-
NOVÁKOVINY ZASE OŽÍVAJÍ
Na Novákoviny poslední dobou nebylo moc času, to se ale nyní mění a web znovu ožívá.
Koperník Slunce nezastavil
Rozpohyboval Zemi a zastavil Slunce - to se říká o velkém renesančním učenci Mikuláši Koperníkovi. Jenže to není tak docela pravda, stejně jako mnoho dalších tvrzení o něm. Koperník nebyl první, kdo s teorií přišel, jeho hypotéza neodpovídala skutečnosti, neměl problémy s církví kvůli vědě, ale kvůli "hříšnému" vztahu s hospodyní a nebyl ani Polák v dnešním slova smyslu.
Číst dál: Koperník Slunce nezastavil Přidat komentář
Mimozemšťané z křemíku - třeba na Titanu
Hledání mimozemského života patří asi k jednomu z největších cílů současné vědy. Potíž je v tom, že vědci pořád ještě přesně nevědí, co vlastně mají hledat. Zatím známe jen jeden možný vzor života: ten náš. Co když ale jinde ve vesmíru je založen na úplně odlišných principech? Nejčastěji se vyskytují názory, že takový model by mohl vypadat třeba tak, že by se uhlík v organických molekulách nahradil křemíkem.
Markýz z marmelády a plzeňské tituly
Na t?tinovém ostrov? Haiti se kdysi vzbou?ili ?erní otroci, vytvo?ili jakousi parodii na stát a nemajíce elit, d?lali si nové. V?dce se prohlásil císa?em a nejv?tší gaune?i mezi vzbou?enci si navzájem ud?lovali svérázné tituly, jako t?eba markýz z marmelády, vévoda ze šleha?ky a podobn?. I ?eská republika nemá elity, p?estože k tomuto stavu dosp?la jinak - od roku 1918 se z jejího života postupn? vytratila šlechta, Židé, N?mci, podnikatelé, intelektuálové a nakonec za normalizace všichni, kdo jen trochu vy?nívali. Proto by snad ani nem?lo p?ekvapit, že ten zbytek po nabytí svobody za?al budovat parodii na stát - a dokonce si také ud?luje parodie na tituly, které zlikvidované elity ctily: v pivním m?st? Plze? (a kdoví jestli jen tam) se dá univerzitní vzd?lání koupit. Na rozdíl od haitských titul? ty zdejší aspo? zachovaly klasickou podobu, i když t?eba takový "doktor za vodou" (p?ed jménem p?sobivá zkratka DrzV.) by duším novodobých zbohatlík? jist? zn?l stejn? libozvu?n?, jako hladovým haitským otrok?m vysn?né pamlsky. P?esto jsou zprávy z Plzn? vlastn? lepší, než by se v dané situaci dalo ?ekat: aspo? se na to p?išlo. Te? je ovšem d?ležité co bude dál. Jestli koupené tituly p?estanou platit, viníci budou potrestáni a univerzitnímu vzd?lání se navrátí vážnost, pak se kolo d?jin pooto?ilo a snad zase zvolna za?neme nabírat kurs sm?rem vzh?ru. Jestli ne, pak Pámbu s námi. Psáno pro Hospodá?ské noviny, 18. 10. 2009
Divný kamarádi z Facebooku
Čím dál častěji mi přichází mail s oznámením, že někdo se mnou chce kamarádit. K získání nového kamaráda prý stačí málo; zaregistrovat se na Facebook. Děkuju, nechci - a zdaleka nejen proto, že kamarády mám a že si pod tímto pojmem představuji něco úplně jiného. Facebook je to, čemu se z ne moc pochopitelných důvodů říká sociální síť, ve skutečnosti jde o aplikaci, kde si lidé vyměňují myšlenky (nebo to, co za ně považují) a fotografie. Mnozí uživatelé sbírají facebookové kontakty jak jiní známky, a tak se snadno stane, že se touto cestou "skamarádíte" s lidmi, jimž byste se v reálném životě asi velkým obloukem vyhnuli. Ale nejen s lidmi, nejspíš i s celými organizacemi. Před bezpečnostními problémy Facebooku dlouho varují orgány Evropské unie, zatímco vřelé sympatie k němu naopak chovají ruští podnikatelé. Dokonce tak vřelé, že se tato síť po okraj napěchovaná soukromím přibližně dvou stovek milion? lidí zřejmě brzy stane majetkem ruské společnosti Digital Sky Technology. Není třeba být ani moc velkým paranoikem, aby se v souvislosti s jakoukoliv ruskou firmou podvědomím nemihla otázka: má blíž k Putinovi (tedy tajným službám) nebo k mafii? No, z hlediska uživatele takto potrefené „sociální sítě“ je to vlastně jedno… . Psáno pro Hospodářské noviny, říjen 2009 USO - tajemné stíny oceánu
Co je to UFO, ví asi každý - létající talí?e se nepřestaly objevovat ani ve třetím tisíciletí. Méně častá je zkratka USO (Unidentified Submerged Objects - Neidentifikované ponořené objekty). Jde o záhadná tělesa objevující se v moři, které ovšem zjevně nepatří žádné známé mocnosti. Mimo jiné i proto, že byly pozorovány už v době, kdy velké podmořské lodi správně ani neměly existovat. Noční fotografie s tajemstvím
Na fotografii je asi nejlepší to, že dokáže zachytit věci, které jinak neuvidíte. Zkoušel jsem nedávno fotografovat hvězdnou oblohu při dlouhých expozicích, což samo o sobě je docela zážitek, protože musíte pryč od světel lidských stavení a nemůžete si při tom svítit, aby to snímek neznehodnotilo. Jeden by neřek´, co všechno se takhle kolem půlnoci ze tmy ozývá... Ještě zábavnější pak je snímky prohlížet. Nejenže při dlouhých expozicích zjistíte, že hvězdy jsou barevné a že Mléčná dráha je vidět i když ji nevidíte, ale při troše štěstí můžete najít i padající meteor. Na jiných záběrech pak můžete sledovat i přelety letadel. Skoro se divím ufologům, že místo četby pochybné literatury si s touhle metodou trochu nepohrají. A ještě údaje o snímku: foceno 27. 8. 2009, exp.: 22:30-23:45, cl. 8, ISO 400, Nikon D200, Nikkor10,5mm Nesmrtelná sláva dinosaurů
Dinosauři jsou hrdiny hollywoodských trháků, oblíbené dětské hračky, magnety putovních výstav i náměty uměleckých děl - leckterá současná celebrita jim jejich slávu může jen závidět. Po celebritě ovšem už za pár let neštěkne ani pes, zatímco vládce druhohor jejich sláva přežila o úctyhodných 65 milionů let. Těžko říci, čím si to zasloužili, když neuměli zpívat, nechodili po rautech, neměli tučná konta a netropili skandály. Ještě zajímavější ale je otázka, jestli se stejné slávy dočká náš druh Homo sapiens. Zatím to na to moc nevypadá: dinosauři vydrželi na scéně evoluce více než 160 milionů let, celý rod Homo zatím jen několik málo milionů... Nobelovy ceny za chemii
Psáno pro Hospodářské noviny, 7. 10. 2009
Poslední ze tří Nobelových udělovaných přírodovědcům náleží chemii - i když v letošním roce je to tak trochu na hraně. Venkatraman Ramakrishnan, Thomas A. Steitz a Ada E. Yonathová si totiž rovným dílem rozdělí 10 milionů švédských korun za přínos pro výzkum struktury a fungování ribozomů, což jsou buněčné organely odpovědné za syntézu bílkovin. A to je oblast, která patří nejen biochemii, ale i biologii a do značné míry také medicíně. Nobelova cena za fyziku: zkrocení světla
Psáno pro Hospodářské noviny, 6. 10. 2009: Získat Nobelovu cenu z oblasti přírodních věd se podaří málokomu - získat ji v roce 2009 celou, je zřejmě nemožné. Po medicíně se to opět potvrdilo při včerejším vyhlašování laureátů za fyziku: polovinu dostal Charles K. Kao za poznatky týkající se přenosu světla optickými vlákny, o zbývající dvě čtvrtiny se podělí Willard S. Boyle a George E. Smith za objevy související s optickými zobrazovacími čipy CCD. Navzdory většině tipů tedy nejprestižnější cena nemíří do oblasti teoretické fyziky a kosmologie, ale tam kde je dnes fyzika nejvíc na očích: do oborů souvisejících s telekomunikacemi a digitálním obrazem. Nobelovy ceny za medicínu 2009
Pro Hospodá?ské noviny, psáno 5. 10. 2009: Ud?lování Nobelových cen a tradi?n? za?íná kombinací medicína - fyziologie. Letos výbor p?i Karolinska institut poctu rozd?lil mezi Elizabeth H. Blackburnovou, Carol W. Greiderovou a Jacka W. Szostacka. Ocen?ná práce se týkala významu struktur zvaných telomery a enzymu teloméráza v procesu ochrany genetické informace v chromozomech p?i d?lení bun?k. Má to zásadní význam pro studium stárnutí organismu a pro odhalování mechanism? zhoubného bujení. „Objevy p?isp?ly k lepšímu porozum?ní chování bu?ky, mechanism? vzniku n?kterých nemocí a pomohou p?i vývoji nových lé?ebných postup?,“ zd?vodnil nobelovský výbor své rozhodnutí. Spor o původ nejlepšího přítele člověka
Psi se stali neodd?litelnou sou?ástí lidských d?jin: vyplouvali s námo?níky na objevitelské výpravy, pomáhali osidlovat Aljašku a objevovat póly, razili lidem cestu do vesmíru - p?edevším ale zp?íjem?ují každodenní život. Kdy, kde, jak a pro? se k ?lov?ku p?idali, však stále není p?íliš jasné. Nejnov?jší hypotéza tvrdí, že se tak stalo ve východní Asii - a ze strany psa to z?ejm? nebylo dobrovolné, protože sloužil jako potrava. Made in China tak nejspíš nejsou jen výrobky na asijských tržištích a nekvalitní elektronika. Alespo? podle švédského biologa Petera Savolainena z Královského technologického institutu ve Stockholmu. Česká zemětřesení - malá, ale záhadná
Těžký hřích praotce Čecha, který svůj kmen zavedl do krajiny bez moře, vyvažuje snad jen jediná polehčující okolnost: nejsou tu ani zemětřesení a sopky. Nedávné otřesy na Chebsku ale ukazují, že i v tomto bodě by svou volbu možná obhajoval s určitými problémy. Někteří vědci navíc připouštějí, že by tu mohla vzniknout i aktivní sopka. Do světa ticha ve žluté ponorce
Vžít se do role kapitána Nema nebo některého ze slavných ponorkových es druhé světové války dnes může každý - tedy alespoň pokud je zrovna na Kanárských ostrovech a v peněžence má navíc asi tak 50 eur. Právě tolik totiž stojí výlet pod hladinu ve žluté ponorce společnosti Submarine Safaris, která provozuje své podmořské čluny na ostrovech Tenerife a Lanzarote. Na Marsu teče voda i dnes
Zavodňovací kanály a vyspělí Marťané - to byla představa Marsu ještě před sto lety. Pak sondy pořídily fotografie, z nichž se zdálo, že už miliardy let je to mrtvá, bezvodá a mrazivá pustina. Nyní přibývá důkazů, že přinejmenším občas teče po povrchu Rudé planety voda. A že pod povrchem by mohl být i život. Tipy: Arkadij a Boris Strugačtí: Obydlený ostrov
Arkadij a Boris Strugačtí: Obydlený ostrov. Přel. Libor Dvořák. Obálka Marek Hlavatý. Praha, Triton 2009. 403 s. 338 Kč.
Obydlený ostrov má dramatický děj s rychlým střídáním obrazů, přesto nepochybně není jen dobrodružství: chce být i poselstvím. K metodě autorů ale patří i to, že nad ním zůstává viset řada otazníků... Za tajemstvím Obřího hradu
Keltové představují v mnoha ohledech záhadu už sami o sobě - tím spíš, že se stali módou, v níž už je někdy těžko rozlišit fakta od romantických smyšlenek. Zcela nepochybně ale vzbuzuje otázky jejich monumentální dílo zvané dnes Obří hrad. Pokud ovšem jsou staviteli opravdu Keltové, protože v souvislosti s tímto podivným objektem vlastně není jisté skoro vůbec nic. Umění nedýchat
Vydržet hodinu pod vodou není problém - ovšem pouze v případě, že máte kvalitní potápěčský přístroj a další drahé zařízení. O speciálním výcviku ani nemluvě. Představa, že byste si udělali hodinový výlet do světa ticha jen tak, bez ničeho, vypadá jako čirá utopie. Vědci však jsou na stopě objevů, které možná k uskutečnění této vize směřují. Televizní karty: více než jen televize
Digitalizace televizního vysílání se pomalu dostává do obrátek a problém, jak nový signál přijímat musí řešit čím dál víc diváků. Velmi zajímavou možnost nabízejí počítačové TV karty - dokonce bych řekl, že jde o možnost nejzajímavější. Přesto zatím zůstává spíš stranou pozornosti širší divácké veřejnosti. Reklama na způsob Velkého bratra
Jmenuje se to Interest Based Advertising (IBA) a vzbuzuje to emoce: Google spouští reklamu, která bude p?esn? cílená podle toho, které stránky na webu navšt?vujete. Není sice první, kdo se o n?co takového snaží, v jeho podání ale z toho jde nejvíc strach. Díky svému dominantnímu postavení totiž o uživatelích m?že v?d?t hodn? - a IBA je jen jednou z možností, jak to jde použít. |