-
NOVÁ KNIHA: TEMPLÁŘI, ZEDNÁŘI A DALŠÍ TAJNÉ SPOLEČNOSTI
Na knižní trh právě přichází kniha Templáři, zednáři a další tajné společnosti v Čechách a ve světě, kterou vydalo nakladatelství Alpress
Začarované ostrovy a mediální lži
Tak se nám u Bangladéše zase potopil ostrov - a opět to prý má na svědomí stoupání mořské hladiny v důsledku globálního oteplování. Naposledy to tvrdily zprávy světových agentur z 24. března o ostrově South Talpatti, který prý původně vyčníval nad vodu celé dva metry. Totéž se ale o dalších ostrovech této oblasti dovídáme z médií dlouhou řadu let, takže hladina světového oceánu musela za tu dobu stoupnout snad o desítky metrů. Jak je tedy možné, že Holandsko není pod vodou, nad troskami Benátek se neprohánějí ryby a Manhattan si zachovává svůj původní tvar? Vysvětlení je jednoduché: navzdory tvrzení takzvaných klimatologů nestoupla hladina ani o centimetr. Talpatti a další zmizelé kusy země ležely v deltě Gangy, kde mohutná řeka svými nánosy ostrovy pravidelně vytváří a zase ničí. Dobrá, jednou se mohli novináři splést, většina z nich ostatně nemá vzdělání, které by zahrnovalo přírodní vědy. Jenže první články o tom, jak stoupání hladiny způsobené oteplováním u Bangladéše potápí ostrovy, se objevily už před čtvrt stoletím - a bylo tedy dost času zanedbané vzdělání doplnit. Takže ne hloupost, ale úmysl. "Nejsou zločiny, za který by se mělo střílet, pouze za lež, co se pravdě podobá...", zpíval kdysi Jaroslav Hutka.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny/Moje HN Přidat komentář
Odhalené tajemství křišťálových lebek
Otomar Novák: Život zasvěcený pravěku
Joachim Barrande je u nás po zásluze známý, přestože se proslavil v oboru tak zdánlivě nepraktickém, jako je paleontologie, tedy studium pravěkého života. I díky němu jsou u nás dávno vyhynulí trilobiti mnohem populárnější než leckteří současní tvorové. Po Barrandovi se jmenuje část Prahy, významný vltavský most a celé geologické souvrství. Jeho přímého žáka Otomara Pravoslava Nováka ale kromě odborníků nezná skoro nikdo. A přitom právě jeho si Barrande vyvolil jako korunního prince: měl se stát dědicem vědeckého odkazu francouzského paleontologa a pokračovatelem jeho díla. Předčasná Novákova smrt sice rozhodla jinak, přesto po sobě tento badatel zanechal velký kus práce při zkoumání pravěku. Případ geneticky modifikovaných plodin
Geneticky modifikované plodiny (GMO) jedni zuřivě odmítají, protože do přírody nepatří zatímco jiní je stejně nadšeně vítají, protože vyřeší mnohé problémy zemědělství. N?kdy to ale vypadá, že ani zelení odpůrci, ani technokratičtí přívrženci nevědí o čem mluví. Neříkají totiž to hlavní: myšlenka byla dobrá, pak se ale něco zvrtlo špatným směrem. Na počátku se totiž slibovalo, že genetické manipulace dají rostlinám odolnost proti škůdcům a plevelům, takže zmizí metla pesticidů a herbicidů. Jaká je ale skutečnost? Byly vytvořeny rostliny odolné proti pesticidům, herbicidům atd. - aby bylo možné aplikovat větší dávky, což sice důkladněji hubí škůdce a plevele, ale hlavně umožňuje lepší kšeft. Že trpí příroda i lidé? Ale to je přece jedno, protože o ně vlastně tak moc ani nejde. Geneticky modifikovat plodiny tak, aby byly samy přímo odolné sice také jde, jenže všemocné agrochemické monopoly něco takového nepřipustí, protože pak by tu vůbec nemusely být. Podobně je to s mnoha novými technologiemi: když se vyvíjejí, je plno řečí o tom, jak vyřeší všechny dosavadní problémy. A když vejdou do praxe, máme o problém víc. Není to proto, že by inovace byly ze své podstaty špatné. Je to proto, že špatný je systém založený pouze na třech věcech: za prvé na zisku, za druhé na zisku a za třetí zase jen na zisku.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Adrenalinová výzva alternativních energií
Pravda je, že počáteční investice bývají velké a návratnost nejistá. Jenže ne všechny motivace musí být jen ekonomické, ostatně sponzoring sportovce, nebo dostihového koně také většinou nic nevynáší. Hrátky s alternativní energií navíc mohou být mnohem zábavnější a svým způsobem v dobrém slova smyslu adrenalinové - je to výzva pro všechny, kdo chtějí experimentovat, zkoušet nové věci, jít nevyšlapanými cestami. V Antarktidě už byl kdejaký zbohatlík, ale bydlení na slunce stále ještě představuje neznámý kontinent, kde je co objevovat a dobývat. A může z toho být i dobrý pocit, jak jsme udělali čáru přes rozpočet všem, kdo se nás pomocí energie snaží držet pod krkem.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Lunochod 2 nalezen!
Konec světa na deset technologických způsobů
![]() Cestovatelé z budoucnosti versus LHC
Roztomile hloupý nápad některé vědce rozčiluje - i přesto, že jeho autoři jej nějak nedomysleli. Moudří potomci přišli z budoucnosti, z čehož jaksi mimochodem vyplývá, že žádný konec světa nebude. A protože umí cestovat časem, zjevně nezanevřeli ani na vědu, ani na pokrok. Vlastně by to byla dobrá zpráva - bohužel to ale je jen další hloupá konspirační teorie.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodá?ské noviny Plovoucí kontinenty Alfreda Wegenera
"Wegenerova teorie je naprostá pohádka. Je t?eba ji ignorovat, aby nem?la špatný vliv na studenty," napsal ješt? roku 1944 americký geolog Bailey Willis. To už byl Wegener 14 let po smrti, jeho p?evratná hypotéza si ale m?la na definitivní uznání ješt? další léta ?ekat. "Dnes s myšlenkou posunu kontinent? nemáme žádné problémy, je to základ, o který se opírá celá v?da o Zemi," ?íká popularizátor v?dy Hal Hellman, autor knihy Velké spory na poli v?dy. "Když ji však Wegener vyslovil, byla reakce nejen negativní, ale také natolik intenzivní, že mnozí by v podobné situaci váhali ze strachu o své kariéry. P?t desetiletí byli její nepo?etní zastánci odmítáni."
Mravenci v hodinkách
Nic nového pod sluncem: technologie se vyvíjejí stále p?ekotn?ji. P?esto ale nikoho moc nevzrušuje skute?nost, že p?ibývá lidí, kte?í díky tomu nechápou sv?t, v n?mž žijí. Už zdaleka nejde jen o osoby ducha pon?kud mdlého, ani o seniory, které zlov?stn? nezadržitelný pokrok sesadil z role moudrých starc? do pozice nemotorných hlupák?. Jak je technika (ale i spole?nost) ?ím dál složit?jší, ocitá se v této situaci ?ím dál víc lidí. A p?ibývá i takových, kte?í si tu jako mravenec v hodinkách p?ipadají celý život. Dovedu si p?edstavit, že reakcí na takový pocit m?že být agrese - a p?inejmenším za ?ástí kriminality, terorismu a podobných destruk?ních jev? není ani tak chudoba a sociální podmínky, jako spíš instinkt typu "co nechápeš, to ni?". Že to není a nikdy nebude váš p?ípad? Tím bych si nebyl tak jistý. Nelze vylou?it, že až stroje dostanou inteligenci a za?nou vylepšovat samy sebe, staneme se mravenci v hodinkách všichni. Jan A. Novák Psáno pro Hospodá?ské noviny Cukr místo benzinu
Giordano Bruno: lidská pochodeň na Náměstí květů
Stávka? Proč ne - ale za něco jiného!
Ať už budou bossové dopravních odborů vyhlašovat stávku ve čtvrtek nebo kdykoliv jindy, je to pozoruhodný jev: prodavač ve vyjedeném krámu stávkuje za možnost brát si housky zadarmo. Obecně není generální stávka v krajní situaci špatný nástroj - a tady by se důvody jistě našly. Nehorázné rozkrádání státu politiky, do nebe volající korupce, nefunkční justice, neomezená moc velkých společností, byrokracie znemožňující podnikání... jedním slovem Balkán (nebo banánová republika, máte-li rádi příměry z druhého konce světa). Ale stávkou za stravenky odborářští papaláši jen chtějí předvést, že disponují početným stádem ovcí, které legalizuje jejich koryta a moc. Ze stejného důvodů jí tleskají i bolševici, socani a podobní týpci. Jestli jim na to zaměstnanci z dopravy skočí, pak není proč si stěžovat na politiky: máme jen takové, jaké si zasloužíme. Počasí pod kosmickým mikroskopem
Co přijde po raketoplánech?
![]() Obama ale tvrdí, že soukromé firmy zvládnou cesty lidí na oběžnou dráhu levněji a lépe. Jaká je skutečnost? AKTA X
Jednou z odpovědí může být případ, který se odehrál na americkém Středozápadě koncem 80. let. Tehdy tamní farmáři začali nápadně často ohlašovat spatření UFO - a samozřejmě byli vzápětí patřičně zesměšněni. Teprve mnohem později vyšlo najevo, že letecké firmy tu zkoušely bezpilotní létající prostředek Cypher, který vypadá tak trochu jako pneumatika. Jinými slovy: ne každý, kdo vidí létající talíř, je blázen, nebo hlupák. A zdaleka ne všechno, co vypadá jako létající stroj neznámé konstrukce, je meteor, obyčejné letadlo nebo planeta Venuše. Nelze dokonce vyloučit, že je to létající stroj neznámé konstrukce.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Případ faraonových vrtulníků
Fotografie mají pocházet z posvátné staroegyptské lokality Abydos. Snímky vypadají velmi působivě: na kamenných zdech chrámu s typickými rysy egyptské architektury je vidět vytesaný hieroglyfický nápis s podivnými znaky, z nichž dva zřetelně připomínají letadlo, jeden vrtulník a jeden dokonce ponorku. Snímků existuje několik a většinou pocházejí od turistů, kteří lokalitu navštívili nezávisle na sobě. Zdá se tedy, že podivný nápis skutečně existuje. Je pravý, nebo jde o podvrh? Blažení ti, kdož uvěřili
Mimochodem: za poslední století ještě nikdy nebyla populace ledních medvědů tak početná jako je dnes. Chcete vědět víc? Čtěte následující článek "Globální oteplování je nebezpečný podvod"
Jan A. Novák
psáno pro Hospodá?ské noviny |