Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nostradamus: mýty, lži a skutečnost

nostr1"Předpovědi astrologů a jasnovidců z celého světa se točí kolem 11. srpna 1999," napsaly krátce před tím Lidové noviny. "Podle proslulého středověkého jasnovidce Nostradama sestoupí z oblohy strašlivý král hrůzy a děsu. Někteří vizionáři hovoří o srážce s kosmickým tělesem. V roce 1997 americký jasnovidec Bob Nolan upozornil, že se z kosmu velkou rychlostí řítí temná hvězda. Oficiální informace NASA varují tento den před výkyvy počasí a nenadálými jevy..."

 

Na deník, které tehdy ještě byl všeobecně považován za seriózní, šlo o docela pozoruhodný blábol, nicméně jeden z našich sousedů na chatě pro jistotu opravdu zatloukl okenice - a zřejmě nebyl sám. Přes zatlučené okenice se přece žádný konec světa nedostane, to dá rozum.

Zatmění ale proběhlo naprosto standardně. Nic nenasvědčovalo tomu, že by začal úřadovat Strašlivý král hrůzy. Nostradamus se zase jednou netrefil. Nebo udělali chybu jeho vykladači?

Přesto mnozí věří, že ve spisech tohoto asi nejslavnějšího věštce existuje přesný popis věcí příštích na několik tisíc let dopředu. Jde prý jen o to, umět je správně číst. Přesný návod ale bohužel není k dispozici.

 

Léčitel proti moru

Muž známý dnes jako Nostradamus se narodil 14. prosince 1503 ve francouzské obci Saint-Remy (Provence). Jeho otec se původně jmenoval Jaume Gassonet a byl obchodník s obilím, matka Renée Gassonetová. Byli Židé, roku 1502 ale přestoupili na křesťanství a při té příležitosti přijali i nové příjmení Nostredame. Svému synovi, který později proslul jako lékař, astrolog a věštec, dali jméno Michel. Nostradamus se z něj stal až mnohem později, když začal své jméno psát v latinizované podobě.

Přestože rodina majetkem zrovna neoplývala, podařilo se jim syna udržet na univerzitě v Avignonu, kde studoval takzvané trivium - gramatiku, rétoriku a logiku. Ještě před dosažením titulu bakaláře ale v kraji propukl mor a profesoři i žáci se rozutekli.

nostr2

 

 

obr: Michel Gassonet  - Nostredame známý jako Nostradamus

 

 

 

Tehdy se poprvé ukázalo, že Michel Nostredame není jen tak někdo. Nejen že neuprchl, ale rozjel se po zamořené zemi a začal pomáhat nemocným. Snažil se přitom najít na pohromu lék a při té příležitosti studoval účinky léčivých bylin.

Došel také k na svou dobu pozoruhodnému závěru, že mor není Boží trest, ale nemoc jako každá jiná a dá se léčit, přičemž nemalou úlohu hraje čistota,, rostlinná strava (dnes bychom řekli "bohatá na vitaminy") čerstvý vzduch a dobrá voda. Úsilí přemoci Černou smrt, jej pak provázelo po většinu života - a je v mnoha ohledech pozoruhodnější než jeho věštby.

Michel mor šťastně přežil a po skončení epidemie se vrátil ke studiu. Vyzbrojen bohatými praktickými zkušenostmi si zvolil medicínu, názory na to, zda opravdu dosáhl doktorského titulu, se ale rozcházejí. Vše nasvědčuje tomu, že ho z fakulty v Montpellier ještě před dokončením studia vyhodili, snad proto, že provozoval léčitelskou činnost, nebo prodával své lektvary, což stanovy university zakazovaly.

To, ostatně není zas tak důležité - také z dnešní doby známe hodně lidí, kteří vynikli i přesto, že na titul nedosáhli. A akademická medicína Nostradamových časů byla takové povahy, že od pacienta vyžadovala po čertech silnou náturu, měl-li terapii přežít. Horší léčení už snad ani být nemohlo - s titulem nebo bez něj.

Michelovi vyhazov nezabránil provozovat lékařskou a léčitelskou praxi dál (tehdy se mezi tím nedělal tak velký rozdíl jako dnes) a roku 1531 (podle jiných pramenů až o dva roky později) se poprvé oženil. Ustál i jakési blíže nespecifikované vyšetřování inkvizice, snad kvůli rouhavým výrokům týkajících se jakési nepovedené sochy Panny Marie.

Dost možná ale šlo o důsledek toho, že některý ze sousedů jen špatně snášel jeho úspěchy - nebo některý pacient léčebné metody, protože nedostudovaný doktor rád experimentoval.

Mor ale krátce na to zaútočil znovu a nevynechal ani jeho rodinu. Takže Michela Nostredame už o pár let později potkáváme jako vdovce, který se zase potlouká zemí a léčí nemocné. Není úplně jasné, kde všude v této etapě svého života byl (zdá se, že procestoval pořádný kus Evropy), jisté ale je, že dál experimentoval, pozoroval a učil se. V českém tisku se objevily i názory, že mezi jeho zastávkami byla také Praha, důkazy však chybí.

I v této fázi svého života Nostradamus čelil žalobám ze stran pacientů a odborné konkurence. Provinil se prý například také tím, že nemocným odmítal pouštět žilou. Jiné prameny zase tvrdí, že za problémy stála rodina jeho bývalé manželky, která usoudila, že, když nevěsta zemřela, je třeba získat zpět věno. Rodiče paní Nostredame zřejmě zapomněli do svatební smlouvy zahrnout záruční lhůtu na dceru...

Současně ale začal Michel získávat jistý věhlas. Nejen jako léčitel, který se nebojí jít i tam, kam jiní doktoři nechtějí, ale také jako muž, který vidí do budoucnosti a disponuje magickými schopnostmi.

Happyend Michelovy bludné poutě nastal roku 1547, kdy si vzal bohatou vdovu Anne Ponsarde a usadil se v Salon-de-Provence. Majetku bylo dost na to, aby zanechal lékařské praxe a kromě plození dětí s novou manželkou (měli jich celkem šest) se věnoval také úspěšnému podnikání: šťastná investice do velkého zavlažovacího projektu v povodí řeky Durance mu vynesla dostatečné zajištění na zbytek života.

A tak byl konečně čas na pěstování zálib. Michel přestavěl nejvyšší patro svého domu v Salon-de-Provence na laboratoř a astronomickou observatoř, kde se pak kromě pozorování oblohy věnoval okultismu, magii a sestavování horoskopů, které ho nakonec proslavily nejvíc.

Metoda, jak Nostradamus ke svým proroctvím přicházel, není tak docela jasná. On sám tvrdil, že vychází z tzv. judiciální, tedy v podstatě "klasické" astrologie, která se zabývá vztahem mezi postavení nebeských těles a osudy lidí na základě důležitých dat jejich života (narození, svatba atd.). Tomu moc nevěřili už mnozí astrologové za Nostradamova života, kteří jej kritizovali za svévolný výklad horoskopů nedbající na základní pravidla astrologického systému.

Bylo by však zřejmě chyba se domnívat, že - tak jako mnozí jiní - jen náhodně chrlil působivé vize, aby dosáhl obchodního úspěchu. V té době už byl dokonale hmotně zajištěný a neměl to zapotřebí. Vše nasvědčuje spíš tomu, že hledal nějaké nové metody - podobně jako to dělal při své léčitelské praxi.

 

0-jasnovid

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Okno do budoucnosti. Můžete si ji objednat - podrobnosti najdete zde

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

 

Nasvědčují tomu i výroky, které se zachovaly v jeho korespondenci. Důsledně odmítal, aby ho označovali za proroka, protože pouze vydává varování, která rozpoznal ve hvězdách za pomoci judiciální astrologie. Současně ale jemně naznačuje, že porozuměl řeči nebeských těles lépe než ostatní. Snad zkoušel ověřovat postavení planet pro události, které se už staly a podle toho hádat budoucnost, skoro určitě ale se ale pokoušel také vycházet z tajných vědomostí dávných civilizací.

Jeho hlavní inspirací přitom zřejmě byla kniha s výmluvným názvem De Mysteriis Aegyptorum (O egyptských mystériích). Šlo o dílo pocházející z 3. až 4. století našeho letopočtu a známé také jako Theurgia, které popisovalo nejrůznější staré magické praktiky, především umění, jak získat různé zázračné schopnosti a vědomosti za pomoci vyvolávání předkřesťanských božstev a démonů.

Což mimochodem odkazuje na Nostradamova současníka Johna Dee, který se zabýval podobnými věcmi a zapsal se i do dějin českého království. Nostradamus měl s Johnem Dee společnou také další pracovní metodu: podle lidové tradice se svá proroctví dovídal z jakéhosi magického zrcadla. Ještě tu o něm uslyšíme.

 

Královská věštba

V městečku Salon začal zřejmě Michel psát i své slavné veršované věštby. Některé z nich se dostaly do oběhu ještě před publikováním dokončeného díla v podobě jakéhosi volného seriálu a rychle získávaly na popularitě. První část vyšla roku 1555, druhá doplněná o několik stovek dalších proroctví o dva roky později, třetí, opět dál rozšířená roku 1558. Nic z toho se ale do současnosti nedochovalo. Nejstarší dnes známá verze souhrnného vydání Nostradamových proroctví pochází až z roku jeho smrti (1568).

Nostradamus kromě toho od roku 1549 nebo 1550 vydával i své krátkodobé věštby nazvané Almanachy, žádný z těchto tisků se však nezachoval. Zřejmě obsahovaly pouze předpovědi na následující rok. Ve vydávání prognóz pak pokračoval až do své smrti - někdy jen jednou za rok, v některých letech ale stihl vydat třeba i tři.

nostr4

 

 

 

obr: Nostradamus - jeden z dobových portrétů

 

 

 

Michele Nostredame ale nebyl jen autor proroctví. Vydal i několik lékařských knih, mezi nimi například pozoruhodný titul s názvem Traité des Fardemes. Obsahuje celou řadu receptur vycházejících zřejmě z poznatků získaných během léčitelské praxe. V mnoha ohledech je zajímavější než jeho slavná proroctví, je v něm také například i velké množství receptů na kosmetické přípravky a výrobu trvanlivých pochoutek.

Dalším jeho pozoruhodným dílem byla kniha Orus Apollo, v níž tvrdí, že ji vytvořil na základě znalosti egyptských hieroglyfů. Dnešní literární historikové ale soudí, že čerpal spíš z antických popisů staroegyptských rituálů v řeckém nebo latinském jazyce. "Oficiálně" totiž hieroglyfy rozluštil až geniální polyglot Jean-Francois Champollion v 19. století.

Zlomem v Nostradamově kariéře proroka se stala věštba, kterou měl pronést roku 1556 na pařížském královském dvoře, kam ho pozvali, aby svou věšteckou magií bavil královskou rodinu. Údajně tehdy prohlásil, že králem se stane jednooký muž a současně dodal: "Mladý lev přemůže staršího v jediném zápasu na bojišti. Probodne mu oči v zlaté kleci, dvě rány v jedné a král zemře krutou smrtí". Jiné zdroje tvrdí, že tato věštba vznikla už dřív, byla vytištěna v jednom z jeho Almanachů či Proroctví a právě ona vedla k předvolání do Paříže.

Jisté je jen to, že v té chvíli jí ještě nikdo moc nerozuměl - ale brzy měli mít všichni jasno. Při rytířském turnaji 1. července 1559 pronikla tříska z dřevce přílbou brnění (zlatá klec) krále Jindřicha a probodla mu levé oko. Zemřel v bolestech o deset dní později. Takže Francie opravdu měla na krátký čas jednookého krále, i když v tu dobu asi měl úplně jiné starosti než kralování.

A mužem, který mu zranění způsobil, byl Gabriel hrabě Montgomery, jenž toho roku dosáhl věku 29 let. Tedy "mladý lev". A ověřit proroctví si zřejmě mohl každý, kdo uměl číst a dostal se k Nostradamovým tiskům.

"Nešťastné náhody" při turnajích často bývaly poměrně bezpečným způsobem, jak se zbavit nepohodlného vladaře a prorokovat panovníkovu smrt může být pro jasnovidce dost nezdravé. Ani Nostradamus se nevyhnul obvinění z čarodějnictví a černé magie. Královnu Kateřinu Medicejskou ovšem předpověď manželovy smrti z nějakého důvodu velmi nadchla a nad prorokem od té doby držela ochrannou ruku. Vyžádala si od něj horoskopy pro sebe a své děti, kromě toho ještě prosadila, aby se stal osobním poradcem a lékařem jejího syna, budoucího krále Karla IX. Nostradamus se ocitl na vrcholu své kariéry a na rozdíl od mnoha jiných úspěšných mužů se tam dokázal natrvalo udržet.

Nostradamus zemřel 2. července 1566 a teprve pak jeho veršované věštby vyšly souhrnně pod názvem Prophecia (Proroctví). Údajně byl pohřben společně s jakýmsi klíčem, který měl umožnit jeho věštby správně vykládat. Zda je to pravda, to už se asi nikdy nedovíme, protože jeho hrob i ostatky padly za oběť běsnění luzy při francouzské revoluci koncem 18. století.

 

Prophecia

Přitom Prophecia by nějaký klíč k rozluštění opravdu potřebovala. Přestože se leckde dočtete, že Nostradamus v nich přesně předpověděl všechno, co potom přišlo - od napoleonských válek přes přistání na Měsíci, zkázu dvou raketoplánů a pád WTC až po havárii fukušimské jaderné elektrárny - nic z toho není pravda.

Mimochodem, v okamžiku, kdy píši tyto řádky, měla podle některých vykladačů Nostradama už druhým rokem zuřit světová válka redukující počet obyvatelstva severní polokoule na polovinu.

nostr3

 

 

obr: Nostradamův nejslavnějsí spis, kniha proroctví Prophecia (Prophecies)

 

 

 

Ve skutečnosti jsou totiž Prophecia v originále prakticky nesrozumitelná. Nejen pro nás, kteří neumíme francouzsky a žijeme o nějaké to století později; byla nesrozumitelná už pro jeho současníky. O to nadšeněji si je však kupovali a četli - snad aby potvrdili tajemství všech úspěšných věštců a jasnovidců: čím méně je vám rozumět, tím větší díru do světa uděláte. Dopřejme fantazii vykladačů práci na plné obrátky, ať si každý dotvoří proroctví podle svého. Když je vykládá zpětně, tím lépe...

Základním stavebním kamenem Proroctví jsou krátká čtyřverší ve francouzském jazyce, který se tu ovšem představuje ve formě už tehdy archaické a navíc je hojně promíchaný s výrazy z jiných jazyků živých i mrtvých, včetně latiny, hebrejštiny, řečtiny, italštiny nebo provensálštiny. A aby to bylo ještě složitější, nechybí ani anagramy, neznámá jména a další hádanky.

Už to samo o sobě by představovalo těžký překladatelský oříšek. Každý dobrý překladatel vám řekne, že převádět text z jednoho jazyka do druhého nejde automaticky slovo od slova (jak to dělají strojové překladače). Aby výsledek dával smysl, je třeba znát souvislosti, reálíe a dalších logické vazby. Jenže jak něco takového uplatnit, když už sám originál nedává smysl?

Aby to bylo ještě horší, už nejstarší vydání se navzájem dost liší. Čím novější (a pocházející z různých vydání i různých překladů) tím jsou rozdíly větší, takže některá čtyřverší v různých tiscích vypadají úplně jinak.

Do toho ještě zapracovali nejrůznější padělači Nostradama, od bulvárních novinářů až po oficiální propagandisty - například britské a německé během druhé světové války. Ti svorně tvrdili, že Nostradamus přesně předpověděl jejich vítězství a zkázu toho druhého. Dávno mrtvý věštec tak ve válečném konfliktu bojoval na obou stranách barikády současně.

Čtyřverší vyznačující se většinou nepravidelným rytmem jsou řazena do větších celků zvaných centurie - což však nemá nic společného se staletím, jak se často můžeme dočíst. Jde prostě jen o strukturování textu. Každý takový soubor obsahujíce stovku čtyřverší, v výjimkou poslední centrurie, kterou autor zřejmě nestihl dokončit.

Není nad názornou ukázku, takže asi bude nejlepší, když se na některé z těchto čtyřverší a jeho nejrůznější výklady podíváme podrobněji. Ideální pro tyto účely bude jedno z nejslavnějších - to o "strašlivém králi hrůzy", které zmiňujeme už v úvodu této kapitoly.

 

Podivné dezinformace

Na rok 1999 se média snažila vzbuzovat hrůzu Nostradamovým čtyřverším, které mělo předvídat pohromu nevídaného rozsahu, nejčastěji v souvislosti se zatměním Slunce 11. srpna. Kromě jiného je zajímavé i tím, že jde o jedinou pasáž v celém Nostradamovi obsahující konkrétní časový údaj od době, k níž se proroctví vztahuje. V Propheciích jde o dvaasedmdesátý verš desáté centurie, podívejme se tedy, jak zní v jednom ze starých tisků:
- -

"L°an mil neuf cens nonate neuf sept mois
Du ciel viendra viendra vn grand Roy d°effrayerur
Resusciter le grad Roy d°Angolmois
Auant apres Mars regner par bon heur"
- -
Přiznávám, že francouzsky neumím, důvěřujme ale jednomu z mnoha internetových překladů:
- -
"The year 1999, seventh month
From the sky will come a great King of Terror
To bring back to life great King of Mongols,
Before and after Mars to reign by good luck"
- -
Tohle už mi přeložit jde:
"V sedmém měsíci roku 1999
z oblohy přijde velký Král teroru
aby znovu oživil velkého krále Mongolů
před a po Marsu (bude?) vládnout se štěstím"
- -
nostr5

 

 

obr: Nostradamovým proroctvím je přičítána neuvěřitelná přesnost, skutečnost je ale prozaičtější

 

 

 

Především tu vidíme, že věštba se nijak nevztahuje k úplnému zatmění Slunce, jak roku 1999 sugerovala některá média - působivé divadlo na obloze se neodehrálo v červenci ale až v srpnu. Že by se Nostradamus, který byl také amatérský astronom a metody, jak vypočítat zatmění nejspíš znal, o pár týdnů spletl?

Inu, i mistr tesař se někdy utne, nesedí ale ani další věci. Především to, že se v uvedené době nestalo nic pozoruhodného v Mongolsku, o vzkříšení velkého krále Mongolů ani nemluvě. Při troše dobré vůle sice můžeme místo Mongolska dosadit Čínu, ale ani tam v létě roku 1999 agentury nezaznamenaly nic pozoruhodného.

Přesto slavná pasáž o "strašlivém Králi hrůzy" dál žila svým vlastním životem. Ke slovu znovu přišla o dva roky později, kdy se po teroristických útocích 11. září v USA zřítily newyorské věže WTC a část budovy Pentagonu. Tehdy agentura Reuters vypustila vlastní verzi Nostradamova proroctví, v níž se snaživý neznámý žurnalista zjevně inspiroval obratem "great King of Terror" obsaženým v původním anglickém překladu čtyřverší číslo C10,Q72. Tady je můj volný překlad tvořivě aktualizované verze, jak ji šířila média po newyorské tragédii:

- -
"V devátém měsíci prvního roku nového století
z nebe přijde velký Král teroru
Obloha vzplane na 45 stupních
a oheň přijde na velké nové město
Ve městě dvora (v originále "city of york") nastane kolaps
rozervaná dvojčata bratrů se zřítí
Při pádu pevnosti se vzdá vůdce
a z ohně začne třetí velká válka"
- -
Část tohoto "proroctví" vznikla slepením veršů z několika centurií, zbytek je stoprocentní výmysl. Zábavný je údaj o 45 stupních, který měl zřejmě evokovat zeměpisnou délku, na níž leží New York - autor ale zřejmě měl nekvalitní mapu a poněkud zamlžený zrak, takže se spletl se o celé dva stupně. Zdánlivá maličkost ve skutečnosti znamená rozdíl několik stovek kilometrů. Tato "věštba" se pak v různých úpravách a vylepšeních objevila (a dodnes objevuje) v celé řadě bulvárních plátků, záhadologických publikací, ženských magazínů i webů.

Tak bychom mohli Nostradamovo proroctví o příchodu "strašlivého krále hrůzy" odeslat do kafilerie společně s dalšími uhynulými novinářskými kachnami - pokud by vám to ale mělo přijít líto, pak jsem si dal práci s tím, abych mu přece jen vdechl jakýsi jasnovidný náboj. Právě v červenci roku 1999 Čína světu oznámila, že vlastní neutronovou bombu. Pokud vztáhneme termín "mongolský král" na Říši Středu, pak sotva zapochybujeme, že "král hrůzy" je pro neutronovou zbraň docela trefné přirovnání.

Znamená to, že Nostradamus opravdu předpověděl budoucnost?

Poučen Pýthií, odpovím: ano i ne.

Třeba ji předpověděl. Ale třeba to znamená jen to, že umně sestavený výrok lze jako zpětné potvrzení věštby při troše snahy použít při jakékoliv příležitosti.
Nostradamus měl kromě zástupů obdivovatelů i celou řadu kritiků. Kupodivu nejen mezi akademickými vědci, ale i mezi samotnými astrology, kteří jej nejednou označili za šarlatána zneužívajícího jejich oboru k lacinému oslňování nevzdělaného davu.

Ve skutečnosti byl Nostradamus typickým přírodovědcem své doby žonglujícím na pomezí exaktního poznání a esoteriky, což se v renesančních časech nijak moc neoddělovalo. Byl bystrým pozorovatelem, který hledal zákonitosti - a současně nemohl nevidět, že víc než lék proti moru mu společenské uznání přinášejí mlhavé věštby, "egyptská" mystéria a recepty na zkrášlovací prostředky.

Byl by blázen, kdyby toho nevyužil - a byl by sám proti sobě, kdyby nevěřil tomu, co dělá.

 

Jan A. Novák

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates by JoomlaShack