Novákoviny

    Některé teorie na první pohled vypadají šíleně - ale právě ty nejšílenější se často ukáží být správné. Mezi tyto případy patří i hypotéza tvrdící, že kontinenty plavou na oceánském dně jako kry na vodě. Její autor Alfred Lothar Wegener se uznání nedožil. 

    "Wegenerova teorie je naprostá pohádka. Je t?eba ji ignorovat, aby nem?la špatný vliv na studenty," napsal ješt? roku 1944 americký geolog Bailey Willis. To už byl Wegener 14 let po smrti, jeho p?evratná hypotéza si ale m?la na definitivní uznání ješt? další léta ?ekat.

    "Dnes s myšlenkou posunu kontinent? nemáme žádné problémy, je to základ, o který se opírá celá v?da o Zemi," ?íká popularizátor v?dy Hal Hellman, autor knihy Velké spory na poli v?dy. "Když ji však Wegener vyslovil, byla reakce nejen negativní, ale také natolik intenzivní, že mnozí by v podobné situaci váhali ze strachu o své kariéry. P?t desetiletí byli její nepo?etní zastánci odmítáni."

Nic nového pod sluncem: technologie se vyvíjejí stále p?ekotn?ji. P?esto ale nikoho moc nevzrušuje skute?nost, že p?ibývá lidí, kte?í díky tomu nechápou sv?t, v n?mž žijí. Už zdaleka nejde jen o osoby ducha pon?kud mdlého, ani o seniory, které zlov?stn? nezadržitelný pokrok sesadil z role moudrých starc? do pozice nemotorných hlupák?. Jak je technika (ale i spole?nost) ?ím dál složit?jší, ocitá se v této situaci ?ím dál víc lidí. A p?ibývá i takových, kte?í si tu jako mravenec v hodinkách p?ipadají celý život. Dovedu si p?edstavit, že reakcí na takový pocit m?že být agrese - a p?inejmenším za ?ástí kriminality, terorismu a podobných destruk?ních jev? není ani tak chudoba a sociální podmínky, jako spíš instinkt typu "co nechápeš, to ni?".

Že to není a nikdy nebude váš p?ípad? Tím bych si nebyl tak jistý. Nelze vylou?it, že až stroje dostanou inteligenci a za?nou vylepšovat samy sebe, staneme se mravenci v hodinkách všichni.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodá?ské noviny

Cukr z rostlin možná vyřeší všechny problémy současných automobilů - od emisí až po závislost na ubývajících fosilních palivech. Vědci z Virginské unversity v americkém Blacksburgu pracují na metodě, jak levně vyrábět vodík pro palivové články z rostlinných cukrů a škrobů.

   Giordano Bruno je asi nejznámější případ střetu učence s církevní mocí, který nedopadl dobře. Tragickým způsobem v něm zvítězily obě strany: Bruno získal nesmrtelnost a církev pochopila, že hořící hranice není ten nejlepší způsob, jak uzavřít vědeckou diskusi. 

Ať už budou bossové dopravních odborů vyhlašovat stávku ve čtvrtek nebo kdykoliv jindy, je to pozoruhodný jev: prodavač ve vyjedeném krámu stávkuje za možnost brát si housky zadarmo. Obecně není generální stávka v krajní situaci špatný nástroj - a tady by se důvody jistě našly. Nehorázné rozkrádání státu politiky, do nebe volající korupce, nefunkční justice, neomezená moc velkých společností, byrokracie znemožňující podnikání... jedním slovem Balkán (nebo banánová republika, máte-li rádi příměry z druhého konce světa). Ale stávkou za stravenky odborářští papaláši jen chtějí předvést, že disponují početným stádem ovcí, které legalizuje jejich koryta a moc. Ze stejného důvodů jí tleskají i bolševici, socani a podobní týpci. Jestli jim na to zaměstnanci z dopravy skočí, pak není proč si stěžovat na politiky: máme jen takové, jaké si zasloužíme.

   Novou generaci meteorologických satelitů představuje zařízení GOES-P, které má v pondělí odstartovat z floridského kosmodromu na Cape Canaveral. Jde o vrchol současné kosmické techniky pro sledování počasí a s ním souvisejících jev?. Meteorologické satelity vybavené dokonalejšími přístroji a senzory s vysokým rozlišením by časem mimo jiné mohly omezit i taková překvapení, jako byly třeba nedávné povodně na Madeiře.

    Nedávný let raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) byl jednou z posledních pilotovaných misí americké astronautiky. Ta úplně poslední se nejspíš uskuteční někdy na přelomu letošního a příštího roku - a co bude dál, zatím nikdo přesně neví. Když nedávno americký prezident Barack Obama zrušil program vývoje a letů kosmické lodi Orion, k jejímž cílům kromě ISS měl patřit také Měsíc i Mars, bylo už do vývoje vloženo 9 miliard dolarů. Další 2,5 miliardy pak bude stát ukončení vývoje.

    Obama ale tvrdí, že soukromé firmy zvládnou cesty lidí na oběžnou dráhu levněji a lépe. Jaká je skutečnost?

    Britská vláda nedávno zveřejnila další část archivů týkajících se UFO, což navzdory obecnému přesvědčení neznamená létající talíře řízené malými zelenými mužíky, ale prostě jen neznámé předměty na obloze. Z mnoha tisíců odtajněných hlášení si pak agentury pro své zprávy vybraly několik, které už na první pohled podali nepříčetní magoři, zbylé prý byly špatně rozpoznané meteory, letadla, planeta Venuše a jiné běžné jevy. Stejně před časem dopadlo zveřejnění archivů amerických a francouzských. Proč tedy vlády tyto záznamy drží pod zámkem i desítky let?

    Jednou z odpovědí může být případ, který se odehrál na americkém Středozápadě koncem 80. let. Tehdy tamní farmáři začali nápadně často ohlašovat spatření UFO - a samozřejmě byli vzápětí patřičně zesměšněni. Teprve mnohem později vyšlo najevo, že letecké firmy tu zkoušely bezpilotní létající prostředek Cypher, který vypadá tak trochu jako pneumatika.

    Jinými slovy: ne každý, kdo vidí létající talíř, je blázen, nebo hlupák. A zdaleka ne všechno, co vypadá jako létající stroj neznámé konstrukce, je meteor, obyčejné letadlo nebo planeta Venuše. Nelze dokonce vyloučit, že je to létající stroj neznámé konstrukce.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

   Ve staroegyptském chrámu se údajně našly hieroglyfy zobrazující vrtulníky, ponorky, letadla a další moderní stroje. Že by tedy ve staré době opravdu existovaly technologie, které se svou vyspělostí mohly rovnat dnešním?´Fotografie s reliéfem oblet?la svět už před několika lety a dodnes je k vidění v mnoha záhadologických časopisech a knihách. Proč však k epochálnímu nálezu věda stále mlčí?

    Fotografie mají pocházet z posvátné staroegyptské lokality Abydos. Snímky vypadají velmi působivě: na kamenných zdech chrámu s typickými rysy egyptské architektury je vidět vytesaný hieroglyfický nápis s podivnými znaky, z nichž dva zřetelně připomínají letadlo, jeden vrtulník a jeden dokonce ponorku. Snímků existuje několik a většinou pocházejí od turistů, kteří lokalitu navštívili nezávisle na sobě. Zdá se tedy, že podivný nápis skutečně existuje.

   Je pravý, nebo jde o podvrh?

   Tohle není vtip, ale holá realita, přestože většina médií o této komické události jaksi opomněla informovat. Roku 2008 si skupina ekologistů pronajala obrovský ruský ledoborec Kapitan Chlebnikov, aby se mezi posledními zbytky tajícího arktického ledu rozloučila s polárními medvědy, které skleníkové plyny připravily o domov. Na palubě luxusní lodi dlouhé 123 metrů (samozřejmě poháněné fosilními palivy) s vyhřívaným bazénem, tělocvičnou a saunou, si během plavby pouštěli filmy o globálním oteplování a proslovy Al Gora. Radostně katastrofická nálada se však 29. května změnila v nefalšovanou paniku, když ledoborec uvízl v mimořádně silných krách. Ani motory o výkonu 24 tisíc koňských sil s tím nic neudělaly a klimatičtí alarmisté rázem vyprázdnili zásoby lodního baru. Loď se uvolnila teprve po několika dnech - víra většiny zúčastněných v globální oteplování přesto nedoznala trhlin. Zřejmě v duchu Evangelia sv. Jana, které říká: "Blažení ti, kdož neviděli a přesto uvěřili."

Mimochodem: za poslední století ještě nikdy nebyla populace ledních medvědů tak početná jako je dnes.

Chcete vědět víc? Čtěte následující článek "Globální oteplování je nebezpečný podvod"

Jan A. Novák

psáno pro Hospodá?ské noviny

   Pochybností o globálním oteplování způsobeném lidmi přibývá. Nejen další vydatná zima v průběhu několika posledních let, ale především série podvodů, které se provalily na klimatology navázané na OSN nutí k zamyšlení. Jsou miliardové částky do zmanipulovaného výzkumu, politických akcí a "prevenci" klimatických změn záchranou lidstva, fatálním omylem nebo obrovským podvodem?

Nejpodivnější objevy z marsovských fotografií jsem si nechal na konec této kapitoly, protože to, co na nich je, vypadá jako čistá sci-fi. Tají se nad nimi dech: podivné černé útvary vyrážejí na jaře skrz led, tvoří jakési „keře“ o průměru několika desítek metrů a v létě zase mizí.

   Slavní rodáci, kteří vynikli v zahraničí, patří k zajímavým zvláštnostem místního vědeckého a technického folklóru: jsme hrdí nejen na Komenského, ale také na amerického zakladatele radioastronomie Karla Janskeho, na Josefa Ressela, který pracoval v Terstu, na objevitele slavné komety Luboše Kohoutka, který emigroval v roce 1970, a mnoho dalších. Zvláštní podkategorii pak tvoří "slavní Češi", kteří byli Němci nebo německy mluvící Židé, od Rabbiho Loeva, přes Gregora Mendela a Sigmunda Freuda až po leteckého konstruktéra Hugo Ettricha nebo fyzika Ernesta Macha. V rámci spravedlnosti ale budiž konstatováno, že v tom nejedeme sami: Srbové se s Chorvaty přou o to, komu patří Nikola Tesla, který vynikl ve Spojených státech, kde také měl občanství...

   Není nic divného na tom, že malé země nedávají velkým lidem prostor k rozletu - a středoevropský prostor se k tomu nějak obzvlášť nehodí. Určitě je i dobře, že slavné rodáky připomínáme a necháváme se jimi inspirovat. Ještě lepší by ale bylo, kdybychom jim už za jejich života poskytli takové podmínky, aby mohli vyniknout tady. Právě proto by se nemělo zapomínat, že tito géniové nám nepatří: v první řadě náleží všem těm, kdo jim rozumí (chtělo by se říci celému lidstvu, kdyby to neznělo tak obehraně), v druhé sami sobě, ve třetí národu, který jim poskytl podmínky k práci. Co je to ale za zásluhu - být zemí, z níž musel velký člověk odejít?

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

Zemětřesení na Haiti spustilo velkolepý ohňostroj dobročinnosti: celebrity se zcela mimořádně zviditelňují jinak než skandály, bývalí politikové znovu řeční k novinářům, příspěvky upisují lidé, kterým se ještě nedávno zdálo moc i 30 Kč pro svého vlastního lékaře a operátoři se pakují na dárcovských SMS. Bože, jak jsme dobří! Škoda, že pro mrtvé v Port-au-Prince trochu pozdě. A přitom mnozí (možná většina z nich) mohli žít, kdyby tamní vláda vyslechla varování vědců a místo kasírování úplatků a potírání politických konkurentů se věnovala krizovým scénářům, když už ne prevenci. Stát ležící v nebezpečné oblasti a přitom bez jediného geofyzika je bizarní zjev, přesto by stačilo, kdyby bylo aspoň zajištěno bezpečí pro práci odborníků ze zahraničí (když už tamním představitelům za boj proti masové kriminalitě nestojí vlastní občané). Pravda, tak osvícení politikové na Haiti ani v mnoha jiných zemích nejsou, což nám ale zase dává šanci pojmout pomoc postiženým jako velkolepou lidovou veselici. Nebo, umíte si snad představit davový koncert, jehož výtěžek by šel na na něco tak nudného a mediálně nevděčného jako je vzdělání geologa haitského původu, nebo sledování jakéhosi tektonického zlomu? Já ne, přestože by to bylo účinnější než pomoc dodatečná. Jenže zvrácená dobročinnost potřebuje akci. Bez katastrof, hromad mrtvých a trpících dětí není správná šou.