aby léto bylo převážně chladné a deštivé - a zatím jí to spíš vychází. Přesto se jiní čeští vědci proti tomu ohradili: podle nich byl výbuch slabý a částečky sopečného materiálu nevystoupaly dost vysoko, aby mohly mít takový vliv. Shodně to v mnoha médiích tvrdili například klimatologové Jiří Svoboda a Jan Pretel i vulkanolog Václav Rapprich. Svetozar Nevole: Kolumbus v oceánu přeludů
![]() "Ozvaly se výk?iky vole a Nevole," prý bylo oblíbené úsloví psychiatra, kterého mnozí považovali za geniálního a jemuž p?esto nep?íznivé okolnosti nedovolily zanechat ve v?d? hlubší stopu. Svetozar Nevole byl po všech stránkách výjime?ný ?lov?k - extrémn? nadaný samorost, jehož mimo?ádná inteligence, široký rozhled a nepodajná povaha mu nedovolovaly splynout s šedým davem. "Kdyby se m? n?kdo zeptal, koho považuji za nejv?tší talent ve v?dách psychologicko-psychiatrických v ?eskoslovensku v posledních 50 letech, asi bych ?ekl Svetozar Nevole," napsal o n?m jeho kolega psychiatr Vladimír Vondrá?ek ve svých pam?tech. "Nezužitkoval však sv?j talent stoprocentn? a nakonec odešel ze sv?ta nepsychiatricky..." Jednou z nejhlubších stop, které Nevole v psychiatrii zanechal, byl výzkum ú?ink? drog, p?i n?mž provád?l experimenty sám na sob?. Pantofle Járy Cimrmana
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny
Smrt z oblohy
Psal se 17. květen 1906. Obyvatelé obce Kožakov u Českého Těšína se při mši v místním evangelickém kostele naposledy loučili s rolníkem Michalem Farnem. Venku se mezitím schylovalo k bouři a začal prudký liják. Do kostela se proto nahrnul celý pohřební průvod. Uvnitř nebylo hnutí a vzduch rychle houstl. Učitel Jan Siwy si uvědomil, že věž kostela stojícího na vyvýšeném místě nemá hromosvod a snažil se ostatní přimět k opuštění budovy. Ale už bylo pozdě. Volby a sudoku
Našel jsem tuhle ve schránce jakýsi leták s názvem Listy - nezávislé noviny sociální demokracie. Už to "nezávislé noviny sociální demokracie" je protimluv a vypovídá cosi o inteligenci autorů, nebo předpokládané cílové skupiny. Ale bylo tam sudoku, tak jsem ho zkusil vyluštit - než leták poletí do popelnice. Jenže ani to nešlo, protože tvůrce jaksi nepočítal s tím, že ve vzestupné řadě čísel od jedné do devíti je i čtyřka. A tihle lidé tu chtějí vládnout... Nejasná zpráva o jantarové komnatě
Jantarová komnata vznikla v Prusku v letech 1701 až 1709 podle návrhu Andrease Schlütera. Šlo o nástěnnou výzdobu vytvořenou z baltského jantaru a masivního zlacení. Král Friedrich I ji věnoval své ženě a umístil v paláci Charlottenburg. obr: Poslední chvíle lodi Wilhelm Gustloff, která možná vezla jantarovou komnatu Vltavíny, tajemné slzy nebe
Tak uvádí svůj článek o vltavínech populární záhadolog, publicista a cestovatel Ivan Mackerle jako jednu z možností vzniku vltavín?. Oficiální věda dává přednost mnohem krotšímu vysvětlení - které ale nepostrádá řadu otazníků. Zjevení Panny Marie v Turzovce
Další poznámka, která nesměla do novin
Ob jeden příspěvek níž tu je poznámka "Vědci umělý život nestvořili" o Craigu Venterovi a jeho mediální bublině kolem syntetického organismu. V krátké době za sebou už podruhé (viz přísp?vek "Internet, volby, dynamit - poznámka, která nesměla do novin") tu tak máte možnost číst něco. co neprošlo redakčním sítem Hospodářských novin - celý závěr mluvicí nelichotivě o napálených novinářích musel pryč. Inu, vrána vráně oči nevyklove. A nebo si to v redakci někdo vztáhl na sebe. Možná se blíží doba, kdy budu mít na Novákoviny mnohem víc času než dnes.
TUNGUZSKÝ METEORIT I PO 102 LETECH JE ZÁHADOU - 1. Předehra ke katastrofě
Píše se rok 1908. Dvacáté století teprve nedávno začalo a skoro všichni věří, že bude dobré. Svět prožívá už skoro půlstoletí bez velké války, zatímco těch pár posledních menších sledoval se zaujetím sportovního fanouška. Možnosti vědy se zdají být neomezené, technika triumfuje: spalovací motory, letadla, automobily, bezdrátový telegraf. A k tomu volební právo, odbory, parlamenty i osvícení monarchové. Jenže pod povrchem pracují síly, které této idyle vyměřily už jen pár roků. Ferdinanda d°Este provrtají projektily z revolveru Gavrilo Prinicipa 28. června 1916. Shodou okolností skoro na den přesně o šest let dřív se nad sibiřskou tajgou začne schylovat k události, která nemá v dosavadních dějinách lidstva obdoby. I v tomto případě se zdá, že cosi varuje dopředu - ale rozuměli jen nemnozí. Vědci umělý život nestvořili
Jan A. Novák psáno pro Hospodářské noviny
Povodně byly, jsou a budou
Kdo může za povodně
Skoro stejně snadné ale je uhodnout, že bude jen malý zájem na tom, aby byly pojmenované skutečné důvody - zvlášť když jsou k dispozici "důvody", které nikoho neurazí a ještě se na nich dá vydělat. Už předchozí povodně ostatně dobře ukázaly, jak to chodí.
Biolog s rukama od krve
Zlověstně vyhlížející černovlasý muž s pichlavým pohledem, Rasputin sovětské vědy, chorobně ambiciózní kariérista, člověk, který poslal do Gulagu nebo rovnou před popravčí četu zástupy vynikajících sovětských vědců - to všechno byl Denis Trofimovič Lysenko. Americká historička vědy Helena Sheenanová o této obskurní postavě sovětské vědy říká: "Lysenkismus nemůžeme brát jen jako příběh osobního prospěchářství v podmínkách politického teroru. Je to především problém vnášení politických a filosofických prvků do vědy. Skutečná věda je nezbytně nepolitická, neideologická a nefilosofická." Právě Lysenko by s ní ale nesouhlasil. Roku 1935 z tribuny druhého všesvazového sjezdu družstevních rolníků prohlásil: "Třídní nepřítel je vždy nepřítel, ať už je to ve vědě, nebo kdekoliv jinde." A přítomný Stalin prý přitakal: "Bravo, soudruhu Lysenko, bravo!" X-37: Malý velký raketoplán
Jaká je ale skute?nost? VELKÁ TLAMA (povídka)
Toho rána odcházejícího léta šel k jezeru jako už tolikrát před tím. Přitahoval ho podivný vodní vesmír začínající v tak bezprostřední blízkosti sluncem prosvětleného a důvěrně známého světa, ve kterém byl doma. Tady byl ještě břeh, chatové osady, pláže a lidský křik... a najednou tenká blanka a pod ní věčné ticho, zelenavé příšeří a studení němí tvorové s velkýma chladně opalizujícíma očima... Lehl si na dřevěné molo přístaviště a zadíval se na svůj stín na hladině. Tehdy to uviděl. |