Novákoviny

    V Arthurovi Clarkovi a Stanislavu Lemovi během tohoto desetiletí zřejmě odešli poslední  klasikové zlaté éry literatury nazývané dříve vědeckotechnická, dnes sci-fi. Na první pohled to může vypadat, že skončila jedna velká éra a svět fantazie se definitivně ubírá od kapitána Nema k Harrymu Potterovi. Ale zdání klame. 

    Nemovité vlastnictví je v časech ekonomické krize dobrá věc - jenže, co když krize vyústí ve znárodňování a podobné nepříjemnosti? Nic snazšího: pořiďte si majetek tam, kam ruce rudých, hnědých, zelených i jiných revolucionářů zatím nedosáhnou. Ano, je tu řeč o Měsíci a dalších kosmických tělesech. Konkrétně o podniku, který si říká Lunární ambasáda a živí se prodejem nemovitostí po celé Sluneční soustavě... 

    K téhle knize jsem se dostal trochu se zpožděním - tím víc ale nechápu, proč loni nedostala nějakou z těch cen, které u nás kulturní  instituce knihám tak rády udělují. Skvělý text známého geologa, spisovatele a moudrého člověka Václava Cílka, neméně skvělé fotografie dalších autorů, grafická úprava, o jaké se většině nakladatelů může jen zdát a cédéčko navrch - co víc si může přát čtenář, který má rád přírodu, historii, podzemí, tajemno a krásné knihy. Tohle opravdu stojí za to:

Cílek, V., Korba, M., Majer, M.: Podzemní Praha, Eminem, Praha 2008, 320 s.

Že jsem zapomněl na bibliografický údaj o počtu fotografií? Ano, ovšem: jsou jich tam mraky - a jakých! 

Kdo má rád tajemství a záhady, tomu může přijít vhod web www.zahadno.mysteria.cz. Průběžně aktualizovaný přehled novinek, akcí i článků provozovaný novinářkou a spisovatelkou Jitkou Lenkovou je zajímavým průvodcem po světě mysterií všeho druhu.

   P?erostlé ješt?rky, hloupá pomalá stvo?ení se studenou krví a šupinatou k?ží - to byla ješt? nedávno p?evládající p?edstava o dinosaurech. Dnes už víme, že to není pravda: mnozí byli hbití, inteligentní, pe?ovali o mlá?ata. P?inejmenším n?kte?í m?li teplou krev a pokrývalo je pe?í, možná dokonce pestrobarevné. Nevyhynuli po celoplanetární katastrof?, protože dnešní ptáci jsou jejich p?ímými potomky. Ale ani to není všem p?ekvapením z druhohorního sv?ta konec. Zpráv nazna?ujících, že tehdy bylo ledacos jinak, p?ibývá tém?? každým dnem.

   Mohlo by to znamenat začátek nové etapy americké astronautiky: ve středu 28. října provedla kosmická agentura NASA úspěšný test raketového nosiče Ares I. Jeho úkolem v budoucnosti není nic menšího než vynášet do vesmíru kosmickou loď Orion, součást stavebnicového systému Constellation. Ten je určený nejen pro lety do blízkého okolí Země (především na Mezinárodní kosmickou stanici), ale hlavně k Měsíci a Marsu.

    Často se uvádí, že legenda o Atlantidě vznikla na základě jediného zdroje, přesněji dvou prací jediného autora: Platonových dialogů Timaios a Kritias. I to často vede ke zpochybňování existence této pevniny a vyspělé civilizace, která na ní kvetla. Není to ale tak docela pravda. Antických pramenů mluvících o Atlantidě je víc - a jeden leží téměř nepovšimnut každému vzdělanému člověku přímo na očích. Je jím Homérova Odysea. 

 Rozpohyboval Zemi a zastavil Slunce - to se říká o velkém renesančním učenci Mikuláši Koperníkovi. Jenže to není tak docela pravda, stejně jako mnoho dalších tvrzení o něm. Koperník nebyl první, kdo s teorií přišel, jeho hypotéza neodpovídala skutečnosti, neměl problémy s církví kvůli vědě, ale kvůli "hříšnému" vztahu s hospodyní a nebyl ani Polák v dnešním slova smyslu. 

   Hledání mimozemského života patří asi k jednomu z největších cílů současné vědy. Potíž je v tom, že vědci pořád ještě přesně nevědí, co vlastně mají hledat. Zatím známe jen jeden možný vzor života: ten náš. Co když ale jinde ve vesmíru je založen na úplně odlišných principech? Nejčastěji se vyskytují názory, že takový model by mohl vypadat třeba tak, že by se uhlík v organických molekulách nahradil křemíkem.